Ptactvo

Ptáky a netopýry ochrání před provozem na budované dálnici D55 mezi Starým Městem na Uherskohradišťsku a Moravským Pískem na Hodonínsku obří sítě. Jde o první dálniční úsek v České republice, na kterém budou nainstalovány, informovali zástupci Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) a společnosti Skanska, která 8,8 kilometru dlouhý úsek D55 staví. Jeho zprovoznění plánuje ŘSD na letošní prosinec.

Některé druhy ptáků mají přirozeně vysokou hladinu cukru v krvi a nepůsobí jim to problémy. Vyvinuly si přirozenou obranu proti jejím škodlivým účinkům. Ukázala to mezinárodní studie, kterou provedli vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR).

Co by se stalo, kdyby z lesů zmizeli ptáci? Rozsáhlá experimentální studie českých vědců v pralesích na Papui Nové Guineji sledovala fungování potravních sítí mezi hmyzem, ptáky a netopýry a přinesla znepokojivé odpovědi. Ukázala, že dlouhodobý úbytek ptáků a netopýrů může mít vážné dopady na životní prostředí a fungování lesů. Důležité to je hlavně pro oblasti, kde dochází k masivní těžbě dřeva, a tím i k velkému poklesu populací ptáků.

U mořských ptáků vědci objevili novou nemoc, kterou způsobují výhradě plasty. Ptáci, u kterých se takzvaná plastikóza projevila, měli od spolykaného odpadu zjizvený trávicí trakt, píše britský The Guardian s odvoláním na badatele z londýnského Přírodovědného muzea. Jde o první doložený příklad fibrózy vyvolané výhradě plasty.

Druhy ptáků, jejichž samci se v letu předvádějí, mívají více partnerek a obývají spíše otevřené než lesní oblasti. Často jde o malé druhy pěvců s pestře zbarveným peřím. Vyplývá to z výzkumu, na kterém spolupracovali vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO AV) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK). Výsledky studie vyšly v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B.

Na řece Temži poblíž Londýna začalo sčítání labutí královny Alžběty II. Tým v čele s královniným značkovačem labutí Davidem Barberem se jako každý rok pokusí co nejvíce vodních ptáků odchytnout, registrovat a prohlédnout, aby je následně opět pustil na svobodu. Tradice sahá až do daleké historie. První zprávy o kroužkování vodních ptáků se vyskytují již ve 12. století, kdy byl tento zvyk spojován především s gastronomií. Labutě patřily mezi vybrané pochoutky. Alžběta II. má právní nárok na každou neokroužkovanou labuť plující ve veřejných vodách, ale tohoto práva nevyužívá. Smyslem moderního kroužkování je především ochrana a zjištování stavu ptactva, měření a odchyt nebo ošetření poraněných labutí.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) řeší nezákonné zavážení hnízdiště břehulí říčních u Grygova na Olomoucku. Na ohrožení chráněných ptáků v tamní štěrkovně upozornili ornitologové. Firma z Olomouce, která navážku prováděla, tvrdí, že šlo o nešťastnou náhodu, a práce zastavila.

Kuba žije kvůli pandemii v dlouhodobém lockdownu. Do země nesmějí turisté, přísná opatření platí i pro místní obyvatele. Nesmějí se například volně pohybovat po ulicích, což je pro Kubánce, zvyklé trávit dny venku, velmi frustrující. Opatření jim umožňuje volnější pohyb pouze na střechách domů. Jedna z mála možností, co je zde možné dělat, je holubářství. Kubánci si tento druh zábavy velmi rychle oblíbili a v současnosti zažívá chov holubů v zemi expanzi, uvedl pro agenturu Reuters předseda klubu holubářů Pedro Marrero.

Zvýšení hladiny střední a dolní nádrže na novomlýnských nádržích na Dyji získalo souhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí (MŽP) při posuzování vlivu stavby na okolí (EIA). Ministerstvo si ve stanovisku dalo 37 podmínek, například použití přírodních materiálů nebo spolupráci s Českou společností ornitologickou. Podle ekologického spolku Děti Země se ale proces EIA odehrál vadným způsobem.

Přesně před padesáti lety byla podepsána ve městě Rámsar v Íránu Úmluva o mokřadech. Jejím hlavním cílem je ochrana těch, které jsou mezinárodně významné pro ptactvo. Česko se připojilo k dohodě v roce 1990 a na našem území je vyhlášeno 14 významných mokřadů. Jednou z posledních zemí, která k dohodě přistoupila, je Čína. Na jejím území se nachází 64 lokalit a mezi nejvzácnější patří ta na ostrově Chaj-nan.

V Česku začala třídenní akce, při které dobrovolníci po celé zemi po dobu jedné hodiny sčítají ptáky ve svém okolí. Výsledky akce mají ornitologům pomoci s přehledem o výskytu jednotlivých druhů a také přispět k větší informovanosti lidí o tom, jací ptáci v okolí jejich bydliště žijí. Zapojit se může každý, předchozí zkušenosti nejsou nutné.