Indičtí říční delfíni rychle vymírají. Ohrožuje je pokrok i pytláci

Nejdelší a nejposvátnější indická řeka Ganga je domovem šesti tisíc říčních delfínů. Jejich přežití je ale ohroženo, píše britský server BBC.

Tito delfíni se nechovají jako ti v oceánech. Nevyskakují z vody ve velkolepých obloucích, nevynořují se na dlouhé intervaly ani neplavou ve vodorovné poloze. Místo toho plavou bokem, většinu času tráví pod vodou, mají dlouhé čenichy a jsou téměř úplně slepí. Delfínovec ganžský je vzácný druh říčního delfína, jehož domovinou je právě Ganga a přilehlé jihoasijské vodní toky.

Podle nového průzkumu žije v indických řekách asi 6327 říčních delfínů – 6324 delfínovců ganžských a pouze tři delfíni induští. Většina delfínů induských se vyskytuje v Pákistánu, protože řeka Indus, podle níž jsou pojmenovaní, protéká oběma jihoasijskými zeměmi.

Oba tyto druhy delfínů jsou Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN) klasifikovány jako ohrožené. Výzkumníci z Indického institutu pro divokou přírodu v letech 2021 až 2023 zkoumali 58 řek v deseti státech, aby vytvořili první komplexní přehled o počtu indických říčních delfínů.

Pravěcí delfíni

Původ delfínovců ganžských je stejně fascinující jako samotní tvorové. Vědci je často nazývají „živoucími fosiliemi“ a tvrdí, že se vyvinuli z mořských předků starých miliony let. Když moře kdysi zaplavilo nízko položené oblasti jižní Asie, tito delfíni se přestěhovali do vnitrozemí, a když vody ustoupily, zůstali na místě. Postupem času se přizpůsobili kalným, mělkým řekám a vyvinuli si vlastnosti, které je odlišují od jejich příbuzných žijících v oceánu.

Podle odborníků má nový průzkum zásadní význam pro sledování populací říčních delfínů. Od roku 1980 uhynulo nejméně pět set delfínovců. Mnoho z nich se náhodně chytilo do rybářských sítí nebo bylo usmrceno úmyslně, což zvýrazňuje trvalé ohrožení tohoto druhu.

Delfínovec
Zdroj: Wikimedia Commons/Christina H Lockyer a Gill T Braulik (CC-BY-SA-2.0)

Ochránce přírody Ravindra Kumár Sinha říká, že až do začátku roku 2000 bylo povědomí o říčních delfínech velmi malé. V roce 2009 byl delfínovec ganžský prohlášen indickým národním vodním živočichem, aby se podpořila jeho ochrana.

Ochránci přírody však tvrdí, že je před nimi ještě dlouhá cesta.

Delfínovci na kuchyňském stole

Delfínovce nadále loví pytláci na maso a tuk, z něhož se získává olej, který se používá jako rybářská návnada. Jindy se srazí s lodí nebo se zachytí do rybářských vlasců a uhynou.

Podle indických zákonů o ochraně přírody je náhodné nebo cílené zabití delfínovců ganžských považováno za pytláctví a hrozí za ně přísné tresty. Mnozí chudí rybáři se proto mršin v tichosti zbavují, aby nedostali pokutu. Říční výletní turistika, která se v Indii v posledním desetiletí rozmohla, jejich přirozené prostředí také ohrožuje. Na řekách Ganga a Brahmaputra se plaví desítky výletních lodí.

Kvůli špatnému zraku a pomalé rychlosti se delfínovci ganžští obzvláště snadno srazí s loděmi a jinými překážkami. K jejich zranitelnosti přispívá i pomalý reprodukční cyklus – dospívají mezi šestým a desátým rokem života a samice rodí obvykle jen jedno mládě za dva až tři roky.

Sinha ale doufá, že říční delfíni mají v Indii budoucnost. „Velkou roli při záchraně delfínů sehrály vládní iniciativy. Udělalo se toho hodně, ale je třeba udělat ještě mnohem víc,“ říká ochránce přírody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 1 hhodinou

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 23 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...