Delfíni na fentanylu. Američtí vědci našli v tělech kytovců léky

Léky i drogy stále více pronikají do životního prostředí. Dalším důkazem je nový výzkum amerických vědců, kteří v tělech delfínů našli stopy léčiv používaných v lidské medicíně, včetně syntetické drogy fentanyl.

„Nesprávné užívání léčiv má negativní dopady; včetně rezistence vůči antibiotikům, závislosti, předávkování a dokonce i smrti. Léčiva se navíc stala novými látkami přispívajícími ke znečištění. Představují rostoucí globální problém, protože jejich přítomnost se prokázala ve sladkovodních ekosystémech, řekách i oceánech po celém světě,“ popsali problém autoři studie, která vyšla v odborném časopise iScience.

Vědci v ní zkoumali 89 vzorků tuku od delfínů volně žijících poblíž amerických břehů. Šestaosmdesáti zvířatům vědci odebrali vzorky „za živa“, dalších šest zvířat našli mrtvých a vzorky jim tedy odebrali posmrtně.

V tělech třetiny zvířat se našly stopy léčivých látek používaných v lidské medicíně. Fentanyl, látku používanou (a v USA i nadužívanou) proti bolesti, testy odhalily u osmnácti živých a všech mrtvých zvířat. Ačkoliv vědci vzorky sbírali na třech různých místech v Mexickém zálivu, výsledky byly ve všech lokalitách podobné.

„Delfíni se často využívají jako bioindikátory zdraví ekosystémů. Jejich tuk je totiž bohatý na lipidy, což způsobuje, že se v něm dobře ukládají různé znečišťující látky,“ doplnili autoři s tím, že odběr vzorků tuku od živých zvířat je relativně bezbolestný a neinvazivní.

Výsledky, které ukazují, jak moc pronikl fentanyl do delfíních těl, podle vědců naznačují, že se jedná o dlouhodobý problém, jenž se rozšířil do všech částí Mexického zálivu.

Souhra více negativních faktorů

Výzkum také odhalil, že vzorky tkání delfínů žijících v oblastech s vysokým rizikem ohrožení obsahovaly vyšší koncentrace léčiv.

„Chronická expozice léčivům a jejich kumulativní účinky na mořské savce nejsou dosud plně známy, nicméně jejich přítomnost ve třech populacích delfínů v Mexickém zálivu podtrhuje potřebu rozsáhlých studií, které by posoudily rozsah a zdroje kontaminace,“ podtrhli autoři.

Není jasné, jestli tyto látky měly na zvířata negativní vliv, nicméně u fentanylu se to dá předpokládat. Tato látka je totiž v potlačování bolesti asi stokrát účinnější než morfium a může vést ke stavům pasivity. Současně na ní rychle vzniká závislost a při nedostupnosti drogy pak i silné abstinenční příznaky. Fentanyl je nejčastějším důvodem smrti Američanů ve věku od osmnácti do 45 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...