Indičtí říční delfíni rychle vymírají. Ohrožuje je pokrok i pytláci

Nejdelší a nejposvátnější indická řeka Ganga je domovem šesti tisíc říčních delfínů. Jejich přežití je ale ohroženo, píše britský server BBC.

Tito delfíni se nechovají jako ti v oceánech. Nevyskakují z vody ve velkolepých obloucích, nevynořují se na dlouhé intervaly ani neplavou ve vodorovné poloze. Místo toho plavou bokem, většinu času tráví pod vodou, mají dlouhé čenichy a jsou téměř úplně slepí. Delfínovec ganžský je vzácný druh říčního delfína, jehož domovinou je právě Ganga a přilehlé jihoasijské vodní toky.

Podle nového průzkumu žije v indických řekách asi 6327 říčních delfínů – 6324 delfínovců ganžských a pouze tři delfíni induští. Většina delfínů induských se vyskytuje v Pákistánu, protože řeka Indus, podle níž jsou pojmenovaní, protéká oběma jihoasijskými zeměmi.

Oba tyto druhy delfínů jsou Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN) klasifikovány jako ohrožené. Výzkumníci z Indického institutu pro divokou přírodu v letech 2021 až 2023 zkoumali 58 řek v deseti státech, aby vytvořili první komplexní přehled o počtu indických říčních delfínů.

Pravěcí delfíni

Původ delfínovců ganžských je stejně fascinující jako samotní tvorové. Vědci je často nazývají „živoucími fosiliemi“ a tvrdí, že se vyvinuli z mořských předků starých miliony let. Když moře kdysi zaplavilo nízko položené oblasti jižní Asie, tito delfíni se přestěhovali do vnitrozemí, a když vody ustoupily, zůstali na místě. Postupem času se přizpůsobili kalným, mělkým řekám a vyvinuli si vlastnosti, které je odlišují od jejich příbuzných žijících v oceánu.

Podle odborníků má nový průzkum zásadní význam pro sledování populací říčních delfínů. Od roku 1980 uhynulo nejméně pět set delfínovců. Mnoho z nich se náhodně chytilo do rybářských sítí nebo bylo usmrceno úmyslně, což zvýrazňuje trvalé ohrožení tohoto druhu.

Delfínovec
Zdroj: Wikimedia Commons/Christina H Lockyer a Gill T Braulik (CC-BY-SA-2.0)

Ochránce přírody Ravindra Kumár Sinha říká, že až do začátku roku 2000 bylo povědomí o říčních delfínech velmi malé. V roce 2009 byl delfínovec ganžský prohlášen indickým národním vodním živočichem, aby se podpořila jeho ochrana.

Ochránci přírody však tvrdí, že je před nimi ještě dlouhá cesta.

Delfínovci na kuchyňském stole

Delfínovce nadále loví pytláci na maso a tuk, z něhož se získává olej, který se používá jako rybářská návnada. Jindy se srazí s lodí nebo se zachytí do rybářských vlasců a uhynou.

Podle indických zákonů o ochraně přírody je náhodné nebo cílené zabití delfínovců ganžských považováno za pytláctví a hrozí za ně přísné tresty. Mnozí chudí rybáři se proto mršin v tichosti zbavují, aby nedostali pokutu. Říční výletní turistika, která se v Indii v posledním desetiletí rozmohla, jejich přirozené prostředí také ohrožuje. Na řekách Ganga a Brahmaputra se plaví desítky výletních lodí.

Kvůli špatnému zraku a pomalé rychlosti se delfínovci ganžští obzvláště snadno srazí s loděmi a jinými překážkami. K jejich zranitelnosti přispívá i pomalý reprodukční cyklus – dospívají mezi šestým a desátým rokem života a samice rodí obvykle jen jedno mládě za dva až tři roky.

Sinha ale doufá, že říční delfíni mají v Indii budoucnost. „Velkou roli při záchraně delfínů sehrály vládní iniciativy. Udělalo se toho hodně, ale je třeba udělat ještě mnohem víc,“ říká ochránce přírody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 13 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...