Plast

Vládní koalice už nepočítá s tím, že by v aktuálním volebním období stihla prosadit zálohování PET lahví a plechovek. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se ale Česko zálohám do několika let nevyhne. Odpadové firmy naopak chtějí zlepšovat třídění.

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.

Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle a kvalitně jako dosud. V Kyjevě to v pondělí prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na dotaz ohledně harmonogramu vstupního procesu Ukrajiny do EU. Na setkání, které zorganizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v den třetího výročí napadení své země, dorazili i vrcholní představitelé řady evropských zemí, Turecka či Kanady.

V Harrachově změnili systém likvidace odpadů. Radnice se chtěla vyhnout pokutám kvůli směsnému odpadu, který lidé často vhodí do kontejnerů na ten tříděný, a začala vše proto třídit sama. Ročně platil Harrachov za likvidaci tříděného odpadu milion korun. Letos počítá s polovičními náklady, radnice navíc vytvořila nové pracovní místo.

Plechovky od nápojů jako výjimka z pravidla, že Češi dobře třídí. Do správného kontejneru se dostane jen asi čtvrtina plechovek, a ztrácí se tak cenný materiál. Podle ministerstva životního prostředí je toto důvod, proč plechovky a PET lahve zálohovat. Poslanci by se tím mohli zabývat na nadcházející schůzi.

Omezit globální produkci a znečištění plasty si dali za cíl delegáti 175 zemí, kteří budou týden jednat v jihokorejském Pusanu. A to především o dohodě, ke které by přistoupili jak producenti plastů, tak chudé části světa, kde odpad nejčastěji končí. Každoročně se vyprodukuje asi 430 milionů tun plastů, často na jedno použití, ze kterých se rychle stane odpad. Tato čísla má začínající schůzka snížit. Producenti plastů a potřebných surovin k jejich výrobě ale produkci omezovat nechtějí a volají po lepší recyklaci. V ní má přitom i bohatý svět rezervy – plastové odpady umí dobře sbírat, ale hůře využívat.

Tým vědců vyvinul nový typ umělé hmoty, která se dokáže rozkládat v mořské vodě. Objev může přispět ke snaze o snížení znečištění životního prostředí, které způsobuje právě i hromadění plastů v oceánech.

Plastový odpad z rybářského průmyslu pokrývá pobřeží poloostrova Valdés v argentinské Patagonii a ohrožuje životy lachtanů, rypoušů, ryb, tučňáků a velryb – a škodí i lidskému zdraví. Oblast byla pro své přírodní krásy prohlášena za světové dědictví UNESCO, jedná se také o jednu z hlavních turistických destinací v zemi. Teď jsou tamní pláže posety bednami, sítěmi, bójkami a dalšími rybářskými nástroji, mezi kterými se někde rozkládají mrtvoly zvířat. Podle studie z roku 2020 by se množství plastového odpadu, který proudí do oceánů a dusí mořské živočichy, mohlo v příštích dvaceti letech ztrojnásobit, pokud společnosti a vlády nepřijmou drastická opatření.

Nový výzkum našel v lidských mozcích nečekaně vysoké množství miniaturních kousků plastů. A naznačil i možné negativní dopady stále ještě ne zcela dokonale probádaného šíření mikroplastů ve světě.

Výrobcům nápojů s koncem června vypršela lhůta, dokdy měli vymyslet způsob, jak upevnit víčka k plastovým lahvím. Zákazníci by se tak měli v blízké budoucnosti setkávat už jenom s lahvemi s víčky „napevno“ na poutku. Opatření má snížit množství plastového odpadu v přírodě.

Už od roku 2026 by mohli Češi nosit do obchodů zálohované plastové lahve a plechovky. Ministerstvo životního prostředí si od toho slibuje zvýšení recyklace. Šéf resortu Petr Hladík (KDU-ČSL) v Otázkách Václava Moravce řekl, že současný systém nefunguje, průzkum ukázal, že do recyklace zamíří ze žlutých kontejnerů jen asi 19 procent PET lahví. S tím nesouhlasí bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), podle kterého jsou lidé na systém barevných popelnic zvyklí a funguje dobře. Zmíněná studie je podle něj „partyzánština“.

Plastové obaly by se mohly zálohovat digitálně pomocí QR kódu. Je to varianta, kterou představili zástupci podnikatelů a obcí. Podle nich je modernější a levnější než návrh ministerstva životního prostředí. To od ledna 2026 plánuje vykupovat PET lahve a plechovky přímo v obchodech. Hlavním argumentem je, že právě tímto způsobem se vytřídí a znovu použije víc plastového odpadu. Vláda by měla novelu zákona probrat v létě.

Další města zavádí nový způsob třídění odpadu, tzv. „door-to-door“ systém. Nově to zkouší například některé obce ve středních Čechách. Systém spočívá v tom, že domácnosti dostanou samostatné nádoby na plast, papír a bioodpad, které mají přímo u svého domu a které se pravidelně vyvážejí. Města si od toho slibují více vytříděného odpadu a tím pádem i méně toho směsného. Reagují tak i na zvyšování poplatků za skládkování.

Vzduch, voda, půda, potraviny, a dokonce i krev – mikroplasty se dostaly prakticky všude na Zemi a nyní se na tento seznam dostaly i mraky, napsal zpravodajský server The Guardian. Kousky plastových částic byly nedávno objeveny nad východní Čínou a nový výzkum ukázal, že mohou ovlivňovat tvorbu mraků a počasí.

Ostravští vědci prokázali přítomnost mikroplastů v lidské plodové vodě a zároveň v placentě. Ve výzkumu chtějí dále pokračovat a vyhodnotit, jakým způsobem mohou tyto látky poškodit plod či komplikovat těhotenství. Ostravští výzkumníci tvrdí, že prokázání mikroplastů v plodové vodě se jim podařilo jako prvním na světě.

Vědci našli první důkaz, že vystavení mikroplastům mění chování savců. Na myších se prokázalo, že tyto drobné částečky pronikají i do mozku – a když se tam dostanou, začnou se myši chovat velmi zvláštně.

Z mrtvých much by se mohl vyrábět biologicky rozložitelný plast, oznámili vědci na zasedání Americké chemické společnosti (ACS). Poznatek by mohl být užitečný, protože je obtížné najít zdroje biologicky rozložitelných polymerů, které nemají žádné jiné využití, například při výrobě potravin, napsal list The Guardian.

Lidská civilizace dostává do životního prostředí obrovské množství plastů a dalších umělých hmot, které často sbírají ptáci. Nový výzkum ukázal, že 176 druhů ptáků na celém světě v současné době využívá ve svých hnízdech širokou škálu materiálů vyrobených lidmi.

Do Česka dorazila novinka, kterou v obchodech pozná každý, kdo nakupuje nápoje v PET lahvích. Na tuzemský trh se jich dostane každoročně přes 1,5 miliardy. A všechny budou muset mít nejpozději do července 2024 pevně připojené uzávěry. Kvůli ochraně přírody a možnosti recyklace, jak vyplývá ze směrnice Evropské unie o jednorázových plastech. Někteří výrobci už víčka k lahvím připevnili.

Města si stěžují na komplikace se špatně vytříděným odpadem. Řada lidí nevyužívá kontejnery k recyklaci podle pravidel, pracovníci třídicích linek v nich tak často nalézají mrtvá zvířata, ale také doklady, klíče nebo peněženky. Špatně vytříděný odpad pak odpadářům komplikuje práci nebo ničí stroje. České televizi to sdělily společnosti zajišťující vývoz kontejnerů.

Současná epocha se často označuje jako doba plastová. Přispělo k tomu i celosvětové rozšíření výrobků z polyethylentereftalátu, známého pod zkratkou PET, ze kterého se vyrábějí třeba jednorázové láhve na nápoje, folie nebo textilní vlákna. Výroba tohoto materiálu byla patentována v roce 1941. Patent na výrobu takzvané PET lahve získal americký vynálezce, hlavní inženýr společnosti DuPont Nathaniel Wyeth před 50 lety, 15. května 1973. Od té doby zaplavily celý svět a mimo jiné jsou i velkým ekologickým problémem.

Kdyby se povedlo vědcům najít mikroorganismy, které při pokojové teplotě samy rozkládají umělé hmoty, velmi rychle by to pomohlo vyřešit problém s nekonečnými skládkami. Podle švýcarské studie takové bakterie skutečně existují – experti je našli v Alpách či v Arktidě.

Větrné turbíny mají jako čisté zdroje energie zásadní význam pro řešení klimatických změn, tvrdí analýzy například Mezivládního panelu IPCC. Mají ale zásadní problém: když doslouží, tak se stávají v podstatě nezničitelným odpadem. Nový výzkum, který teď vyšel v odborném žurnálu Nature, ukazuje možnosti, jak s nimi naložit, když doslouží.

U mořských ptáků vědci objevili novou nemoc, kterou způsobují výhradě plasty. Ptáci, u kterých se takzvaná plastikóza projevila, měli od spolykaného odpadu zjizvený trávicí trakt, píše britský The Guardian s odvoláním na badatele z londýnského Přírodovědného muzea. Jde o první doložený příklad fibrózy vyvolané výhradě plasty.