Vysoká hladina cholesterolu trápí v Česku většinu dospělé populace. Je taky hlavním důvodem vzniku nemocí spojených se srdcem. Lékaři tvrdí, že lidé stále nemají o rizicích spojených s vyšším cholesterolem dost informací. A proto se snaží, aby se to změnilo.
Vysoký cholesterol trápí mnoho Čechů, lékaři apelují na jednoduchou prevenci
Události: Vysoká hladina cholesterolu trápí v Česku většinu dospělé populace (zdroj: ČT24)
„Naší hladinu cholesterolu v krvi v průměru z padesáti procent určuje naše genetické vrozené vybavení a z padesáti procent životní styl a prostředí, ve kterém žijeme,“ vysvětluje Michal Vrablík ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN).
Vysokou hladinu cholesterolu mají v Česku tři ze čtyř lidí, častěji muži. Mezi zeměmi Evropské unie jde o jedno z vůbec nejhorších čísel. S lékařem o své hladině cholesterolu ale mluvil jen každý druhý Čech. Komplikace s ním spojené přitom život zkracují v průměru o pět až deset let.
Cholesterol je hlavním důvodem vzniku aterosklérozy, tedy ukládání tuku do stěn tepen. To může v důsledku vést až k infarktu myokardu nebo mozkovým příhodám – a to jsou ty nejčastější příčiny úmrtí v Česku. „I když jsme v této oblasti udělali veliký pokrok, za posledních padesát let se úmrtnost na kardiovaskulární choroby snížila na polovinu, tak pořád patříme z hlediska tohoto parametru mezi nejhorší země v rámci Evropské unie,“ doplňuje Vrablík.
Chůze a očkování proti chřipce
„Slova jako zdravý životní styl nám zcela zevšedněla, lidé je slyší, ale nevnímají. Zatímco před čtyřmi lety tady žilo 360 tisíc pacientů se srdečním selháním, v roce 2040 jich může být až devět set tisíc. A to nepočítáme další nemoci spojené se srdcem a oběhem. Loni lékaři ošetřili pro některou z mnoha kardiologických diagnóz přibližně tři miliony lidí,“ upozorňuje Aleš Linhart z VFN.
Podle předsedy České kardiologické společnosti Petra Ošťádala představují nemoci oběhové soustavy nejen spoustu zbytečných úmrtí, ale také obrovské náklady pro celý zdravotnický systém v České republice. Ošťádal je odhaduje na miliardy korun. „Významná část úmrtí je přitom předčasná a lze jí předejít,“ doplňuje lékař.
Jednou z jednoduchých metod, jak významně zlepšit stav srdce a cév, je prostá chůze. „Studie jasně prokázaly, že každému desátému předčasnému úmrtí lze předejít už jedenácti minutami rychlé chůze denně. Čím více kroků uděláme, tím více se snižuje nejen riziko výskytu kardiovaskulárních nemocí, ale také řady druhů rakoviny. Doporučujeme ujít minimálně šest tisíc kroků denně, ale každý krok navíc se počítá. I když mají lidé problém s pohybem a ‚ušlapat‘ šest tisíc kroků je nad jejich síly, ať zkusí k tomu, co ujdou, přidat dvacet až třicet procent navíc,“ dodává Linhart.
Současně varuje před nedávno publikovanými výsledky jednoho výzkumu, které chybně stanovily jako „magickou hranici“ zlepšení kardiovaskulárního rizika už 2300 kroků za den.
Další prevencí, jež ochrání současné pacienty, je očkování proti chřipce. „Nedávno vyšla přelomová mezinárodní studie, provedená u 2571 pacientů se srdečním infarktem v osmi zemích světa, na níž se také podílelo několik českých center. Ta jasně ukázala, že očkování proti chřipce snižuje riziko úmrtí o více než čtyřicet procent. To je opravdu zásadní rozdíl. Vakcinaci proti chřipce u kardiaků doporučujeme již delší dobu, ale tato studie přinesla naprosto jednoznačné důkazy, že očkování pomáhá. Proto apelujeme nejen na pacienty, aby se očkovali, ale také na lékaře, aby vysvětlovali lidem, kteří mají potíže se srdcem, že je toto očkování může ochránit,“ dodává Ošťádal.
Další, ne tak známou příčinou srdečních potíží, je vleklý chronický zánět v těle. „Tento zánět, způsobený například zvýšenou hladinou cukru, kouřením, vysokým cholesterolem, obezitou a podobně, se nijak neprojevuje, necítíme ho. Vede ale mimo jiné ke vzniku aterosklerózy a ta zase například k infarktu a dalším srdečním chorobám. Méně typickým původcem chronického zánětu je neléčené zanícení dásní – parodontóza a zkažený chrup. Neošetřený zánět zvyšuje riziko infarktu myokardu. Péče o zuby je tak součástí prevence nemocí srdce a cév,“ uzavírá Michal Vrablík.