Delfíni na fentanylu. Američtí vědci našli v tělech kytovců léky

Léky i drogy stále více pronikají do životního prostředí. Dalším důkazem je nový výzkum amerických vědců, kteří v tělech delfínů našli stopy léčiv používaných v lidské medicíně, včetně syntetické drogy fentanyl.

„Nesprávné užívání léčiv má negativní dopady; včetně rezistence vůči antibiotikům, závislosti, předávkování a dokonce i smrti. Léčiva se navíc stala novými látkami přispívajícími ke znečištění. Představují rostoucí globální problém, protože jejich přítomnost se prokázala ve sladkovodních ekosystémech, řekách i oceánech po celém světě,“ popsali problém autoři studie, která vyšla v odborném časopise iScience.

Vědci v ní zkoumali 89 vzorků tuku od delfínů volně žijících poblíž amerických břehů. Šestaosmdesáti zvířatům vědci odebrali vzorky „za živa“, dalších šest zvířat našli mrtvých a vzorky jim tedy odebrali posmrtně.

V tělech třetiny zvířat se našly stopy léčivých látek používaných v lidské medicíně. Fentanyl, látku používanou (a v USA i nadužívanou) proti bolesti, testy odhalily u osmnácti živých a všech mrtvých zvířat. Ačkoliv vědci vzorky sbírali na třech různých místech v Mexickém zálivu, výsledky byly ve všech lokalitách podobné.

„Delfíni se často využívají jako bioindikátory zdraví ekosystémů. Jejich tuk je totiž bohatý na lipidy, což způsobuje, že se v něm dobře ukládají různé znečišťující látky,“ doplnili autoři s tím, že odběr vzorků tuku od živých zvířat je relativně bezbolestný a neinvazivní.

Výsledky, které ukazují, jak moc pronikl fentanyl do delfíních těl, podle vědců naznačují, že se jedná o dlouhodobý problém, jenž se rozšířil do všech částí Mexického zálivu.

Souhra více negativních faktorů

Výzkum také odhalil, že vzorky tkání delfínů žijících v oblastech s vysokým rizikem ohrožení obsahovaly vyšší koncentrace léčiv.

„Chronická expozice léčivům a jejich kumulativní účinky na mořské savce nejsou dosud plně známy, nicméně jejich přítomnost ve třech populacích delfínů v Mexickém zálivu podtrhuje potřebu rozsáhlých studií, které by posoudily rozsah a zdroje kontaminace,“ podtrhli autoři.

Není jasné, jestli tyto látky měly na zvířata negativní vliv, nicméně u fentanylu se to dá předpokládat. Tato látka je totiž v potlačování bolesti asi stokrát účinnější než morfium a může vést ke stavům pasivity. Současně na ní rychle vzniká závislost a při nedostupnosti drogy pak i silné abstinenční příznaky. Fentanyl je nejčastějším důvodem smrti Američanů ve věku od osmnácti do 45 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 10 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 11 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
včera v 09:00

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...