Delfíni ve volné přírodě zřejmě vdechují mikroplasty, varuje studie

Američtí vědci zjistili, že ve vzduchu, který vydechují volně žijící delfíni, jsou přítomné částice mikroplastů. Protože vycházejí z dýchacího aparátu, je podle biologů pravděpodobné, že je kytovci vdechli.

Každý člověk zkonzumuje týdně asi pět gramů plastů. To odpovídá snědení kreditní karty. Lidé i řada dalších živočichů jsou po celém světě vystaveni stále intenzivnějšímu působení drobných částic umělých hmot, jimž se říká mikroplasty. U lidí i laboratorních zvířat už je popsané, že to může vést k dopadům na zdraví, hlavně vyššímu oxidačnímu stresu a zánětům. Podle nového výzkumu s tím mohou mít problémy i zvířata, která žijí v oceánech.

Za hlavní zdroj příjmu mikroplastů se považuje u volně žijících zvířat potrava. Když zvíře pozře něco kontaminovaného, umělá hmota se dostane do jeho útrob. Proto se vědci zatím příliš nezaměřili na možný zdroj mikroplastů ze vzduchu. Až nyní.

Mořští biologové odebrali vzorky vzduchu, který vydechují delfíni žijící v zátoce Sarasota na Floridě a v zátoce Barataria v Louisianě. Využili příležitosti, kdy místní ekologové tato zvířata dočasně odchytili, aby prozkoumali jejich zdravotní stav. Aby získali odpověď na svou otázku, drželi nad výdechovými otvory speciální sběrné plochy.

Analýza odebraného vzduchu ukázala, že všech jedenáct delfínů mělo v dechu alespoň jednu podezřelou mikročástici plastu. Další analýza se podívala na typ a složení těchto částeček. Obsahovaly jak vlákna, tak úlomky a šlo o několik typů plastových polymerů, včetně polyethylentereftalátu (PET), polyesteru, polyamidu, polybutylen tereftalátu a polymetylmetakrylátu známého také jako PMMA.

Autory studie také napadlo, že by to mohlo být způsobené tím, že mikroplasty jsou zkrátka všudypřítomné a vzorky tedy neobsahují vlastně ani částečky vydechované delfíny, ale ty, jež jsou už „přirozeně ve vzduchu“. Když to otestovali, zjistili, že tato hypotéza se neprokázala. Ve vzduchu dál od výdechových otvorů se žádné mikroplasty nenašly.

Další hrozba pro delfíny

Tyto výsledky podle autorů podporují myšlenku, že inhalace by mohla být vedle požití další klíčovou cestou, kudy tito mořští savci umělou hmotu konzumují. Autoři ale upozorňují, že jejich výsledky jsou jen předběžné a bude proto zapotřebí dalšího výzkumu, aby se dalo vyhodnotit, jestli vdechované mikroplasty představují pro kytovce hrozbu – a případně i to, jak velkou. Nejvíc se biologové obávají poškození plic.

„Víme, že mikroplasty se vznášejí ve vzduchu, takže jsme předpokládali, že mikroplasty najdeme i ve vzorcích dechu. Výsledky jsou znepokojivé, protože delfíni mají velkou kapacitu plic a dýchají opravdu zhluboka, takže se obáváme, co by tyto plasty mohly způsobit jejich plicím,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 9 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...