Delfíni ve volné přírodě zřejmě vdechují mikroplasty, varuje studie

Američtí vědci zjistili, že ve vzduchu, který vydechují volně žijící delfíni, jsou přítomné částice mikroplastů. Protože vycházejí z dýchacího aparátu, je podle biologů pravděpodobné, že je kytovci vdechli.

Každý člověk zkonzumuje týdně asi pět gramů plastů. To odpovídá snědení kreditní karty. Lidé i řada dalších živočichů jsou po celém světě vystaveni stále intenzivnějšímu působení drobných částic umělých hmot, jimž se říká mikroplasty. U lidí i laboratorních zvířat už je popsané, že to může vést k dopadům na zdraví, hlavně vyššímu oxidačnímu stresu a zánětům. Podle nového výzkumu s tím mohou mít problémy i zvířata, která žijí v oceánech.

Za hlavní zdroj příjmu mikroplastů se považuje u volně žijících zvířat potrava. Když zvíře pozře něco kontaminovaného, umělá hmota se dostane do jeho útrob. Proto se vědci zatím příliš nezaměřili na možný zdroj mikroplastů ze vzduchu. Až nyní.

Mořští biologové odebrali vzorky vzduchu, který vydechují delfíni žijící v zátoce Sarasota na Floridě a v zátoce Barataria v Louisianě. Využili příležitosti, kdy místní ekologové tato zvířata dočasně odchytili, aby prozkoumali jejich zdravotní stav. Aby získali odpověď na svou otázku, drželi nad výdechovými otvory speciální sběrné plochy.

Analýza odebraného vzduchu ukázala, že všech jedenáct delfínů mělo v dechu alespoň jednu podezřelou mikročástici plastu. Další analýza se podívala na typ a složení těchto částeček. Obsahovaly jak vlákna, tak úlomky a šlo o několik typů plastových polymerů, včetně polyethylentereftalátu (PET), polyesteru, polyamidu, polybutylen tereftalátu a polymetylmetakrylátu známého také jako PMMA.

Autory studie také napadlo, že by to mohlo být způsobené tím, že mikroplasty jsou zkrátka všudypřítomné a vzorky tedy neobsahují vlastně ani částečky vydechované delfíny, ale ty, jež jsou už „přirozeně ve vzduchu“. Když to otestovali, zjistili, že tato hypotéza se neprokázala. Ve vzduchu dál od výdechových otvorů se žádné mikroplasty nenašly.

Další hrozba pro delfíny

Tyto výsledky podle autorů podporují myšlenku, že inhalace by mohla být vedle požití další klíčovou cestou, kudy tito mořští savci umělou hmotu konzumují. Autoři ale upozorňují, že jejich výsledky jsou jen předběžné a bude proto zapotřebí dalšího výzkumu, aby se dalo vyhodnotit, jestli vdechované mikroplasty představují pro kytovce hrozbu – a případně i to, jak velkou. Nejvíc se biologové obávají poškození plic.

„Víme, že mikroplasty se vznášejí ve vzduchu, takže jsme předpokládali, že mikroplasty najdeme i ve vzorcích dechu. Výsledky jsou znepokojivé, protože delfíni mají velkou kapacitu plic a dýchají opravdu zhluboka, takže se obáváme, co by tyto plasty mohly způsobit jejich plicím,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 6 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 7 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 21 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 21 hhodinami
Načítání...