Ministerstvo zdravotnictví chce v nadcházejícíh deseti letech bojovat proti nejčastější příčině úmrtí v Česku, kterou jsou nemoci srdce a cév. Pomoct by měl podle resortu zdravotnictví a České kardiologické společnosti takzvaný Národní kardiovaskulární plán 2023–2033. Na tiskové konferenci odborníci uvedli, že s nemocemi srdce se nyní léčí každý čtvrtý Čech a do budoucna bude pacientů ještě přibývat.
„Riziko je alarmující.“ Ministerstvo zdravotnictví se zaměří na prevenci srdečních chorob
Události: Ministerstvo zdravotnictví chystá s odborníky Národní kardiovaskulární plán (zdroj: ČT24)
Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je v Česku potřeba zlepšit prevenci, protože velké části podobných nemocí by šlo předcházet zdravým životním stylem a rychlým zahájením léčby.
S určitou formou nemoci srdce či cév se nyní v Česku léčí 2,9 milionu lidí. Časté jsou ty, při nichž srdce nefunguje dostatečně. Při ischemické chorobě srdeční, kterou má zhruba 470 tisíc lidí, neproudí do srdce dost kyslíku v důsledku zúžení věnčitých tepen kolem srdce. V nich se usazují tukové látky, což může vést i k infarktu.
„Populační riziko je skutečně alarmující a současné trendy mohou být dokonce dále zhoršeny nárůstem výskytu rizikových faktorů v populaci, jako je obezita, diabetes, zhoršující se demografická struktura populace, dále stagnací nebo zhoršením socioekonomické situace a vyčerpáním benefitů farmakoterapie zavedené na přelomu století,“ uvedl předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart. Každý člověk by podle něj měl znát hodnotu svého tlaku či cholesterolu.
Cílem je snížení úmrtnosti
Podíl zemřelých na srdeční a cévní nemoci se postupně zlepšuje, v roce 1994 byl přes pětapadesát procent, v roce 2021 necelých dvaadvacet procent. Česko přesto patří mezi evropskými zeměmi k nejhorším, například Francie je na tom o čtvrtinu lépe.
S infarktem jsou ročně hospitalizovány tisíce lidí, další se ale do nemocnic nedostanou včas. Později se u nich může projevit srdeční selhání, kdy srdce nedokáže pracovat dostatečně, aby zásobovalo krví celé tělo. Vzniknout může také třeba neléčeným vysokým krevním tlakem. Vysoký krevní tlak má podle odhadů více než třetina lidí starších pětadvaceti let.
Bonusy i aplikace
Ohledně plánu chtějí kardiologové například jednat o úpravách obsahu preventivních prohlídek u praktických lékařů. Lidé s rizikem srdečních nemocí by mohli být lékařem sledováni častěji. Podle Válka se jedná i o tom, aby zdravotní pojišťovny lékařům za tyto prohlídky platily víc peněz. Asi čtyřicet procent obyvatel ale tyto preventivní prohlídky vůbec neabsolvuje. Ministr to chce změnit i bonusy pojišťoven pro pacienty.
Plán by měl také zmírnit rozdíly v dostupnosti péče – chce narovnat rozložení kardiologických ordinací. V Praze jich je v přepočtu na obyvatele pětkrát více než v Karlovarském kraji. Větší regulaci by měla umožnit novela zákona. „Aby pojišťovny mohly říct: Pane doktore, my potřebujeme, abyste nastoupil tam a tam, pokud chcete dělat tuto specializaci,“ nastínil Válek.
Vzniká také aplikace, díky které budou mít pacienti i kardiologové přístup k výsledkům z prohlídek u praktika. „Budete tam mít aktuální hodnoty tlaku, glykémie. A pomocí těchto aplikací vás budeme zvát kontinuálně na pravidelné prohlídky podle míry rizika,“ přiblížil 1. místopředseda České kardiologické společnosti Miloš Táborský.