Vědci našli první spojení mezi mikroplasty a nějakým zdravotním rizikem u člověka. Tyto malé částečky umělé hmoty jsou přitom v moderním světě všudypřítomné.
Mikroplasty nalezené v cévách jsou u lidí spojené s vyšší hrozbou srdečních problémů, zjistila první studie
Mikroplasty a nanoplasty jsou všude kolem nás. Přednedávnem jedna studie popsala, že každý člověk jich dostane týdně do těla stejně, jako by snědl kreditní kartu. Vědci měli řadu podezření, co všechno by tyto látky mohly v lidském těle způsobovat, ale zatím jim chyběly důkazy. Teď ale rozsáhlá studie poprvé popsala, že se tyto kousky umělých hmot hromadí v tukových shlucích a ty se pak koncentrují v cévách. Vědci to dávají do souvislosti se zvýšeným výskytem srdečních problémů.
Výsledky vyšly v nejkvalitnějším lékařském odborném časopise New England Journal of Medicine. Autoři tvrdí, že u lidí, kteří měli mikroplasty ve svém těle ve vyšších koncentracích, bylo asi 4,5krát vyšší riziko závažných zdravotních problémů, jako je infarkt a mozková mrtvice. Konkrétně se v tomto výzkumu vědci zaměřili na kousíčky plastů v takzvaných aterosklerotických plátech.
Aterosklerotický plát je útvar na vnitřní straně tepny, který vzniká při ateroskleróze. Aterosklerotický plát začíná jako usazenina tuků, které vyvolávají zánětlivou reakci a v důsledku toho dochází k usazování dalších buněk včetně například leukocytů a jiných látek.
Zdroj: NZIP
Konkrétní čísla jsou podle této studie dost přesvědčivá: za tři roky se vyskytly výše popsané zdravotní komplikace u 30 ze 150 lidí, v jejichž plátech byly nalezené mikroplasty. Ale stejné potíže mělo „jen“ osm ze 107 lidí, kteří tam plasty neměli. Rozdíl je 20 procent versus 7,5 procent. A to už je statisticky významné číslo, uvádí vědci.
Studie sledovala pacienty v Itálii, kteří podstoupili operaci, jež se označuje jako karotická endarterektomie. Při ní se odstraňují nahromaděné tukové pláty v cévách. Nahromadění těchto plátů může časem zablokovat cévy a vést k infarktu nebo mrtvici.
Už starší studie naznačovaly, že mikroplasty mohou zvyšovat zánětlivost, a tak vědci prostudovali takzvané markery, což jsou látky, které signalizují vyšší míru zánětů. A opravdu se ukázalo, že množství plastových kousků v plátech koreluje s koncentrací těchto látek.
Nejběžnější druhy mikroplastů
Co se týká mikroplastů, jež lékaři v cévách nalezli, jedná se o ty nejběžnější druhy, které jsou přítomné téměř všude v životním prostředí lidské civilizace – tedy hlavně polyethylen, který se používá v plastových sáčcích a lahvích, a také polyvinylchlorid, který se využívá například ve stavebních materiálech.
- Mikroplasty je obecné označení užívané pro různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po pět milimetrů, které se vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu jako součást jejich znečištění.
- Mikroplasty tvoří směs vláken, kuliček či zlomků nepravidelného tvaru, z nichž část je záměrně v takové podobě vyráběna (primární mikroplasty), ale většina vzniká postupným nalámáním, fragmentací větších kusů plastů (sekundární mikroplasty). Tyto mikroplasty se posléze hromadí v oceánech.
- Nanoplasty jsou těmi nejmenšími druhy mikroplastů, jedná se o částice menší než 20 mikrometrů. Existuje řada podezření, že právě ony mohou působit nejhorší škody kvůli schopnosti pronikat různými biologickými bariérami.
Autoři ovšem varovali před zjednodušením výsledků jejich výzkumu: nebyli schopní prokázat, že právě tyto plastové kousky přímo způsobovaly větší riziko problémů. Souvislost je ale podle nich jasná a měly by se tím zabývat další podrobnější studie, které prozkoumají více pacientů a také se na pláty plné plastů podívají detailněji.
Doba mikroplastová
Dosavadní studie zjistily, že mikroplasty mohou být škodlivé u myší a také u některých druhů bezobratlých tvorů, ale poznání o vlivu na lidi bylo nedostatečné. Hlavně proto, že výzkum je velmi náročný, a také se tento fenomén začal řádně zkoumat až nedávno. I to ale už stačilo k tomu, aby se povedlo najít tyto drobné částečky v lidské placentě, játrech a plicích.
A podařilo se je také najít v podstatě úplně všude na Zemi – od hlubin Mariánského příkopu až po vrchol Mount Everestu. Lidé se jim vlastně nemohou vyhnut, v současné době jde spíše o to, v jakých oblastech jsou koncentrace vyšší a kde nižší.
