Delfíni ve volné přírodě zřejmě vdechují mikroplasty, varuje studie

Američtí vědci zjistili, že ve vzduchu, který vydechují volně žijící delfíni, jsou přítomné částice mikroplastů. Protože vycházejí z dýchacího aparátu, je podle biologů pravděpodobné, že je kytovci vdechli.

Každý člověk zkonzumuje týdně asi pět gramů plastů. To odpovídá snědení kreditní karty. Lidé i řada dalších živočichů jsou po celém světě vystaveni stále intenzivnějšímu působení drobných částic umělých hmot, jimž se říká mikroplasty. U lidí i laboratorních zvířat už je popsané, že to může vést k dopadům na zdraví, hlavně vyššímu oxidačnímu stresu a zánětům. Podle nového výzkumu s tím mohou mít problémy i zvířata, která žijí v oceánech.

Za hlavní zdroj příjmu mikroplastů se považuje u volně žijících zvířat potrava. Když zvíře pozře něco kontaminovaného, umělá hmota se dostane do jeho útrob. Proto se vědci zatím příliš nezaměřili na možný zdroj mikroplastů ze vzduchu. Až nyní.

Mořští biologové odebrali vzorky vzduchu, který vydechují delfíni žijící v zátoce Sarasota na Floridě a v zátoce Barataria v Louisianě. Využili příležitosti, kdy místní ekologové tato zvířata dočasně odchytili, aby prozkoumali jejich zdravotní stav. Aby získali odpověď na svou otázku, drželi nad výdechovými otvory speciální sběrné plochy.

Analýza odebraného vzduchu ukázala, že všech jedenáct delfínů mělo v dechu alespoň jednu podezřelou mikročástici plastu. Další analýza se podívala na typ a složení těchto částeček. Obsahovaly jak vlákna, tak úlomky a šlo o několik typů plastových polymerů, včetně polyethylentereftalátu (PET), polyesteru, polyamidu, polybutylen tereftalátu a polymetylmetakrylátu známého také jako PMMA.

Autory studie také napadlo, že by to mohlo být způsobené tím, že mikroplasty jsou zkrátka všudypřítomné a vzorky tedy neobsahují vlastně ani částečky vydechované delfíny, ale ty, jež jsou už „přirozeně ve vzduchu“. Když to otestovali, zjistili, že tato hypotéza se neprokázala. Ve vzduchu dál od výdechových otvorů se žádné mikroplasty nenašly.

Další hrozba pro delfíny

Tyto výsledky podle autorů podporují myšlenku, že inhalace by mohla být vedle požití další klíčovou cestou, kudy tito mořští savci umělou hmotu konzumují. Autoři ale upozorňují, že jejich výsledky jsou jen předběžné a bude proto zapotřebí dalšího výzkumu, aby se dalo vyhodnotit, jestli vdechované mikroplasty představují pro kytovce hrozbu – a případně i to, jak velkou. Nejvíc se biologové obávají poškození plic.

„Víme, že mikroplasty se vznášejí ve vzduchu, takže jsme předpokládali, že mikroplasty najdeme i ve vzorcích dechu. Výsledky jsou znepokojivé, protože delfíni mají velkou kapacitu plic a dýchají opravdu zhluboka, takže se obáváme, co by tyto plasty mohly způsobit jejich plicím,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 16 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 17 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 18 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 22 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
15. 10. 2026‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.