Lidmi produkované materiály využívají mnozí ptáci ku prospěchu svého hnízda. Opeřencům ale mohou i škodit

Lidská civilizace dostává do životního prostředí obrovské množství plastů a dalších umělých hmot, které často sbírají ptáci. Nový výzkum ukázal, že 176 druhů ptáků na celém světě v současné době využívá ve svých hnízdech širokou škálu materiálů vyrobených lidmi.

Ptáci po celém světě využívají lidmi vyhozené materiály. Mořští ptáci v Austrálii do svých hnízd přidávají rybářské sítě, rybáci v Severní Americe balicí motouzy, ptáci žijící ve městech v Jižní Americe cigaretové nedopalky a kosi v Evropě zase využívají do svých hnízd plastové sáčky. 

Nová studie tvrdí, že tyto materiály mohou ptákům pomáhat. Například cigaretové nedopalky v sobě uchovávají nikotin a další sloučeniny, jež odpuzují vnější parazity, kteří se přisávají na kůži hnízdících ptáků a sají z nich krev. Tvrdší umělé materiály mohou pomoci poskytnout strukturální podporu ptačím hnízdům, zatímco plastové fólie by mohly pomoci hnízda lépe izolovat a udržovat tak mláďata v teple. 

Výzkum vyšel ve zvláštním čísle časopisu Philosophical Transactions of the Royal Society B. Hlavním autorem byl Mark Mainwaring z Bangorské univerzity.

Negativní dopady na ptáky

Vědci nicméně přes všechny zmíněné přínosy upozorňují, že lidmi vyrobené materiály mohou být pro opeřence také škodlivé. Ptačí rodiče i jejich mláďata se někdy zamotají do provázků nebo šňůrek – a mnohdy to končí i jejich smrtí. Mláďata zase někdy takový materiál spolknou, protože si ho spletou s jejich přirozenou kořistí. A také někdy příliš barevné nebo blýskavé hmoty mohou do hnízd přilákat dravce.

„To znamená, že musíme snížit množství plastů a dalšího antropogenního materiálu, který vyhazujeme,“ míní vědci.

Hlavní autorka studie Zuzanna Jagiellová, která působí na Přírodovědecké univerzitě v polské Poznani, dodala: „Antropogenní materiály do svých hnízd zahrnula celá řada ptačích druhů. To je znepokojující, protože je stále zřejmější, že takové materiály mohou poškodit mláďata, a dokonce i dospělé ptáky.“

Jagiellová dále uvedla, že „je zapotřebí dalších studií, abychom získali úplnější představu o tom, kolik druhů ptáků na celém světě začleňuje takové materiály do svých hnízd“.

Další autor studie Jim Reynolds z Centra pro ornitologii na Birminghamské univerzitě ve Velké Británii poznamenal: „V rychle se urbanizujícím světě, který sdílíme s mnoha různými živočišnými druhy, není překvapivé, že ptáci používají naše vyhozené materiály ve svých hnízdech.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...