Vzduch, voda, půda, potraviny, a dokonce i krev – mikroplasty se dostaly prakticky všude na Zemi a nyní se na tento seznam dostaly i mraky, napsal zpravodajský server The Guardian. Kousky plastových částic byly nedávno objeveny nad východní Čínou a nový výzkum ukázal, že mohou ovlivňovat tvorbu mraků a počasí.
Mikroplasty se staly součástí oblaků. Může to ovlivňovat počasí, varuje studie
Skupina vědců z univerzity v čínském Šan-tungu odebrala vodu z mraků na vrcholu hory Tchaj-šan a ve 24 z 28 vzorků našla mikroplasty. Patří mezi ně termoplast polyethylentereftalát (jinak známý jako PET), polypropylen, polyethylen a polystyren, tedy částice, které se běžně vyskytují v syntetických vláknech, oděvech a textiliích, ale také v obalech a v ochranných rouškách.
„Toto zjištění poskytuje významný důkaz o přítomnosti značného množství mikroplastů v mracích,“ uvedli vědci v článku, který vyšel v odborném časopise Environmental Science and Technology Letters.
- Mikroplasty je obecné označení užívané pro různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po pět milimetrů, které se vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu jako součást jejich znečištění.
- Mikroplasty tvoří směs vláken, kuliček či zlomků nepravidelného tvaru, z nichž část je záměrně v takové podobě vyráběna (primární mikroplasty), ale většina vzniká postupným nalámáním, fragmentací větších kusů plastů (sekundární mikroplasty). Tyto mikroplasty se posléze hromadí v oceánech.
- Nanoplasty jsou těmi nejmenšími druhy mikroplastů, jedná se o částice menší než 20 mikrometrů. Existuje řada podezření, že právě ony mohou působit nejhorší škody kvůli schopnosti pronikat různými biologickými bariérami.
Začátkem letošního roku prokázala japonská studie, že se mikroplasty nacházejí i na vrcholech hor Fudži a Ojama, což naznačuje, že částice mohou pocházet z plastů v oceánu a přenášet se vzduchem.
Koncentrace mikroplastů v mracích na hoře Tchaj-šan byla až sedmdesátkrát vyšší než v mracích na japonských horách. Vzorky z nízko položených a hustších mraků obsahovaly větší množství mikroplastů.
Stárnoucí plasty, tedy ty, které už byly zvětralé vlivem ultrafialového záření, byly menší a měly drsnější povrch. Obsahovaly také více olova, rtuti a kyslíku ve srovnání s nedotčenými, neporušenými plasty.
Následky pocítíme
Vědci zjistili, že vlastnosti mikroplastů mění mraky, ale i mraky ovlivňují samotné částečky mikroplastů. Radiace, vlhkost a další vlivy mohou částečkám dávat vlastnosti, které je například lépe drží v atmosféře, dávají mrakům jinou odrazivost, anebo jim umožňují jinak zachycovat teplo. „Tvorba mraků má ohromný vliv nejenom na naše místní počasí, ale i na globální teploty,“ řekla ekoložka z Plymouthské univerzity Fay Couceirová, která se na čínské studii nepodílela.
Mraky ovlivňují klima celou škálou způsobů. Vzniká v nich déšť a sníh, což má vliv na vegetaci. Mraky blokují sluneční světlo, čímž ochlazují povrch planety a poskytují stín. Mohou ale také zadržovat teplo a vlhkost a následně ohřívat vzduch.
Autoři studie uvádějí, že k úplnému určení vlivu mikroplastů na počasí je zapotřebí dalšího výzkumu. Je podle nich ale zřejmé, že je možné – a nutné – vyvinout při řešení tohoto problému větší úsilí.
„Na této planetě existuje pouze jedna skupina živočichů, která používá plasty, a to jsme my, lidé,“ řekla Couceirová. „Potřebujeme globální reakci na tuto problematiku. Jedna země ji nevyřeší, protože vzduch nerespektuje hranice.“