Delfíni ve volné přírodě zřejmě vdechují mikroplasty, varuje studie

Američtí vědci zjistili, že ve vzduchu, který vydechují volně žijící delfíni, jsou přítomné částice mikroplastů. Protože vycházejí z dýchacího aparátu, je podle biologů pravděpodobné, že je kytovci vdechli.

Každý člověk zkonzumuje týdně asi pět gramů plastů. To odpovídá snědení kreditní karty. Lidé i řada dalších živočichů jsou po celém světě vystaveni stále intenzivnějšímu působení drobných částic umělých hmot, jimž se říká mikroplasty. U lidí i laboratorních zvířat už je popsané, že to může vést k dopadům na zdraví, hlavně vyššímu oxidačnímu stresu a zánětům. Podle nového výzkumu s tím mohou mít problémy i zvířata, která žijí v oceánech.

Za hlavní zdroj příjmu mikroplastů se považuje u volně žijících zvířat potrava. Když zvíře pozře něco kontaminovaného, umělá hmota se dostane do jeho útrob. Proto se vědci zatím příliš nezaměřili na možný zdroj mikroplastů ze vzduchu. Až nyní.

Mořští biologové odebrali vzorky vzduchu, který vydechují delfíni žijící v zátoce Sarasota na Floridě a v zátoce Barataria v Louisianě. Využili příležitosti, kdy místní ekologové tato zvířata dočasně odchytili, aby prozkoumali jejich zdravotní stav. Aby získali odpověď na svou otázku, drželi nad výdechovými otvory speciální sběrné plochy.

Analýza odebraného vzduchu ukázala, že všech jedenáct delfínů mělo v dechu alespoň jednu podezřelou mikročástici plastu. Další analýza se podívala na typ a složení těchto částeček. Obsahovaly jak vlákna, tak úlomky a šlo o několik typů plastových polymerů, včetně polyethylentereftalátu (PET), polyesteru, polyamidu, polybutylen tereftalátu a polymetylmetakrylátu známého také jako PMMA.

Autory studie také napadlo, že by to mohlo být způsobené tím, že mikroplasty jsou zkrátka všudypřítomné a vzorky tedy neobsahují vlastně ani částečky vydechované delfíny, ale ty, jež jsou už „přirozeně ve vzduchu“. Když to otestovali, zjistili, že tato hypotéza se neprokázala. Ve vzduchu dál od výdechových otvorů se žádné mikroplasty nenašly.

Další hrozba pro delfíny

Tyto výsledky podle autorů podporují myšlenku, že inhalace by mohla být vedle požití další klíčovou cestou, kudy tito mořští savci umělou hmotu konzumují. Autoři ale upozorňují, že jejich výsledky jsou jen předběžné a bude proto zapotřebí dalšího výzkumu, aby se dalo vyhodnotit, jestli vdechované mikroplasty představují pro kytovce hrozbu – a případně i to, jak velkou. Nejvíc se biologové obávají poškození plic.

„Víme, že mikroplasty se vznášejí ve vzduchu, takže jsme předpokládali, že mikroplasty najdeme i ve vzorcích dechu. Výsledky jsou znepokojivé, protože delfíni mají velkou kapacitu plic a dýchají opravdu zhluboka, takže se obáváme, co by tyto plasty mohly způsobit jejich plicím,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 4 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 6 hhodinami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
před 9 hhodinami
Načítání...