Mořští ptáci trpí nemocí způsobenou plasty, mají zjizvený travicí trakt

U mořských ptáků vědci objevili novou nemoc, kterou způsobují výhradě plasty. Ptáci, u kterých se takzvaná plastikóza projevila, měli od spolykaného odpadu zjizvený trávicí trakt, píše britský The Guardian s odvoláním na badatele z londýnského Přírodovědného muzea. Jde o první doložený příklad fibrózy vyvolané výhradě plasty.

Podle zprávy zveřejněné v Časopisu pro nebezpečné látky se stává znečištění plasty natolik rozšířeným, že se zjizvení objevuje u různých věkových skupin ptáků. Tímto onemocněním trpí už mladí ptáci a vědci předpokládají, že je to kvůli tomu, že je rodiče krmí potravou znečištěnou plasty.

Vědci zjistili, že když ptáci polykají malé kousky plastů, vzniká jim zánět v trávicím traktu. Časem tento chronický zánět vede ke zjizvení a deformaci tkání, což se pak podepíše na tom, jak ptáci tráví potravu, rostou a jakou mají šanci na přežití. Přírodní materiály jako třeba kousky pemzy ptákům tyto problémy nezpůsobují.

Ptačí tkáně poškozené plasty
Zdroj: Journal of Hazardous Materials

Jizvy v žaludku

Vědci se zaměřili na buřňáky světlonohé žijící na australském Ostrově lorda Howea v jižním Pacifiku a zjišťovali souvislost mezi množstvím spolykaného plastu a stavem první části ptačího žaludku, proventrikulu.

Zjistili, že čím více plastů do sebe ptáci dostali, tím zjizvenější tkáň byla. Plastikóza může vést k postupnému poškození žláz v proventrikulu a ptáci mohou být v důsledku toho náchylnější k infekcím, parazitárním onemocněním a může se jim zhoršit schopnost trávit potravu a vstřebávat některé vitamíny.

Vědci záměrně pojmenovali onemocnění plastikóza, aby bylo jasné, že ho způsobuje umělá hmota nacházející se v přirozeném prostředí ptáků.

Podle portálu německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung upozornil Alex Bond z Přírodovědného muzea, že je možné, že plastikózou trpí i jiné živočišné druhy a nevylučuje, že polykání částic plastu může mít dopad i na zdraví člověka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lední medvědice adoptovala sirotka. Vědci popsali výjimečný případ

Vědci v severní Kanadě pořídili videozáznam volně žijící samice ledního medvěda, která kromě svého vlastního mláděte pečuje o další, adoptované mládě. Podobné případy jsou přitom velmi vzácné, informovala agentura AFP.
včera v 09:50

Bezhlavá těla ve slovenském pravěkém „velkoměstě“ jsou objev dekády, říká vědkyně

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.
28. 12. 2025

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
27. 12. 2025

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025
Načítání...