Odborná společnost kardiologů připravuje plán na větší rozšíření prevence nemocí srdce, na které v Česku umírá až čtyřicet procent lidí. Snížit tuto statistiku ve společnosti chtějí odborníci až o pět procent v nejbližších deseti letech. Národní kardiovaskulární plán chystá ministerstvo připravit do konce tohoto roku. Šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) by byl rád, aby ho pro větší podporu schválila i vláda.
„Chceme vytvořit takový plán, který zohlední jak pohled kardiologů, tak všeobecných praktických lékařů nebo diabetologů, ale také ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven nebo pacientských organizací,“ uvedl předseda České asociace preventivní kardiologie Michal Vrablík.
Součástí plánu by měla být například regionální dostupnost kardiologické péče nebo nové léky a léčebné metody. Čelit bude podle odborníků mimo jiné stárnutí populace, rostoucímu podílu obézních a zhoršování fyzické kondice populace.
Problémy se srdcem mají v Česku zhruba tři miliony lidí. V roce 2011 to bylo víc než o 350 tisíc míň. Za alarmující považují lékaři hlavně nárůst pacientů se srdečním selháním, jejichž počet se za deset let zvýšil bezmála o třetinu.
Nemoci srdce byly mezi nejčastějšími příčinami úmrtí Čechů i v loňském roce. Ischemická choroba srdeční, při níž srdce nedokáže čerpat dost krve a postupně odumírají jeho části, je na prvním místě od roku 2018, jen v prvním pololetí roku 2021 ji vystřídala nemoc covid-19.
Nedostatek kardiologických ordinací
Rozšířit by se měla také síť kardiologických ordinací, kterých je v Česku nedostatek. Nejvíc patrné je to na severu Čech. Motivovat lékaře k tomu, aby tam ordinovali, by měly bonusy od pojišťoven, rovněž vznikne takzvaný kardiologický registr.
„Data, která nasbírá praktický lékař, uvidí i kardiolog a nebude opakovat vyšetření. Naopak to, co udělá kardiolog nebo jiný specialista, bude mít k dispozici praktický lékař, aby ho (pacienta) mohl dlouhodobě sledovat,“ vysvětluje nová opatření přednosta kardiologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Aleš Linhart.
Součástí plánu by měly být i programy na podporu sportu nebo snížení počtu kuřáků. Podpora zdravého životního stylu totiž stále zůstává nejúčinnější prevencí nemocí srdce. Cílem by podle Vrablíka mohlo být snížení úmrtnosti na tyto nemoci o pět procent do deseti let. „Víme, že musíme zdvihnout vlnu jakéhosi preventivního nadšení,“ dodává Linhart.
Příprava národního plánu
Plán, ve kterém chce všechny podněty zahrnout, by měl resort zdravotnictví rád do konce roku. „Ten plán jasně definuje, jaké preventivní kroky by měli dělat praktičtí lékaři, kam bychom se měli soustředit v oblasti neakutní kardiologie,“ doplnil ministr Válek.
Češi umírají často i na další chronické nemoci, které souvisejí stejně jako ischemická choroba srdeční s nezdravým životním stylem, špatnou stravou a nedostatkem pohybu. Srdeční selhání bylo příčinou asi 5,8 procenta úmrtí. Cévní nemoci mozku, lidově mrtvice, zapříčinily úmrtí u 5,5 procenta zemřelých. Jako hlavní příčinu úmrtí u 3,9 procenta zemřelých v prvním pololetí lékaři určili cukrovku, které podlehlo 2,4 tisíce lidí.
Podle Linharta je existence plánu důležitá i kvůli případnému financování aktivit ze zdrojů Evropské unie. „Jenom na vytvoření strategie kardiovaskulární prevence Evropská unie vyčlenila přes padesát milionů eur (v přepočtu zhruba 1,17 miliardy korun),“ dodal Linhart. Lékaři proto usilují o vytvoření celoevropského plánu podobně jako u boje proti rakovině. Podle Válka to ale nebude tak snadné, protože výskyt nemocí srdce je v různých zemích EU odlišný.
