Nový výzkum našel v lidských mozcích nečekaně vysoké množství miniaturních kousků plastů. A naznačil i možné negativní dopady stále ještě ne zcela dokonale probádaného šíření mikroplastů ve světě.
Studie: Mikroplasty v lidském mozku by vydaly na lžičku
Vzhledem k výsledkům stále více výzkumů je „nezbytné vyhlásit celosvětový stav nouze“, aby bylo možné řešit znečištění plasty, uvedl pro deník Guardian Sedat Gündogdu, který se zabývá studiem mikroplastů na Cukurově univerzitě v Turecku.
Plastové znečištění zaplavuje Zemi. Když se tento odpad rozkládá, vznikají z něj mikroplasty – mnohdy okem neviditelné kousíčky umělé hmoty, které mohou mít až pět milimetrů, ale často jsou výrazně menší. Pak se jim říká nanoplasty. Nesené větrem i vodou se šíří po celé planetě a pronikají i do zvířecích a lidských těl.
Nepoznaný problém
Až donedávna se moc nevědělo, co se tam s nimi děje. Ovlivňují tam nějak tkáně? Mohou poškozovat zdraví nebo třeba imunitu? A kam až proniknou? V poslední době se objevila celá řada studií, které na tyto otázky přinesly znepokojivé odpovědi.
Zdravotní rizika mikroplastů v lidském těle věda zatím nezná ani zdaleka dokonale. Nejnovější studie teprve začínají naznačovat, že by mohly zvyšovat riziko různých onemocnění, jako je oxidační stres, který může vést k poškození buněk a zánětům, a také kardiovaskulárních onemocnění. Studie na zvířatech zase spojují mikroplasty s problémy s plodností, různými druhy rakoviny, narušením endokrinního a imunitního systému a poruchami učení a paměti.
- Mikroplasty je obecné označení užívané pro různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po pět milimetrů, které se vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu jako součást jejich znečištění.
- Mikroplasty tvoří směs vláken, kuliček či zlomků nepravidelného tvaru, z nichž část je záměrně v takové podobě vyráběna (primární mikroplasty), ale většina vzniká postupným nalámáním, fragmentací větších kusů plastů (sekundární mikroplasty). Tyto mikroplasty se posléze hromadí v oceánech.
- Nanoplasty jsou těmi nejmenšími druhy mikroplastů, jedná se o částice menší než 20 mikrometrů. Existuje řada podezření, že právě ony mohou působit nejhorší škody kvůli schopnosti pronikat různými biologickými bariérami.
Loni vědecký svět překvapil výzkum, který popsal, že drobné plastové částečky mohou překonat hematoencefalickou bariéru, která chrání lidský mozek. A škodí tam. Ostravští vědci zase nedávno prokázali přítomnost mikroplastů v lidské plodové vodě a zároveň v placentě. A aby toho nebylo málo, letos vědci poprvé objevili mikroplasty v penisech, což vyvolává otázky ohledně jejich možné role v erektilní dysfunkci. Minulý měsíc zveřejnil časopis Journal of Hazardous Materials studii, která zjistila přítomnost mikroplastů ve všech šestnácti zkoumaných vzorcích kostní dřeně.
Nález mikroplastů ve stále větším množství lidských orgánů „vyvolává velké obavy“ vzhledem k tomu, co věda ví o zdravotních účincích u zvířat, o studiích lidských buněk v laboratoři a o nově vznikajících epidemiologických studiích, uvedla pro Guardian Bethanie Carney Almrothová, ekotoxikoložka z Göteborské univerzity ve Švédsku. „Řekla bych, že je to děsivé.“
Lžička v mozku
V jedné z nejnovějších studií vědci zjistili obzvláště znepokojivé nahromadění mikroplastů ve vzorcích z mozku. Článek stále prochází recenzním řízením a je zveřejněný na webu amerického Národního institutu zdraví. Vědci použili k měření novou metodu, takže výsledky nemusejí být zcela spolehlivé, zatím ale v reakcích nikdo metodu ani výsledek nenapadl.
Zkoumání jater, ledvin a mozků pitvaných lidských těl prokázalo, že všechny obsahovaly mikroplasty, ale 91 vzorků mozku jich obsahovalo v průměru asi 10 až 20krát více než ostatní orgány. Podle hlavního autora studie Matthewa Campena, toxikologa a profesora farmaceutických věd na univerzitě v Novém Mexiku, byly výsledky šokující.
Vědci zjistili, že ve 24 vzorcích, které byly odebrány počátkem roku 2024, plasty tvořily asi půl procenta hmotnosti mozku. Pro představu: to odpovídá hmotnosti asi jedné běžné umělohmotné lžičky. „V našich mozcích je mnohem více plastu, než bych si kdy dokázal představit nebo než by mi bylo příjemné,“ konstatoval Campen. Studie popisuje mozek jako „jednu z nejvíce plastem znečištěných tkání, ze kterých byly dosud odebrány vzorky“.
A výzkum naznačil i možné důsledky. Všech dvanáct vzorků mozku lidí ve studii, kteří zemřeli na demenci, včetně Alzheimerovy choroby, obsahovalo až desetkrát více plastů než zdravé vzorky.
Práce také zjistila, že množství mikroplastů ve vzorcích mozku z roku 2024 bylo přibližně o padesát procent vyšší než ve vzorcích z roku 2016, což by mohlo naznačovat, že koncentrace mikroplastů v lidských mozcích roste podobným tempem jako v životním prostředí. Stále ale také může jít o chybu v metodě.
