V chladných zimních měsících, především v prosinci a lednu, zaznamenávají lékaři více případů infarktů a mrtvic. Lidé, kteří mají kardiovaskulární choroby, by se neměli náhle vystavovat mrazivému počasí a měli by se také vyvarovat velké fyzické zátěže. Uvedl to předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.
Čím je zima chladnější, tím je rizikovější pro rozvoj infarktů a mrtvic. Nejvíce jich lékaři zaznamenávají v prosinci a lednu. „Obecně platí, že poklesy teplot zhruba o pět stupňů už jsou spojeny s nárůstem rizika a počtu hospitalizací,“ řekl Linhart.
Vyšší riziko mají podle kardiologů muži, starší pacienti a obecně ti, kteří si na infarkt „zadělávají“ mnoho let. Jde o lidi, kteří mají vysoký cholesterol a krevní tlak, cukrovku a nevěnují se pravidelně fyzické aktivitě.
„Opravdu je dobré, aby se pacienti, kteří trpí například srdečním selháním nebo mají chronickou ischemickou chorobu srdeční, nevystavovali příliš rychle mrazivému počasí a aby se vyvarovali příliš velké fyzické zátěži v chladném počasí, protože to mohou být spouštěče jejich příhod,“ řekl Linhart. I o Vánocích, které pro spoustu lidí znamenají určité uvolnění režimu, by lidé neměli zapomínat na chronickou léčbu cukrovky či vysokého krevního tlaku.
Očkování
Kardiologové také zopakovali, že lidem s kardiovaskulárními nemocemi doporučují očkování proti covidu-19. Podle Linharta jsou cukrovka a ischemická choroba srdeční nejčastějšími přidruženými nemocemi, se kterými pacienti nakažení covidem umírají.
Ročně se s akutním infarktem myokardu do tuzemských kardiovaskulárních center dostane asi 14 tisíc pacientů, ale populace těch, kterým infarkt hrozí, je výrazně větší. „Máme asi 130 tisíc pacientů s aterosklerózou, kolem půl milionu pacientů s ischemickou chorobou srdeční, a když se to zkombinuje s diabetem, počet rizikových pacientů je opravdu velký,“ uvedl Miloš Táborský, přednosta kardiologické kliniky olomoucké fakultní nemocnice.
Během epidemie covidu lidé s infarktem méně vyhledávali lékařskou pomoc, nebo přijížděli pozdě. „Typickým příkladem je situace koncem loňského roku, kdy jsme detekovali v rámci celé České republiky, že do kardiovaskulárních center přišlo asi o dvacet procent pacientů méně, protože se báli covidu, zaměňovali některé příznaky právě s těmi covidovými,“ doplnil Táborský.
Kardiologové proto připomínají, aby při náhlé bolesti na hrudi, dušnosti, bušení srdce, pocitech na zvracení či ztrátě vědomí ihned volali záchrannou službu. U neléčeného infarktu je v akutní fázi riziko, že pacient zemře, asi 20 až 30 procent. Pokud se mu dostane lékařské péče včas, má naopak 95procentní šanci na další kvalitní život.
„Bohužel, v průměru pacienti zavolají asi za dvě a půl hodiny. To je dlouhé časové okno, kdy už dochází k odumírání části srdeční svaloviny,“ upozornil prezident České asociace intervenční kardiologie a přednosta Interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Brno Petr Kala.
