Aleš Linhart

Vysoká hladina cholesterolu trápí v Česku většinu dospělé populace. Je taky hlavním důvodem vzniku nemocí spojených se srdcem. Lékaři tvrdí, že lidé stále nemají o rizicích spojených s vyšším cholesterolem dost informací. A proto se snaží, aby se to změnilo.

Ministerstvo zdravotnictví chce v nadcházejícíh deseti letech bojovat proti nejčastější příčině úmrtí v Česku, kterou jsou nemoci srdce a cév. Pomoct by měl podle resortu zdravotnictví a České kardiologické společnosti takzvaný Národní kardiovaskulární plán 2023–2033. Na tiskové konferenci odborníci uvedli, že s nemocemi srdce se nyní léčí každý čtvrtý Čech a do budoucna bude pacientů ještě přibývat.

Odborná společnost kardiologů připravuje plán na větší rozšíření prevence nemocí srdce, na které v Česku umírá až čtyřicet procent lidí. Snížit tuto statistiku ve společnosti chtějí odborníci až o pět procent v nejbližších deseti letech. Národní kardiovaskulární plán chystá ministerstvo připravit do konce tohoto roku. Šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) by byl rád, aby ho pro větší podporu schválila i vláda.

Nastupující prezident Petr Pavel zveřejnil zprávu o svém zdravotním stavu. Podle lékařů komplexní vyšetření prokázalo, že je schopen ze zdravotního hlediska bez výjimek vykonávat všechny prezidentské povinnosti. Pavel zdravotní zprávu zveřejnil na svém webu. Vyhotovil ji ředitel Ústřední vojenské nemocnice Miroslav Zavoral, který pečuje i o zdraví končícího prezidenta Miloše Zemana.

V chladných zimních měsících, především v prosinci a lednu, zaznamenávají lékaři více případů infarktů a mrtvic. Lidé, kteří mají kardiovaskulární choroby, by se neměli náhle vystavovat mrazivému počasí a měli by se také vyvarovat velké fyzické zátěže. Uvedl to předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.

Zdravotnictví je na tom nyní finančně dobře. V debatě v Událostech, komentářích se na tom shodli náměstkyně ministra zdravotnictví Helena Rögnerová a šéfredaktor Zdravotnických novin Tomáš Cikrt. Konkrétně Všeobecná fakultní nemocnice v Praze vyšla z pandemie finančně zabezpečena i podle přednosty její II. interní kliniky kardiologie a angiologie Aleše Linharta. Podle Cikrta je ale otázka, co bude v budoucích letech. Domnívá se, že v souvislosti s tím, že se v době pandemie podařilo peníze zajistit, nebude ve zdravotnictví ochota ke strukturálním změnám.

Koronavirová pandemie zastínila jiné vážné nemoci. Konkrétně onemocnění srdce a cév. Na pomyslném druhém místě jsou pak zhoubné novotvary. Nemoc covid-19 v těchto statistikách ještě zahrnuta není, podle dat Ústavu zdravotních informací a statistiky ale mohla být hlavní příčinou smrti zhruba u 36 procent lidí, kteří v roce 2020 zemřeli s pozitivním testem na koronavirus. Některé nemocnice jsou nyní na hranici kapacit. Pacient ale přede dveřmi nezůstane, řekl kardiolog Aleš Linhart z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze ve středeční Devadesátce.

Lékaři v Česku i v jiných evropských zemích loni zaznamenali méně infarktů. Podle předsedy České kardiologické společnosti Aleše Linharta pokles způsobilo především to, že nemocní nevyhledali lékařskou pomoc z obavy před nákazou covidem-19. Pacienti také méně chodili na preventivní prohlídky. Podle kardiologů hrozí, že v budoucnu kvůli tomu výrazně vzroste počet srdečních selhání.

Až 40 procent lidí, kteří prodělali covid-19, má i čtvrt roku po uzdravení poškozené plíce. Vyplývá to ze studie lékařů Fakultní nemocnice v Hradci Králové.