Zástupci 175 zemí OSN schválili velmi důležitou rezoluci o ukončení znečištění plastem. Podle komentářů expertů by to mohlo znamenat přelom – je to začátek procesu, který by do dvou let mohl vést k uzavření mezinárodní smlouvy upravující výrobu, zpracování a recyklaci plastů. A to znamená možná první globální krok pro zastavení plastového znečištění planety.
Svět udělal první krůček proti znečištění oceánů plasty. Do dvou let může přijít klíčová dohoda
Podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) se na světě ročně vyprodukuje přibližně 300 milionů tun plastového odpadu, přičemž podle odhadů je v současné době v oceánech 75 až 199 milionů tun plastů.
Nová rezoluce byla přijatá během pátého zasedání Shromáždění OSN pro životní prostředí (UNEA), které se konalo v Nairobi na začátku března. Poukázala na zásadní potřebu řešit „celý životní cyklus plastů“, přičemz zdůraznila obavy z dopadu šíření umělohmotného odpadu zejména v mořích a oceánech.
Amina Mohamedová z Keni za OSN uvedla: „Je to opravdu historický okamžik. Problém znečištění plasty je příliš velký na to, aby ho mohl řešit jeden členský stát sám.“ Zasedání sponzorovaly vlády Německa, Peru a Rwandy a osobně nebo on-line se ho zúčastnilo přibližně pět tisíc delegátů, přičemž při přípravě rezoluce hrály klíčovou roli právě Peru a Rwanda.
Čemu to pomůže?
Výsledkem je, že vznikne mezivládní vyjednávací výbor, který by do konce roku 2024 měl vypracovat mezinárodní, právně závaznou dohodu o znečištění plastem. Rezoluce vyzývá k uzavření smlouvy, která bude podporovat udržitelné alternativy k plastům a podporovat mezinárodní spolupráci v oblasti přístupu k technologiím, budování kapacit a vědecké a technické spolupráce.
Členské státy OSN mají v rámci boje proti znečištění zintenzivnit zásahy směřující k udržitelné výrobě a spotřebě plastů, „vypracovat a provádět národní akční plány a zároveň podporovat mezinárodní opatření a iniciativy v rámci příslušných národních regulačních rámců“.
Podle Joshuy Wycliffa, stálého tajemníka ministerstva životního prostředí Fidži, by tato smlouva o ukončení znečištění plasty měla konečně vést k jednotnému přístupu k umělým hmotám a hrozbě, kterou mohou při špatném používání představovat – a může také přinést spoustu inovací.
Výkonná ředitelka UNEP Inger Andersenová uvedla, že rezoluce je triumfem nad jednorázovými plasty, a označila ji za „nejvýznamnější environmentální multilaterální dohodu od Pařížské dohody“.
Proč jsou umělé hmoty problém
Autoři studie zveřejněné v časopise Science v roce 2020 odhadli, že pokud se současná produkce a spotřeba nebude kontrolovat, může se množství plastů, které se dostanou do oceánů, do roku 2040 ztrojnásobit na téměř 29 milionů tun.
Jiná zpráva zveřejněná Úmluvou o biologické rozmanitosti odhaduje, že více než 800 mořských a pobřežních druhů je postiženo znečištěním plasty, například jejich požitím nebo zamotáním.
Richard Munang, úřadující náměstek výkonného ředitele UNEP pro Afriku, uvedl, že takové závazné dohody všech zemí jsou zásadním krokem k tomu, aby došlo konečně k tomu, že plasty začnou světové oceány zaplavovat méně. „Poprvé bude každá země vázána právním nástrojem, kterým se bude řídit naše výroba, přepracování a recyklace plastů,“ řekl Munang serveru SciDev.Net.
Toto usnesení bude podle něj důležité zejména pro Afriku, kde se recyklují pouze čtyři procenta plastového odpadu. Recyklace tohoto odpadu by podle něj podnítila hospodářský růst a pracovní příležitosti pro mnoho nezaměstnaných mladých lidí v Africe a jako příklad uvedl výrobu plastových dlaždic a tvárnic pro stavebnictví.
Podle Munanga rezoluce otevírá zemím cestu k zahájení jednání o ukončení znečištění plastem, které vyvrcholí mezinárodní smlouvou, jež bude představena na šestém zasedání UNEA v roce 2024.
Ono to funguje
Takové dohody mohou sice působit bezzubě a jen jako prázdné politické fráze, ve skutečnosti ale podobná jednání vedla už v minulosti k hmatatelným úspěchům. Typickým příkladem je Montrealský protokol z roku 1987, který zakázal používání látek narušujícíxh ozonovou vrstvu.
Také on se dva roky předjednával na půdě řady mezinárodních organizací a jeho přijetí dramaticky omezilo množství freonů, které ochrannou ozonovou vrstvu ničily.