Kardiologie

První specializovaná centra zkouší novou metodu operace srdce. Nahrazují při ní funkci poškozené trojcípé chlopně dvěma umělými. Špatně fungující chlopeň může být příčinou otoků nohou a dušnosti. Zákrok lékaři udělali zatím jednotkám pacientů v pokročilém stádiu, u kterých běžné metody selhaly. Nemoci srdce a cév jsou nejčastější příčinou úmrtí, ročně mohou za zhruba třetinu.

Plicní embolii dokážou lékaři z pražské vinohradské nemocnice řešit i u pacientů, kterým nemohou podat lék na rozpuštění nebezpečných krevních sraženin. Odstraňují je operací, při níž tenkou trubičkou sraženiny odsají. I v pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady ale takovou metodu používají jen zřídka. Zatím provedli její kardiologové čtyři operace.

Kardiologové usilují o vznik většího počtu ambulancí srdečního selhání. Mají pomoct s péčí o pacienty, kterých každý rok rapidně přibývá, a to i kvůli stárnutí populace. To, že navazující péče chybí, má negativní vliv i na přežití pacientů, teď jich zhruba dvacet procent po propuštění z nemocnice umírá. Zaznělo to na středeční kardiologické konferenci ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně (FNUSA), které se účastnili lékaři z celé republiky.

Společnost Nemocnice Pardubického kraje ve čtvrtek slavnostně otevřela nový pavilon urgentního příjmu a chirurgických oborů v pardubické nemocnici. Stavba stála téměř dvě miliardy korun, což z ní činí největší investici v historii kraje. Na financování se využila dotace pět set milionů korun z evropského programu REACT-EU. V příštích dnech se do budovy začnou stěhovat lékaři a sestry a pavilon uvedou skutečně do provozu, řekl generální ředitel společnosti Tomáš Gottvald.

Výskyt obezity se v posledních třech letech výrazně zvýšil a stále se zvyšuje, uvedl v pořadu 90' ČT24 diabetolog a předseda České diabetologické společnosti Martin Haluzík. Dodal, že k tomu přispěla i epidemie covidu-19. Podle kardiochirurga Jiřího Malého jde o epidemii dnešní společnosti. Přednosta Kardiocentra IKEM Josef Kautzner podotkl, že lidé mají infarkty mnohem dříve, než by museli, často k tomu přispívají i kouřením.

Odborná společnost kardiologů připravuje plán na větší rozšíření prevence nemocí srdce, na které v Česku umírá až čtyřicet procent lidí. Snížit tuto statistiku ve společnosti chtějí odborníci až o pět procent v nejbližších deseti letech. Národní kardiovaskulární plán chystá ministerstvo připravit do konce tohoto roku. Šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) by byl rád, aby ho pro větší podporu schválila i vláda.

V loňském roce podle dat Českého statistického úřadu zemřelo 120 tisíc lidí. To je zhruba o patnáct procent méně než v roce 2021. Nejen Češi přitom nejčastěji umírají na nemoci srdce. Důvodem je podle lékařů alkohol, kouření i obezita. Loňský žebříček ale ovládl covid-19. Česká společnost také nadále stárne. Více než pětina obyvatel v tuzemsku je starší 65 let. Celkem jde o zhruba dva miliony dvě stě tisíc lidí. Průměrnému obyvateli republiky bylo loni necelých 43 let.

Bezdrátový kardiostimulátor dostávají pacienti v Česku už deset let. Metodu zavedli v pražské Nemocnici Na Homolce jako první na světě. Od té doby pomohla zhruba třem stům tisícům lidí v mnoha zemích.

Fakultní nemocnici v Hradci Králové převzal kardiolog Aleš Herman. Nahradil dosavadního ředitele nemocnice Vladimíra Paličku, který v červenci požádal ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) o uvolnění z funkce. Jednašedesátiletý Herman označil v oblasti výstavby a investic za svoji prioritu modernizaci chirurgických oborů. Bude chtít řešit například také provozní stav budov nemocnice či zúžit její vedení.

Přibývá pacientů se srdečním selháním. Kardiologové odhadují, že jich v Česku žije okolo tří set tisíc a každý rok odhalí dalších čtyřicet tisíc. Moderní léčba častěji dokáže onemocnění stabilizovat a prodloužit život. Lékaři z pražské Homolky, IKEM a brněnské Fakultní nemocnice spustili studii, která má zlepšit hlavně diagnostiku.

Do deseti let chtějí kardiologové v Česku snížit o pět procent počet úmrtí na srdeční choroby.  Cíl si kladou navzdory očekávání, že nemocných bude v populaci přibývat. Důraz budou klást na prevenci, která by měla části pacientů pomoci.

Nemocnice AGEL v Ostravě-Vítkovicích otevřela v úterý nové specializované pracoviště jednodenní kardiologie. Působit v něm budou odborníci z nemocnice v Třinci-Podlesí, kteří v první fázi provedou až šest set operací ročně, především diagnostické koronarografie a perkutánní angioplastiky. Postupně by se služby jednodenní kardiologie měly rozšiřovat, řekl kardiolog Radek Neuwirth.

Koronavirová pandemie zastínila jiné vážné nemoci. Konkrétně onemocnění srdce a cév. Na pomyslném druhém místě jsou pak zhoubné novotvary. Nemoc covid-19 v těchto statistikách ještě zahrnuta není, podle dat Ústavu zdravotních informací a statistiky ale mohla být hlavní příčinou smrti zhruba u 36 procent lidí, kteří v roce 2020 zemřeli s pozitivním testem na koronavirus. Některé nemocnice jsou nyní na hranici kapacit. Pacient ale přede dveřmi nezůstane, řekl kardiolog Aleš Linhart z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze ve středeční Devadesátce.

V řadě nemocnic v Česku sice museli kvůli koronavirové epidemii omezit péči, lékaři ale také varují před podceňováním jiných zdravotních problémů. Kardiologové například upozorňují na mezinárodní studii, podle které během jarní vlny klesl počet diagnostikovaných infarktů téměř o polovinu. Další pacienti vyhledali pomoc pozdě. Odborníci ujišťují, že i navzdory náročné situaci se k neodkladné péči lidé dostanou. A o ty, co mohou počkat, se postarají, jakmile to půjde. Musí se ale o jejich komplikacích dozvědět.

Nikola Klocová dostala v červnu jako první pacientka v Evropě nový typ bezdrátového kardiostimulátoru. Pár týdnů po zákroku nyní 23letá žena věří, že má před sebou docela normální život jako její vrstevníci – bez omezení. Kapsle uvnitř jejího srdce dokáže rozpoznat pohyby síní a tomu přizpůsobit impulsy vysílané do komor.

V Česku začala fungovat první centra sportovní kardiologie, a to v pražské Všeobecné fakultní nemocnici, v Třinci a Olomouci. Čtvrté pracoviště v pražském Motole je určené pro děti. Lékaři se v nich soustředí na odhalování srdečních vad, které někdy končí i tragickou smrtí velmi mladých sportovců.

V jihlavské nemocnici v pátek zemřel Rudolf Sekava, který byl nejdéle žijícím člověkem s transplantovaným srdcem v Česku. Podle původní prognózy mohl žít pouze tři měsíce, místo toho mu ale lékaři přidali dalších 35 let života.  Ve středu by Sekava oslavil 83. narozeniny, v úterý ale jeho rodina oznámila zprávu o mužově úmrtí. Podle přednosty Kardiocentra pražského IKEMu Jana Pirka znamenala operace pro tuzemskou medicínu veliký milník. K tématu hovořil v pořadu Události, komentáře.