Delfíni na fentanylu. Američtí vědci našli v tělech kytovců léky

Léky i drogy stále více pronikají do životního prostředí. Dalším důkazem je nový výzkum amerických vědců, kteří v tělech delfínů našli stopy léčiv používaných v lidské medicíně, včetně syntetické drogy fentanyl.

„Nesprávné užívání léčiv má negativní dopady; včetně rezistence vůči antibiotikům, závislosti, předávkování a dokonce i smrti. Léčiva se navíc stala novými látkami přispívajícími ke znečištění. Představují rostoucí globální problém, protože jejich přítomnost se prokázala ve sladkovodních ekosystémech, řekách i oceánech po celém světě,“ popsali problém autoři studie, která vyšla v odborném časopise iScience.

Vědci v ní zkoumali 89 vzorků tuku od delfínů volně žijících poblíž amerických břehů. Šestaosmdesáti zvířatům vědci odebrali vzorky „za živa“, dalších šest zvířat našli mrtvých a vzorky jim tedy odebrali posmrtně.

V tělech třetiny zvířat se našly stopy léčivých látek používaných v lidské medicíně. Fentanyl, látku používanou (a v USA i nadužívanou) proti bolesti, testy odhalily u osmnácti živých a všech mrtvých zvířat. Ačkoliv vědci vzorky sbírali na třech různých místech v Mexickém zálivu, výsledky byly ve všech lokalitách podobné.

„Delfíni se často využívají jako bioindikátory zdraví ekosystémů. Jejich tuk je totiž bohatý na lipidy, což způsobuje, že se v něm dobře ukládají různé znečišťující látky,“ doplnili autoři s tím, že odběr vzorků tuku od živých zvířat je relativně bezbolestný a neinvazivní.

Výsledky, které ukazují, jak moc pronikl fentanyl do delfíních těl, podle vědců naznačují, že se jedná o dlouhodobý problém, jenž se rozšířil do všech částí Mexického zálivu.

Souhra více negativních faktorů

Výzkum také odhalil, že vzorky tkání delfínů žijících v oblastech s vysokým rizikem ohrožení obsahovaly vyšší koncentrace léčiv.

„Chronická expozice léčivům a jejich kumulativní účinky na mořské savce nejsou dosud plně známy, nicméně jejich přítomnost ve třech populacích delfínů v Mexickém zálivu podtrhuje potřebu rozsáhlých studií, které by posoudily rozsah a zdroje kontaminace,“ podtrhli autoři.

Není jasné, jestli tyto látky měly na zvířata negativní vliv, nicméně u fentanylu se to dá předpokládat. Tato látka je totiž v potlačování bolesti asi stokrát účinnější než morfium a může vést ke stavům pasivity. Současně na ní rychle vzniká závislost a při nedostupnosti drogy pak i silné abstinenční příznaky. Fentanyl je nejčastějším důvodem smrti Američanů ve věku od osmnácti do 45 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 4 hhodinami

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
09:57Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
včera v 13:00

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
včera v 12:59

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
včera v 05:30

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...