Lidmi produkované materiály využívají mnozí ptáci ku prospěchu svého hnízda. Opeřencům ale mohou i škodit

Lidská civilizace dostává do životního prostředí obrovské množství plastů a dalších umělých hmot, které často sbírají ptáci. Nový výzkum ukázal, že 176 druhů ptáků na celém světě v současné době využívá ve svých hnízdech širokou škálu materiálů vyrobených lidmi.

Ptáci po celém světě využívají lidmi vyhozené materiály. Mořští ptáci v Austrálii do svých hnízd přidávají rybářské sítě, rybáci v Severní Americe balicí motouzy, ptáci žijící ve městech v Jižní Americe cigaretové nedopalky a kosi v Evropě zase využívají do svých hnízd plastové sáčky. 

Nová studie tvrdí, že tyto materiály mohou ptákům pomáhat. Například cigaretové nedopalky v sobě uchovávají nikotin a další sloučeniny, jež odpuzují vnější parazity, kteří se přisávají na kůži hnízdících ptáků a sají z nich krev. Tvrdší umělé materiály mohou pomoci poskytnout strukturální podporu ptačím hnízdům, zatímco plastové fólie by mohly pomoci hnízda lépe izolovat a udržovat tak mláďata v teple. 

Výzkum vyšel ve zvláštním čísle časopisu Philosophical Transactions of the Royal Society B. Hlavním autorem byl Mark Mainwaring z Bangorské univerzity.

Negativní dopady na ptáky

Vědci nicméně přes všechny zmíněné přínosy upozorňují, že lidmi vyrobené materiály mohou být pro opeřence také škodlivé. Ptačí rodiče i jejich mláďata se někdy zamotají do provázků nebo šňůrek – a mnohdy to končí i jejich smrtí. Mláďata zase někdy takový materiál spolknou, protože si ho spletou s jejich přirozenou kořistí. A také někdy příliš barevné nebo blýskavé hmoty mohou do hnízd přilákat dravce.

„To znamená, že musíme snížit množství plastů a dalšího antropogenního materiálu, který vyhazujeme,“ míní vědci.

Hlavní autorka studie Zuzanna Jagiellová, která působí na Přírodovědecké univerzitě v polské Poznani, dodala: „Antropogenní materiály do svých hnízd zahrnula celá řada ptačích druhů. To je znepokojující, protože je stále zřejmější, že takové materiály mohou poškodit mláďata, a dokonce i dospělé ptáky.“

Jagiellová dále uvedla, že „je zapotřebí dalších studií, abychom získali úplnější představu o tom, kolik druhů ptáků na celém světě začleňuje takové materiály do svých hnízd“.

Další autor studie Jim Reynolds z Centra pro ornitologii na Birminghamské univerzitě ve Velké Británii poznamenal: „V rychle se urbanizujícím světě, který sdílíme s mnoha různými živočišnými druhy, není překvapivé, že ptáci používají naše vyhozené materiály ve svých hnízdech.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 42 mminutami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...