Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe
Okem vidět nejsou. Ale čím menší jsou, tím větší hrozbu představují. Řeč je o mikroplastech, mikroskopických částečkách umělých hmot, které pronikají stále víc do životního prostředí. Podle série čtrnácti nových studií se těchto látek našlo ve velkých evropských řekách alarmující množství.
„Toto znečištění jsme našli ve všech zkoumaných evropských řekách,“ uvedl francouzský vědec Jean-Francois Ghiglione, jenž koordinoval rozsáhlý mezinárodní výzkum, který hledal mikroplasty v devíti velkých řekách od Temže po Tiberu. Z českých řek bylo ve studii jen Labe. Ve všech tocích analýzy odhalily alarmující znečištění: v průměru tři částečky mikroplastů na metr krychlový. Je to hodně, ale ani zdaleka to není tak kritický problém jako jinde.
V deseti nejvíce znečištěných řekách světa totiž nedávno v jiné studii vědci naměřili hodnoty více než desetinásobné: čtyřicet mikroplastů na metr krychlový. Celá tato desítka se s výjimkou Nilu a Nigeru nachází v Asii, patří do ní například Mekong, Ganga, Indus nebo Žlutá řeka.
Jenže pouhé množství částic ve vodě nemusí znamenat samo o sobě to nejdůležitější. Ve hře je totiž ještě jeden faktor. A tím je objem vody, která proteče nějakým místem. Na řece Rhone ve francouzském Valence se díky rychlému proudění „každou sekundu objeví tři tisíce plastových částic,“ popisuje Ghiglione. V Seině v Paříži jich je přibližně devět stovek za sekundu.
Slzy mořských panen
Tyto mikroplastové částečky měří většinou do pěti milimetrů, většina je ale tak malá, že je člověk okem nezpozoruje. Patří mezi ně syntetická textilní vlákna z praní oblečení i mikroplasty uvolněné z pneumatik automobilů nebo při odšroubování plastových uzávěrů lahví.
Dopadů mikroplastů na lidské i zvířecí zdraví je spousta. Tím nejhorším je fakt, že se na ně mohou navázat bakterie, mnohdy nebezpečné. Jednu takovou našli vědci i na mikroplastech v Loiře – ta je dokonce schopná nakazit člověka.
Nečekaným zjištěním bylo, že celá čtvrtina mikroplastů objevených v řekách nepochází z odpadu, ale z průmyslových plastových pelet. Tyto granule, kterým se přezdívá „slzy mořských panen“, se dají také někdy nalézt rozptýlené na plážích po námořních nehodách.
