Američtí vědci zjistili, že ve vzduchu, který vydechují volně žijící delfíni, jsou přítomné částice mikroplastů. Protože vycházejí z dýchacího aparátu, je podle biologů pravděpodobné, že je kytovci vdechli.
Každý člověk zkonzumuje týdně asi pět gramů plastů. To odpovídá snědení kreditní karty. Lidé i řada dalších živočichů jsou po celém světě vystaveni stále intenzivnějšímu působení drobných částic umělých hmot, jimž se říká mikroplasty. U lidí i laboratorních zvířat už je popsané, že to může vést k dopadům na zdraví, hlavně vyššímu oxidačnímu stresu a zánětům. Podle nového výzkumu s tím mohou mít problémy i zvířata, která žijí v oceánech.
Za hlavní zdroj příjmu mikroplastů se považuje u volně žijících zvířat potrava. Když zvíře pozře něco kontaminovaného, umělá hmota se dostane do jeho útrob. Proto se vědci zatím příliš nezaměřili na možný zdroj mikroplastů ze vzduchu. Až nyní.
Mořští biologové odebrali vzorky vzduchu, který vydechují delfíni žijící v zátoce Sarasota na Floridě a v zátoce Barataria v Louisianě. Využili příležitosti, kdy místní ekologové tato zvířata dočasně odchytili, aby prozkoumali jejich zdravotní stav. Aby získali odpověď na svou otázku, drželi nad výdechovými otvory speciální sběrné plochy.
Analýza odebraného vzduchu ukázala, že všech jedenáct delfínů mělo v dechu alespoň jednu podezřelou mikročástici plastu. Další analýza se podívala na typ a složení těchto částeček. Obsahovaly jak vlákna, tak úlomky a šlo o několik typů plastových polymerů, včetně polyethylentereftalátu (PET), polyesteru, polyamidu, polybutylen tereftalátu a polymetylmetakrylátu známého také jako PMMA.
Autory studie také napadlo, že by to mohlo být způsobené tím, že mikroplasty jsou zkrátka všudypřítomné a vzorky tedy neobsahují vlastně ani částečky vydechované delfíny, ale ty, jež jsou už „přirozeně ve vzduchu“. Když to otestovali, zjistili, že tato hypotéza se neprokázala. Ve vzduchu dál od výdechových otvorů se žádné mikroplasty nenašly.
Další hrozba pro delfíny
Tyto výsledky podle autorů podporují myšlenku, že inhalace by mohla být vedle požití další klíčovou cestou, kudy tito mořští savci umělou hmotu konzumují. Autoři ale upozorňují, že jejich výsledky jsou jen předběžné a bude proto zapotřebí dalšího výzkumu, aby se dalo vyhodnotit, jestli vdechované mikroplasty představují pro kytovce hrozbu – a případně i to, jak velkou. Nejvíc se biologové obávají poškození plic.
„Víme, že mikroplasty se vznášejí ve vzduchu, takže jsme předpokládali, že mikroplasty najdeme i ve vzorcích dechu. Výsledky jsou znepokojivé, protože delfíni mají velkou kapacitu plic a dýchají opravdu zhluboka, takže se obáváme, co by tyto plasty mohly způsobit jejich plicím,“ dodávají autoři.
