Část lidí vyléčených z covidu-19 má i po několika měsících poškozené plíce, ukazuje studie

Nahrávám video

Až 40 procent lidí, kteří prodělali covid-19, má i čtvrt roku po uzdravení poškozené plíce. Vyplývá to ze studie lékařů Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Lékaři u vyléčených pacientů testují čich například s pomocí fix. „Necháte pacienty čichat fixy, měly by vonět jako ovoce nebo nějaká potravina. A ti pacienti, kteří jsou úplně v pořádku, tak přesně určí, o co se jedná,“ popisuje přednosta plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové Vladimír Koblížek.

S určením vůně má problém až 90 procent nakažených. Porucha čichu ale nemusí být jen příznakem onemocnění. Podle lékařů z fakultní nemocnice v Hradci Králové jde i o dlouhodobější následek. Čtvrt roku po uzdravení jí trpí třetina pacientů.

Ztratil apetit, virus mu poškodil plíce

Vůně jídla Eduarda Kotuse ke stolu neláká už čtyři měsíce. V polovině května se nakazil koronavirem v dole OKD. Kromě toho mu ale virus poškodil i plíce. „Byl tam nějaký nález, dostal jsem na to léky. Vždycky, i když jsem byl najezený, jsem měl hlad. A teď nic,“ popisuje svoje zkušenosti s onemocněním Kotus.

I nález na plicích by mohl být jeden z dlouhodobějších následků infekce. Zhruba polovina pacientů po třech měsících od vyléčení trpí dušností a zadýchává se i při menší námaze.

„Jsme si skoro jisti, že podstatná část pacientů bude v pořádku za šest nebo dvanáct měsíců. Je to ale něco, co člověka vyřadí na řadu měsíců, a je dobré o tom vědět,“ vysvětluje přednosta Koblížek.

Do pilotní studie se zapojilo 79 lidí z Královéhradeckého kraje. Většina z nich měla velmi mírný průběh onemocnění. K podobným výsledkům dospěli i autoři některých zahraničních studií.

Poškození srdce

Zahraniční studie ukazují, že koronavirus může poškodit také srdce. „Virus může srdce napadat nebo v něm způsobovat zánět. Čerstvě publikovaná studie z Německa ukázala, že asi 78 procent pacientů, kteří prodělávali onemocnění ve středně těžké nebo těžké podobě, mělo nějaké známky zánětu srdečního svalu“ komentuje přednosta interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Aleš Linhart.

U lidí, kteří se s covidem-19 léčili doma, je ale poškození srdce v důsledku infekce spíš výjimečné. Podle lékařů by navíc nemuselo být trvalé. I přesto lidem, kteří koronavirus prodělali, doporučují, aby sledovali svůj zdravotní stav i po uzdravení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 12 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...