V lidských penisech se našly mikroplasty. Vyvolává to otázky ohledně erektilní dysfunkce

Vědci poprvé objevili mikroplasty v penisech, což vyvolává otázky ohledně jejich možné role v erektilní dysfunkci. Odborníci také nedávno odhalili tyto drobné plastové částice ve varlatech a spermatu. Tyto objevy budí obavy, že znečištění mikroplasty by mohlo přispívat k poklesu mužské plodnosti.

Vědci uvedli, že penis by mohl být obzvláště zranitelný vůči kontaminaci mikroplasty kvůli vysokému průtoku krve během erekce.

Mikroskopické částečky umělých hmot lidé konzumují v potravinách i ve vodě a také je vdechují. Vědci už odhalili mikroplasty v placentách těhotných žen, mateřském mléku, lidské krvi i v plicích. Pocházejí nejčastěji z vláken oblečení, pneumatik, kosmetiky a mnoha dalších zdrojů. Byly nalezeny po celé planetě, od vrcholu Mount Everestu až po nejhlubší oceány.

Malý, ale důležitý výzkum

Nová studie hodnotila tkáň odebranou pěti mužům, kteří podstoupili operaci související s erektilní dysfunkcí. Mikroplasty se našly ve čtyřech případech, přičemž nejčastěji se jednalo o polyethylentereftalát, známý pod zkratkou PET, a polypropylen. Oba se používají v obalech na potraviny a nápoje a v dalších předmětech denní potřeby.

  • Mikroplasty je obecné označení užívané pro různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po pět milimetrů, které se vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu jako součást jejich znečištění.
  • Mikroplasty tvoří směs vláken, kuliček či zlomků nepravidelného tvaru, z nichž část je záměrně v takové podobě vyráběna (primární mikroplasty), ale většina vzniká postupným nalámáním, fragmentací větších kusů plastů (sekundární mikroplasty). Tyto mikroplasty se posléze hromadí v oceánech.
  • Nanoplasty jsou těmi nejmenšími druhy mikroplastů, jedná se o částice menší než 20 mikrometrů. Existuje řada podezření, že právě ony mohou působit největší škody kvůli schopnosti pronikat různými biologickými bariérami.

Zdá se, že kontaminace lidských těl mikroplasty je velmi rozšířená. Vědci je nacházejí všude, kam se podívají, podotkl deník Guardian, který o výzkumu informoval.

Dopad na zdraví zatím není znám, ale v laboratoři už bylo prokázáno, že mikroplasty mohou poškozovat lidské buňky. Částice mohou způsobovat záněty tkání, podobně jako částice znečištěného ovzduší, a škodlivé mohou být i chemické látky obsažené v plastech. U lidí, jejichž tepny byly kontaminovány mikroplasty, lékaři zjistili výrazně zvýšené riziko mrtvice a úmrtí na infarkt.

Potřeba dalších studií

„Víme, že erektilní dysfunkce je multifaktoriální. K erekci potřebujete dobré hormony, nervy, krevní zásobení a dobrou hladkou svalovou tkáň,“ uvedl lékař a hlavní autor výzkumu Ranjith Ramasamy z Miamské univerzity. „Zjistili jsme, že mikroplasty jsou přítomny v hladké svalovině penisu. Víme jen to, že tam nemají být, a máme podezření, že by to mohlo vést k dysfunkci hladkého svalstva,“ dodal.

Ramasamy doplnil, že je naléhavě zapotřebí dalšího výzkumu, který by určil potenciální roli mikroplastů v erektilní dysfunkci a mužské neplodnosti. Počet spermií u mužů klesá již desítky let a čtyřicet procent případů zůstává nevysvětleno, ačkoli podle mnoha studií se na tom podílí chemické znečištění. Nedávné výzkumy na myších uvádějí, že mikroplasty snižují počet spermií a způsobují abnormality a hormonální poruchy.

Vědci uvedli, že všudypřítomné rozšíření mikroplastů je alarmující a je nezbytné pochopit potenciální důsledky pro lidské zdraví. „Jako společnost si musíme uvědomit, že pití vody z plastových lahví, jídlo s sebou v plastových obalech a ještě hůře ohřívané v plastových nádobách v mikrovlnné troubě, tyto věci přispívají k tomu, že se v našem těle vyskytují věci, které by tam být neměly. A penis je ten orgán, kterému všichni věnují pozornost,“ dodal Ramasamy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 15 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.