Čeští vědci popsali, proč jsou někteří ptáci imunní vůči cukrovce. Mohlo by to pomoci i lidem

Některé druhy ptáků mají přirozeně vysokou hladinu cukru v krvi a nepůsobí jim to problémy. Vyvinuly si přirozenou obranu proti jejím škodlivým účinkům. Ukázala to mezinárodní studie, kterou provedli vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR).

Pro člověka i některá zvířata je vysoká hladina cukru v krvi riziková a způsobuje různá onemocnění včetně cukrovky. Nová studie, jejíž výsledky zveřejnil vědecký časopis Journal of Experimental Biology, by tak mohla inspirovat medicínský výzkum zaměřený na prevenci a léčbu cukrovky.

Glukóza neboli krevní cukr je klíčový zdroj energie v tělech zvířat i lidí, ale její příliš vysoká hladina, takzvaná hyperglykémie, organismu škodí, protože způsobuje onemocnění. Vědci uvádějí, že ptáci mají za normálního stavu mimořádně vysokou hladinu cukru v krvi, průměrně dvakrát až čtyřikrát vyšší než podobně velcí savci. Ve výzkumu se proto snažili vysvětlit, jak se ptáci chrání před škodlivými účinky vysoké hladiny cukru v krvi.

„Abychom odpověděli na otázku, jak se druhy s vysokým obsahem cukru vypořádávají, změřili jsme hladinu cukru, míru oxidačního poškození způsobeného volnými radikály a hladiny antioxidantů v krvi 51 druhů evropských pěvců, včetně rekordmanů s nejvyššími dávkami cukru v krvi, jako jsou králíček ohnivý či mlynařík dlouhoocasý,“ uvedl vedoucí studie Oldřich Tomášek z AV ČR.

Výzkumníci získali data o krevní glukóze od 681 ptáků, oxidační poškození a antioxidanty změřili zahraniční kolegové u dalších 1021. Tato rozsáhlá data sbírali po dobu devíti let. Výsledky výzkumu podporují hypotézu, že druhy ptáků s vysokou hladinou krevního cukru si v evoluci vyvinuly přirozenou obranu proti jejím škodlivým účinkům.

Vědci si myslí, že mechanismy, které ptákům poskytují tuto ochranu, také umožnily evoluci jejich dlouhého života. Už v předchozím výzkumu ukázali, že ptačí druhy s vysokým krevním cukrem mohou být překvapivě dlouhověké a ve srovnání se stejně velkými savci se dožívají vyššího věku.

„Zároveň lze předpokládat, že podobnou přirozenou odolnost vůči poškození si v průběhu evoluce vyvinuly nejen ptáci, ale i dlouhověké druhy savců a jiných obratlovců, které pro svůj životní styl potřebují vysokou hladinu krevního cukru,“ dodal jeden z koordinátorů studie Tomáš Albrecht. Její výsledky by tak v budoucnosti mohly inspirovat medicínský výzkum zaměřený na prevenci a léčbu cukrovky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
před 16 mminutami

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
před 2 hhodinami

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
před 3 hhodinami

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
před 5 hhodinami

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
před 5 hhodinami

Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.
před 7 hhodinami

Černobyl dnes: o život jde na místech, kde to voní jarem

O Černobylu a jeho dopadech na lidské zdraví vyprávěl pro Českou televizi jeden z lidí, kteří ho znají nejlépe. Alexandr Kupnyj podnikl do nitra zničené elektrárny několik expedic a dobře ji prozkoumal.
před 8 hhodinami

Nový lék může dětem s Duchennovou svalovou dystrofií oddálit ztrátu chůze

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.
před 9 hhodinami
Načítání...