Delfíni na fentanylu. Američtí vědci našli v tělech kytovců léky

Léky i drogy stále více pronikají do životního prostředí. Dalším důkazem je nový výzkum amerických vědců, kteří v tělech delfínů našli stopy léčiv používaných v lidské medicíně, včetně syntetické drogy fentanyl.

„Nesprávné užívání léčiv má negativní dopady; včetně rezistence vůči antibiotikům, závislosti, předávkování a dokonce i smrti. Léčiva se navíc stala novými látkami přispívajícími ke znečištění. Představují rostoucí globální problém, protože jejich přítomnost se prokázala ve sladkovodních ekosystémech, řekách i oceánech po celém světě,“ popsali problém autoři studie, která vyšla v odborném časopise iScience.

Vědci v ní zkoumali 89 vzorků tuku od delfínů volně žijících poblíž amerických břehů. Šestaosmdesáti zvířatům vědci odebrali vzorky „za živa“, dalších šest zvířat našli mrtvých a vzorky jim tedy odebrali posmrtně.

V tělech třetiny zvířat se našly stopy léčivých látek používaných v lidské medicíně. Fentanyl, látku používanou (a v USA i nadužívanou) proti bolesti, testy odhalily u osmnácti živých a všech mrtvých zvířat. Ačkoliv vědci vzorky sbírali na třech různých místech v Mexickém zálivu, výsledky byly ve všech lokalitách podobné.

„Delfíni se často využívají jako bioindikátory zdraví ekosystémů. Jejich tuk je totiž bohatý na lipidy, což způsobuje, že se v něm dobře ukládají různé znečišťující látky,“ doplnili autoři s tím, že odběr vzorků tuku od živých zvířat je relativně bezbolestný a neinvazivní.

Výsledky, které ukazují, jak moc pronikl fentanyl do delfíních těl, podle vědců naznačují, že se jedná o dlouhodobý problém, jenž se rozšířil do všech částí Mexického zálivu.

Souhra více negativních faktorů

Výzkum také odhalil, že vzorky tkání delfínů žijících v oblastech s vysokým rizikem ohrožení obsahovaly vyšší koncentrace léčiv.

„Chronická expozice léčivům a jejich kumulativní účinky na mořské savce nejsou dosud plně známy, nicméně jejich přítomnost ve třech populacích delfínů v Mexickém zálivu podtrhuje potřebu rozsáhlých studií, které by posoudily rozsah a zdroje kontaminace,“ podtrhli autoři.

Není jasné, jestli tyto látky měly na zvířata negativní vliv, nicméně u fentanylu se to dá předpokládat. Tato látka je totiž v potlačování bolesti asi stokrát účinnější než morfium a může vést ke stavům pasivity. Současně na ní rychle vzniká závislost a při nedostupnosti drogy pak i silné abstinenční příznaky. Fentanyl je nejčastějším důvodem smrti Američanů ve věku od osmnácti do 45 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 21 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...