Diabetes strana 2 z 2

Lékaři v lidské krvi rozpoznali protein, který by mohl sloužit jako včasné varovné znamení pro pacienty ohrožené cukrovkou a rakovinou. Lidé s nejvyššími hladinami takzvaného prostasinu mají podle výzkumu dvakrát vyšší pravděpodobnost cukrovky a o 43 procent vyšší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu.

Vědcům z Cambridgeské univerzity se podařilo omladit kožní buňky 53leté ženy do podoby, jakou mají buňky 23letého člověka. Doufají, že jejich poznatky budou v budoucnu využitelné pro zmlazení buněk i dalších tělesných orgánů. Cílem výzkumu je vyvinout léčbu nemocí vázaných na přibývající věk, například diabetu, nemocí srdce a neurologických poruch.

Hormon inzulin, který v roce 1921 objevili dva kanadští lékaři Frederick Banting a Charles Best, lékaři poprvé použili před sto lety – 11. ledna 1922 ho v Torontu podali čtrnáctiletému chlapci Leonardu Thompsonovi.

Lidé trpící cukrovkou jsou na rizika plynoucí z dlouhodobého nevyspání obzvlášť citliví. To se v konečném důsledku může projevit zvýšeným rizikem předčasného úmrtí. Vyplývá to z nové studie, kterou publikoval Journal of Sleep Research. Vědci proto nabádají, aby (nejen) diabetici problémy se spánkem začali řešit včas.

Za posledních 35 let se ztrojnásobil počet diabetiků v populaci. Narůstá navíc počet nemocných ve středním věku. Jsou odhady, že v roce 2030 bude v České republice kolem jednoho a čtvrt milionu diabetiků nebo i více, řekl ČT předseda České diabetologické společnosti Jan Škrha. Nejlepší prevencí je přitom podle něj zdravý životní styl. Na to se snaží upozornit i akce každoročně konané k příležitosti Světového dne diabetu.

V řadě nemocnic v Česku sice museli kvůli koronavirové epidemii omezit péči, lékaři ale také varují před podceňováním jiných zdravotních problémů. Kardiologové například upozorňují na mezinárodní studii, podle které během jarní vlny klesl počet diagnostikovaných infarktů téměř o polovinu. Další pacienti vyhledali pomoc pozdě. Odborníci ujišťují, že i navzdory náročné situaci se k neodkladné péči lidé dostanou. A o ty, co mohou počkat, se postarají, jakmile to půjde. Musí se ale o jejich komplikacích dozvědět.

Výsledky několika výzkumů naznačují, že nový koronavirus způsobuje poškození buněk, které vytvářejí inzulin. A to znamená, že nemoc covid-19 může u zdravých lidí způsobit vznik cukrovky.

Brněnská fakultní nemocnice představila pacienta s diabetem, který jako první nevidomý v republice používá k ovládání inzulinové pumpy mobilní aplikaci. Tlačítkové ovládání pumpy s displejem, kterou nosí na břiše, by pro něj nebylo příliš praktické.

Senzory, které průběžně měří v krvi hladinu cukru, zlepšují léčbu diabetiků prvního typu. Vyplývá to ze studie internisty Jana Šoupala ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Senzory podle doktorů fungují lépe než glukometry, protože je jejich měření konstantní, záleží ale na způsobu, jak se aplikuje inzulin.

Lidé, kteří se chtějí nechat očkovat proti chřipce, si musí počkat. Přestože je na vakcínu podle praktických lékařů momentálně nejvhodnější doba, ve většině ordinací došla. Loni kvůli chřipce vyhledalo lékaře zhruba milion lidí, 195 jich na komplikace spojené s nemocí zemřelo.

Mnohým diabetikům dává naději nová komplexní léčba cukrovky. Kromě hladiny cukru v krvi se zaměřuje i na další komplikace, které nemoc přináší – od nadváhy přes poškození tepen až po problémy s ledvinami.

Cukrovku má v Česku už přes milion lidí. Jejich počet dál roste, v roce 2030 jich má podle odhadů žít o dalších dvě stě tisíc více. Příčinou je stárnutí populace i životní styl. Obzvlášť v západních státech už diabetes změnil i stravování v restauracích. Tento trend se pomalu začíná prosazovat i u nás.