Lidmi produkované materiály využívají mnozí ptáci ku prospěchu svého hnízda. Opeřencům ale mohou i škodit

Lidská civilizace dostává do životního prostředí obrovské množství plastů a dalších umělých hmot, které často sbírají ptáci. Nový výzkum ukázal, že 176 druhů ptáků na celém světě v současné době využívá ve svých hnízdech širokou škálu materiálů vyrobených lidmi.

Ptáci po celém světě využívají lidmi vyhozené materiály. Mořští ptáci v Austrálii do svých hnízd přidávají rybářské sítě, rybáci v Severní Americe balicí motouzy, ptáci žijící ve městech v Jižní Americe cigaretové nedopalky a kosi v Evropě zase využívají do svých hnízd plastové sáčky. 

Nová studie tvrdí, že tyto materiály mohou ptákům pomáhat. Například cigaretové nedopalky v sobě uchovávají nikotin a další sloučeniny, jež odpuzují vnější parazity, kteří se přisávají na kůži hnízdících ptáků a sají z nich krev. Tvrdší umělé materiály mohou pomoci poskytnout strukturální podporu ptačím hnízdům, zatímco plastové fólie by mohly pomoci hnízda lépe izolovat a udržovat tak mláďata v teple. 

Výzkum vyšel ve zvláštním čísle časopisu Philosophical Transactions of the Royal Society B. Hlavním autorem byl Mark Mainwaring z Bangorské univerzity.

Negativní dopady na ptáky

Vědci nicméně přes všechny zmíněné přínosy upozorňují, že lidmi vyrobené materiály mohou být pro opeřence také škodlivé. Ptačí rodiče i jejich mláďata se někdy zamotají do provázků nebo šňůrek – a mnohdy to končí i jejich smrtí. Mláďata zase někdy takový materiál spolknou, protože si ho spletou s jejich přirozenou kořistí. A také někdy příliš barevné nebo blýskavé hmoty mohou do hnízd přilákat dravce.

„To znamená, že musíme snížit množství plastů a dalšího antropogenního materiálu, který vyhazujeme,“ míní vědci.

Hlavní autorka studie Zuzanna Jagiellová, která působí na Přírodovědecké univerzitě v polské Poznani, dodala: „Antropogenní materiály do svých hnízd zahrnula celá řada ptačích druhů. To je znepokojující, protože je stále zřejmější, že takové materiály mohou poškodit mláďata, a dokonce i dospělé ptáky.“

Jagiellová dále uvedla, že „je zapotřebí dalších studií, abychom získali úplnější představu o tom, kolik druhů ptáků na celém světě začleňuje takové materiály do svých hnízd“.

Další autor studie Jim Reynolds z Centra pro ornitologii na Birminghamské univerzitě ve Velké Británii poznamenal: „V rychle se urbanizujícím světě, který sdílíme s mnoha různými živočišnými druhy, není překvapivé, že ptáci používají naše vyhozené materiály ve svých hnízdech.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 3 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...