Lidmi produkované materiály využívají mnozí ptáci ku prospěchu svého hnízda. Opeřencům ale mohou i škodit

Lidská civilizace dostává do životního prostředí obrovské množství plastů a dalších umělých hmot, které často sbírají ptáci. Nový výzkum ukázal, že 176 druhů ptáků na celém světě v současné době využívá ve svých hnízdech širokou škálu materiálů vyrobených lidmi.

Ptáci po celém světě využívají lidmi vyhozené materiály. Mořští ptáci v Austrálii do svých hnízd přidávají rybářské sítě, rybáci v Severní Americe balicí motouzy, ptáci žijící ve městech v Jižní Americe cigaretové nedopalky a kosi v Evropě zase využívají do svých hnízd plastové sáčky. 

Nová studie tvrdí, že tyto materiály mohou ptákům pomáhat. Například cigaretové nedopalky v sobě uchovávají nikotin a další sloučeniny, jež odpuzují vnější parazity, kteří se přisávají na kůži hnízdících ptáků a sají z nich krev. Tvrdší umělé materiály mohou pomoci poskytnout strukturální podporu ptačím hnízdům, zatímco plastové fólie by mohly pomoci hnízda lépe izolovat a udržovat tak mláďata v teple. 

Výzkum vyšel ve zvláštním čísle časopisu Philosophical Transactions of the Royal Society B. Hlavním autorem byl Mark Mainwaring z Bangorské univerzity.

Negativní dopady na ptáky

Vědci nicméně přes všechny zmíněné přínosy upozorňují, že lidmi vyrobené materiály mohou být pro opeřence také škodlivé. Ptačí rodiče i jejich mláďata se někdy zamotají do provázků nebo šňůrek – a mnohdy to končí i jejich smrtí. Mláďata zase někdy takový materiál spolknou, protože si ho spletou s jejich přirozenou kořistí. A také někdy příliš barevné nebo blýskavé hmoty mohou do hnízd přilákat dravce.

„To znamená, že musíme snížit množství plastů a dalšího antropogenního materiálu, který vyhazujeme,“ míní vědci.

Hlavní autorka studie Zuzanna Jagiellová, která působí na Přírodovědecké univerzitě v polské Poznani, dodala: „Antropogenní materiály do svých hnízd zahrnula celá řada ptačích druhů. To je znepokojující, protože je stále zřejmější, že takové materiály mohou poškodit mláďata, a dokonce i dospělé ptáky.“

Jagiellová dále uvedla, že „je zapotřebí dalších studií, abychom získali úplnější představu o tom, kolik druhů ptáků na celém světě začleňuje takové materiály do svých hnízd“.

Další autor studie Jim Reynolds z Centra pro ornitologii na Birminghamské univerzitě ve Velké Británii poznamenal: „V rychle se urbanizujícím světě, který sdílíme s mnoha různými živočišnými druhy, není překvapivé, že ptáci používají naše vyhozené materiály ve svých hnízdech.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
před 14 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 15 hhodinami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 16 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 16 hhodinami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 20 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
25. 6. 2026

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
25. 6. 2026
Načítání...