Lidmi produkované materiály využívají mnozí ptáci ku prospěchu svého hnízda. Opeřencům ale mohou i škodit

Lidská civilizace dostává do životního prostředí obrovské množství plastů a dalších umělých hmot, které často sbírají ptáci. Nový výzkum ukázal, že 176 druhů ptáků na celém světě v současné době využívá ve svých hnízdech širokou škálu materiálů vyrobených lidmi.

Ptáci po celém světě využívají lidmi vyhozené materiály. Mořští ptáci v Austrálii do svých hnízd přidávají rybářské sítě, rybáci v Severní Americe balicí motouzy, ptáci žijící ve městech v Jižní Americe cigaretové nedopalky a kosi v Evropě zase využívají do svých hnízd plastové sáčky. 

Nová studie tvrdí, že tyto materiály mohou ptákům pomáhat. Například cigaretové nedopalky v sobě uchovávají nikotin a další sloučeniny, jež odpuzují vnější parazity, kteří se přisávají na kůži hnízdících ptáků a sají z nich krev. Tvrdší umělé materiály mohou pomoci poskytnout strukturální podporu ptačím hnízdům, zatímco plastové fólie by mohly pomoci hnízda lépe izolovat a udržovat tak mláďata v teple. 

Výzkum vyšel ve zvláštním čísle časopisu Philosophical Transactions of the Royal Society B. Hlavním autorem byl Mark Mainwaring z Bangorské univerzity.

Negativní dopady na ptáky

Vědci nicméně přes všechny zmíněné přínosy upozorňují, že lidmi vyrobené materiály mohou být pro opeřence také škodlivé. Ptačí rodiče i jejich mláďata se někdy zamotají do provázků nebo šňůrek – a mnohdy to končí i jejich smrtí. Mláďata zase někdy takový materiál spolknou, protože si ho spletou s jejich přirozenou kořistí. A také někdy příliš barevné nebo blýskavé hmoty mohou do hnízd přilákat dravce.

„To znamená, že musíme snížit množství plastů a dalšího antropogenního materiálu, který vyhazujeme,“ míní vědci.

Hlavní autorka studie Zuzanna Jagiellová, která působí na Přírodovědecké univerzitě v polské Poznani, dodala: „Antropogenní materiály do svých hnízd zahrnula celá řada ptačích druhů. To je znepokojující, protože je stále zřejmější, že takové materiály mohou poškodit mláďata, a dokonce i dospělé ptáky.“

Jagiellová dále uvedla, že „je zapotřebí dalších studií, abychom získali úplnější představu o tom, kolik druhů ptáků na celém světě začleňuje takové materiály do svých hnízd“.

Další autor studie Jim Reynolds z Centra pro ornitologii na Birminghamské univerzitě ve Velké Británii poznamenal: „V rychle se urbanizujícím světě, který sdílíme s mnoha různými živočišnými druhy, není překvapivé, že ptáci používají naše vyhozené materiály ve svých hnízdech.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Většina opalovacích krémů škodí korálům. Věda radí, co s tím

Pokaždé, když si jdete zaplavat, zůstane po vás v moři trocha ochranného krému proti slunci. Během rekreačních vodních aktivit se spláchne odhadem čtvrtina naneseného opalovacího krému, kterého se jen v oblastech korálových útesů uvolní zhruba pět tisíc tun ročně. Vyplývá to ze studie zveřejněné v časopise Environmental Health Perspectives, píše agentura AP.
před 43 mminutami

Sněhová kalamita v květnu. Před sedmdesáti lety napadly desítky centimetrů sněhu

Letošní květen zatím přináší převážně teplotně nadprůměrné dny a sníh roztál během uplynulého týdne už i v Krkonoších. To před 73 lety byla situace dramaticky odlišná – ledoví muži tehdy sice dorazili o pár dnů dříve, ale s o to větší intenzitou, a dokonce s sebou přinesli i sněhovou kalamitu. Šlo o mimořádně silné ochlazení s mrazy, sněžením i v nížinách a rozsáhlými škodami na vegetaci a zemědělství.
9. 5. 2026

Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.
9. 5. 2026

VideoGynekologické operace i bez řezů do břicha. Lékaři rozšiřují šetrnější postupy

Lékaři rozšiřují možnosti miniinvazivních gynekologických zákroků, při nichž lze i velké operace provádět bez řezů do břišní stěny a pod kontrolou kamery. Šetrnější postupy mají snižovat riziko komplikací, infekcí nebo vzniku kýly a mohou pomoci například pacientkám po opakovaných břišních zákrocích. Odstranění dělohy ročně v Česku podstoupí téměř dvacet tisíc žen.
8. 5. 2026

David Attenborough slaví sté narozeniny. Změnil pohled lidí na svět

Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.
8. 5. 2026

České přehrady se rychle oteplují. Dopady se už projevují

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních třicet let výrazně oteplila, oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za desetiletí. Největší teplotní skok je v případě jednotlivých měsíců patrný v dubnu, kdy je to dokonce o jeden stupeň. Dlouhodobá studie hydrobiologů potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a lidmi způsobeným oteplováním klimatu. Upozorňuje také na možné dopady na kvalitu vody i hospodaření v nádržích.
7. 5. 2026

481 metrů. Aljaškou se vloni přehnala druhá největší megatsunami

Loňská megatsunami vznikla po sesuvu části aljašské hory do moře. Podle studie, která vyšla na začátku května, jde o druhou nejvyšší vlnu, jakou kdy vědci zaznamenali. Autoři výzkumu zdůrazňují, že je spojená s riziky změny klimatu a táním ledovců.
7. 5. 2026

Archeologové ohlásili nález ztraceného města Bílý jaguár

Marná pátrání po stovky let zmizelém mayském městě Sac Balam (v překladu Bílý jaguár) vystřídala naděje. Během posledních vykopávek v mexické džungli se našlo tolik důkazů, že archeologové teď na tiskové konferenci oznámili, že ho našli.
7. 5. 2026
Načítání...