Malý senzor na zadní straně paže, který umí nepřetržitě měřit hladinu cukru v krvi – zařízení už využívá rekordní počet diabetiků prvního typu. Podle odhadů Centra diabetologie pražského IKEMu je už může mít až třetina z přibližně 60 tisíc pacientů. Zařízení je citlivější než tradiční glukometry. Pomáhá také varovat před příliš nízkou či vysokou glykemií. Růst zájmu potvrzují i zdravotní pojišťovny, které jich za minulý rok uhradily zatím nejvíc v historii. Diabetici druhého typu na senzory zatím nárok nemají.
Cukrovka bez rozpíchaných prstů a s přesnějším měřením. Senzory už má až třetina diabetiků I. typu
„Senzor mám zhruba tři roky, pomohl mi třeba s tím, že se nemusím píchat do prstu jako u klasického glukometru, mám díky tomu lepší citlivost. Hlavní benefit pak je, že když se mi rychle mění hladina cukru v krvi, tak na to můžu reagovat hned,“ říká pacientka Leona.
To potvrzuje i Miroslava, která se s onemocněním léčí už 40 let. „Za těch mnoho let jsem měla prsty úplně tvrdé a rozpíchané. Taky teď mohu rychle reagovat, abych se nedostala třeba do velké hypoglykémie.“ dodává.
Všechny menší české zdravotní pojišťovny vloni zaplatily skoro 250 tisíc těchto zařízení. V roce 2019, kdy měli diabetici prvního typu na senzory poprvé ze zákona nárok z veřejného zdravotního pojištění, to bylo necelých 55 tisíc, tedy téměř pětkrát méně. Nárůst zájmu vedle toho potvrzují i data Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Zařízení pomáhá diabetikům s celkovou kompenzací onemocnění. Senzor se nejčastěji umisťuje na zadní stranu paže, kde ho pacient má nepřetržitě zaveden několik dní až týdnů. „Na těle to máš pořád, je to takové kolečko o průměru asi dva centimetry. Je poměrně diskrétní. Hodnotu zjistím přejetím čtečky po senzoru, jde to udělat i třeba přes bundu,“ popisuje pacientka Leona.
Některé druhy senzorů dokáží hladinu cukru v krvi také samy odesílat do mobilní aplikace, případně do inzulinové pumpy. Novější typy pump dokonce podle naměřené hladiny glukózy v krvi dokáží podle potřeby samy přidávat či ubírat množství aplikovaného inzulinu.
Diabetici druhého typu si na senzory počkají
Diabetikům prvního typu hradí senzory do určitého počtu nebo výše úhrady již pátým rokem pojišťovny. Pro cukrovkáře druhého typu to však nyní neplatí, brzy by se to ale mohlo změnit. „Primárně to má smysl u diabetiků druhého typu léčených více injekcemi inzulínu denně. O tom se teď jedná a asi to od příštího roku bude možné. Celkově se to vyvíjí pozitivně, i když máme proti některým zemím trochu zpoždění,“ doplňuje k situaci přednosta Centra diabetologie IKEM Martin Haluzík.
Diabetes je pro svůj vysoký výskyt v populaci a závislosti na negativních jevech současného způsobu života pokládán za civilizační onemocnění. Základní příčinou cukrovky je neschopnost organismu produkovat hormon inzulín, který je potřeba k přeměně stravy na energii. Cukrovka má dva typy – první a druhý. V Česku nejsou dostupné přesné statistiky, celkově by ale mělo být v současnosti v tuzemsku přes 300 tisíc diabetiků. Jejich počet má do budoucna nadále narůstat.
