Diabetes

Počet diabetiků v Česku strmě roste. Cukrovku už má skoro každý desátý člověk. Další statisíce o tom, že jsou nemocní, neví, nebo trpí prediabetem. Cukrovka má dva typy – první je autoimunitní onemocnění, podmíněné geneticky. Druhý souvisí se životním stylem, tedy se špatným stravováním a obezitou.

Děti s diabetem nebo epilepsií mívají potíže s přijetím do školských zařízení. Změnit to chce nová metodika připravená ministerstvy školství a zdravotnictví, která nastavuje pravidla, jak zajistit běžnou a bezpečnou péči při vyučování. Zaměstnanci školy budou například moci dohlížet na inhalaci léků a výdej správné stravy.

Čínští vědci transplantovali mladé ženě trpící cukrovkou upravené kmenové buňky. A zákrok zabral – po roce od zákroku je pacientka zcela zdravá a už nemusí brát inzulin.

Nadváhou nebo obezitou trpí více než šedesát procent obyvatel Česka. Řada z nich se snaží zhubnout pomocí léků. Od září je v tuzemsku dostupný nový lék s účinnou látkou tirzepatid. Má velký efekt na úbytek hmotnosti, přitom se aplikuje jen jednou týdně. Injekce ale stojí tisíce korun měsíčně a pojišťovny je zatím nehradí.

Konzumace zpracovaného nebo červeného masa zvyšuje riziko cukrovky, přičemž pouhé dva plátky šunky denně zvyšují riziko tohoto onemocnění o patnáct procent. Na základě rozsáhlé studie, které se účastnily na dva miliony lidí po celém světě, to uvádí vědecký tým vedený výzkumníky z Cambridgeské univerzity.

V Česku přibývá dětí, které ve školních jídelnách vyžadují speciálně upravené jídlo. I kvůli tomu jídelny v únoru obdržely od ministerstva zdravotnictví metodiku pro poskytování stravy, která je vhodná například pro diabetiky nebo celiaky. Alternativa k běžným obědům ale stále zůstává spíše výjimkou. Například v Pardubicích takto vaří jen na jedné základní škole a v jedné školce.

Ministerstvo zdravotnictví (MZd) a Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) varují před užíváním léku ozempic získaného jinak na předpis lékaře a vyzvednutého v lékárně, například koupeného přes internet. Může jít o padělek, jehož aplikace může způsobit vážné zdravotní komplikace s ohrožením života. Ministerstvo o tom, že se tyto padělky objevily v EU, informovalo v tiskové zprávě. V Rakousku několik lidí po aplikaci takové látky skončilo v nemocnici. Mluvčí resortu Ondřej Jakob doplnil, že v Česku zatím nebyl žádný takový padělek zachycený a podle dostupných informací ani nikdo nebyl kvůli němu hospitalizovaný.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) začne diabetikům od příštího roku hradit služby nutričních specialistů, po pacientech bude požadovat dodržování režimu. Informovali o tom zástupci pojišťovny. Služba bude určena především pacientům s nově diagnostikovaným diabetem druhého typu, obézním diabetikům nebo lidem, kterým byla nasazena injekční léčba. Cílem je snížit rizika vzniku komplikací a spotřebu léků.

K léčbě cukrovky je dostupná řada účinných přípravků. V posledních letech se ale na světových trzích objevily medikamenty, které ještě výrazněji snižují hmotnost u pacientů s nadváhou a také riziko výskytu kardiovaskulárních onemocnění. Lékaři proto doufají, že se dostanou i na český trh. Diabetiky často postihuje také onemocnění ledvin. V současných horkých dnech je proto třeba dbát na dostatek tekutin.

Cukrovka je celosvětově na alarmujícím vzestupu. Pokud státy nic neučiní, vzroste poměrný počet diabetiků v příštích třech dekádách v každé zemi světa, varuje ve své studii Washingtonská univerzita. Do roku 2050 by pak celkový počet cukrovkářů vzrostl na více než dvojnásobek ze současných 529 milionů na zhruba 1,3 miliardy.

Školy i školky stále častěji řeší postup u žáků s diabetem, celiakií nebo při vytahování klíšťat. Legislativa jim tento typ zdravotních služeb provádět umožňuje, některé školy to ale odmítají. Resort zdravotnictví proto jedná o sjednocení pravidel.

Mánie kolem takzvaných injekcí na hubnutí dorazila i do Česka. Lék Ozempic, který je primárně určený pro diabetiky, ale zároveň pomáhá snižovat hmotnost, tak bude mít na tuzemském trhu problémy s dostupností po celý rok. České televizi to sdělil výrobce přípravku společnost Novo Nordisk. Kvůli masivnímu rozšíření léku mezi nediabetiky omezilo ministerstvo zdravotnictví jeho předepisování. Užívání léku už dříve přiznaly celebrity jako Elon Musk nebo Kim Kardashian.

Ministerstvo zdravotnictví chce v nadcházejícíh deseti letech bojovat proti nejčastější příčině úmrtí v Česku, kterou jsou nemoci srdce a cév. Pomoct by měl podle resortu zdravotnictví a České kardiologické společnosti takzvaný Národní kardiovaskulární plán 2023–2033. Na tiskové konferenci odborníci uvedli, že s nemocemi srdce se nyní léčí každý čtvrtý Čech a do budoucna bude pacientů ještě přibývat.

Malý senzor na zadní straně paže, který umí nepřetržitě měřit hladinu cukru v krvi – zařízení už využívá rekordní počet diabetiků prvního typu. Podle odhadů Centra diabetologie pražského IKEMu je už může mít až třetina z přibližně 60 tisíc pacientů. Zařízení je citlivější než tradiční glukometry. Pomáhá také varovat před příliš nízkou či vysokou glykemií. Růst zájmu potvrzují i zdravotní pojišťovny, které jich za minulý rok uhradily zatím nejvíc v historii. Diabetici druhého typu na senzory zatím nárok nemají.

V Česku nebude dva týdny dostupný injekční lék na diabetes druhého typu Ozempic v síle jednoho miligramu. Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka ho lze nahradit jinými léky se stejným účinkem, omezí se jeho předepisování na obezitu. Podle Davida Koláře, ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), jejímž členem je i výrobce léku, firma Novo Nordisk, je výpadek způsoben výrazným zvýšením poptávky. Na přelomu dubna a května by měla dorazit také mimořádná dodávka dětských antibiotických sirupů.

Poškozené oči má každý desátý pacient s cukrovkou. Odhalit včas takzvanou diabetickou retinopatii i bez návštěvy očního lékaře má pomoci nový nástroj, který využívá počítačovou neuronovou síť a matematicko-statistické metody.

Se syndromem diabetické nohy, který patří mezi hlavní příčiny hospitalizace lidí s cukrovkou, se v Česku léčí sedmdesát tisíc pacientů. Může vést až k amputaci nebo úmrtí. Zásadní je návštěvu lékaře při jakémkoliv podezření neodkládat.

Z České republiky byly podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) nejspíš nelegálně vyváženy léky na předpis, ústav má podezření na organizovanou činnost. Podle už pravomocně ukončených kontrol provozovatelů lékáren zmizelo nejméně 130 tisíc balení za téměř 67 milionů korun. Podle ředitelky SÚKL Ireny Storové může být celková cena i dvojnásobná nebo vyšší. Provozovatelům za nedostatky ve vedení evidence skladových zásob a výdeje v lékárnách udělil ústav pokuty za 10,5 milionu korun. Česká lékárnická komora (ČLnK) takovou praxi označila za opovrženíhodnou a vyzvala k jejímu tvrdému trestání.

Pacientům, kterým musí být kvůli chronickým zánětům nebo riziku rakoviny odebrána slinivka, mohou pomoci jejich vlastní buňky, takzvané Langerhansovy ostrůvky. Lékaři jim je z vyoperovaného orgánu odeberou, upraví a vrátí do jater. Lidé, kteří by měli bez slinivky silnou cukrovku, pak mohou být i úplně bez potíží nebo mít cukrovku slabou. Na středeční tiskové konferenci to uvedli zástupci Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Kanadští vědci z Univerzity Britské Kolumbie vytvořili inzulinový preparát, který tělo při ústním podání vstřebává podobně, jako při použití injekce. Přípravek zatím testovali na laboratorních potkanech. Lék by usnadnil život milionům lidí trpících diabetem.

Lékaři v lidské krvi rozpoznali protein, který by mohl sloužit jako včasné varovné znamení pro pacienty ohrožené cukrovkou a rakovinou. Lidé s nejvyššími hladinami takzvaného prostasinu mají podle výzkumu dvakrát vyšší pravděpodobnost cukrovky a o 43 procent vyšší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu.

Vědcům z Cambridgeské univerzity se podařilo omladit kožní buňky 53leté ženy do podoby, jakou mají buňky 23letého člověka. Doufají, že jejich poznatky budou v budoucnu využitelné pro zmlazení buněk i dalších tělesných orgánů. Cílem výzkumu je vyvinout léčbu nemocí vázaných na přibývající věk, například diabetu, nemocí srdce a neurologických poruch.

Hormon inzulin, který v roce 1921 objevili dva kanadští lékaři Frederick Banting a Charles Best, lékaři poprvé použili před sto lety – 11. ledna 1922 ho v Torontu podali čtrnáctiletému chlapci Leonardu Thompsonovi.

Lidé trpící cukrovkou jsou na rizika plynoucí z dlouhodobého nevyspání obzvlášť citliví. To se v konečném důsledku může projevit zvýšeným rizikem předčasného úmrtí. Vyplývá to z nové studie, kterou publikoval Journal of Sleep Research. Vědci proto nabádají, aby (nejen) diabetici problémy se spánkem začali řešit včas.