Japonci vyvinuli plast, který se rozkládá v mořské vodě

Tým vědců vyvinul nový typ umělé hmoty, která se dokáže rozkládat v mořské vodě. Objev může přispět ke snaze o snížení znečištění životního prostředí, které způsobuje právě i hromadění plastů v oceánech.

Materiál nazvaný „supramolekulární“ plast má podobnou pevnost v tahu a lze jej i zpracovávat jako plasty na bázi ropy, uvedl tým vědců z národního vědeckého výzkumného ústavu Riken a Tokijské univerzity.

Nový plast je vyroben z takzvaných monomerů. Jsou to malé molekuly, které se mohou spojovat a tvořit větší molekuly nazývané polymery. Dají se představit jako stavební kameny, které se spojují dohromady, aby vytvořily něco většího, například plast nebo gumu.

Vědci využili ty, které se používají v potravinářských přísadách, a další, které vznikají v organických materiálech. Smícháním ve vodě se tyto látky rozdělí na dvě různé vrstvy, z nichž jednu je možné dehydratovat a získat tak látku šetrnou k životnímu prostředí, vysvětlil Takuzo Aida, ředitel Centra pro výzkum nových látek z ústavu Riken.

Tyto plasty normálně fungují a mají podobnou trvanlivost a odolnost jako klasické umělé hmoty, ale jen do okamžiku, kdy přijdou do kontaktu se slanou vodou. Ta způsobí, že se materiál rychle rozpadne na původní monomery, jež se potom dále postupně rozkládají vlivem bakterií v oceánu nebo v půdě mořského dna.

Nový materiál, který je recyklovatelný a nehořlavý, by měl podle autorů studie, která vyšla v odborném časopise Science, nalézt využití v součástkách pro precizní stroje či stavebních adhezivech (látkách zvyšujících přilnavost materiálů). Možné bude i jeho další využití, bude-li vyroben jako vodovzdorný, doplnil výzkumný tým.

Místo ryb sáčky

Předpokládá se, že ve světových oceánech se hromadí velká část obalových a jiných plastů, které se ve volné přírodě po vyhození přirozeně nerozpadají.

Podle zprávy europarlamentu z roku 2021 je ve světových oceánech přes 150 milionů tun plastů. Každým rokem přitom přibývá dalších až dvanáct milionů tun umělohmotného odpadu. Pro srovnání – všichni obyvatelé Česka váží dohromady asi 700 tisíc tun.

Podle některých odhadů by tímto tempem mohlo v roce 2050 plavat v mořích víc plastu než ryb. 

Plasty v oceánech nejsou podle Evropské unie problémem jen kvůli znečištěným plážím, ale hlavně kvůli ničivému vlivu na mořské živočichy, kteří se do větších kusů odpadu zamotávají a ty menší si pletou s potravou. Požití plastů je může přímo zabít nebo tím mohou do svého těla vstřebat toxické chemické látky. Plasty a s nimi spojené chemikálie tak nakonec například z masa ulovených ryb mohou pozřít i lidé.

Plastový odpad má ale také negativní ekonomický vliv na odvětví a pracovníky, jejichž obživa závisí na moři. Přibližně jen pět procent plastových obalů se znovu využije, zbytek se vyhodí. Vícenásobné využití obalů by přitom bylo výhodné i pro výrobce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 11 hhodinami

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
před 14 hhodinami

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
před 15 hhodinami

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
včera v 12:46

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
včera v 11:30

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025
Načítání...