Výskyt obezity se v posledních třech letech výrazně zvýšil a stále se zvyšuje, uvedl v pořadu 90' ČT24 diabetolog a předseda České diabetologické společnosti Martin Haluzík. Dodal, že k tomu přispěla i epidemie covidu-19. Podle kardiochirurga Jiřího Malého jde o epidemii dnešní společnosti. Přednosta Kardiocentra IKEM Josef Kautzner podotkl, že lidé mají infarkty mnohem dříve, než by museli, často k tomu přispívají i kouřením.
Obezita je epidemie dnešní společnosti, shodli se odborníci. V Česku podle nich příliš nefunguje prevence
45 minut
90’ ČT24 – Lékaři bijí na poplach: přibývá Čechů s nadváhou
„Náš životní styl se stává stále více nezdravým a v posledních pěti letech k tomu velmi přispěla epidemie covidu-19, která zejména ty, kteří na tom už předtím nebyli ideálně s životním stylem, posunula ještě k horšímu,“ uvedl Haluzík. Dodal, že obezita je z významné části dědičná.
„Říká se, že až z padesáti procent, velkou roli hraje ale také takzvaná epigenetika, tedy rodiče, kteří jsou obézní, vštěpují svým dětem dost často nesprávné stravovací návyky a i návyky, co se týče fyzické aktivity. Je to kombinace všech zmíněných věcí,“ konstatoval.
Haluzík rovněž dodal, že v Česku nefunguje příliš dobře prevence obezity a obecné vzdělání veřejnosti, co se týče zdravého životního stylu.
Riziko kardiovaskulárních chorob
Podle přednosty Kardiocentra IKEM Josefa Kautznera je obezita jedním z rizikových faktorů pro kardiovaskulární choroby. „Sdružuje se velmi často s vysokým tlakem, vysokou hladinou cholesterolu. Pacient přibírá hlavně v oblasti pasu a to jsou hlavní rizikové faktory, které se sdružují pod názvem Metabolický syndrom.“
Dodal, že u takového pacienta může dojít i k náhlému úmrtí. K nezdravým stravovacím návykům se podle něj ještě přidává i kouření. „Řada lidí si trochu přispívá k tomu, že bude mít infarkt myokardu mnohem dříve, než by ho mohla mít,“ podotkl s tím, že velký vliv má dědičnosti. Ale zdravá výživa, žádné kouření, dostatek pohybu, malé nebo žádné množství alkoholu, dostatek spánku jsou faktory, které prodlužují délku života ve zdraví.
Kardiochirurg Jiří Malý podotkl, že jej data z poslední doby překvapila. „Té obézní populace výrazně přibylo a vidíme to i u intervenčních výkonů, že pacienti jsou čím dál obéznější,“ uvedl a dodal, že tato fakta příliš nekorespondují s tvrzeními, že lidé mají čím dál zdravější životní styl. „Víceméně je to epidemie naší současné společnosti.“
Zmínil zejména negativní vliv na srdce. „Srdce je pumpa a když pumpuje u většího těla, tak se samozřejmě více namáhá a je přetížené.“
Dodal, že lidí se srdečním selháním je v populaci deset procet u lidí ve věku sedmdesáti a osmdesáti let. „Je to velká část té starší populace.“ Podotkl, že určité vzorce a návyky si berou lidé už v dětství. „Velké zlo je také pití sladkých limonád. To je zvyk, který si děti s sebou přinesou do dospělosti. Je to katastrofa z hlediska jak pohybových, tak dietetických vzorců.“
