Obézních dětí přibývá. Ideální váhu jich nemá víc než čtvrtina

3 minuty
Události: Nadváha a obezita u dětí
Zdroj: ČT24

V době epidemie covidu-19 lidé podle lékařů zaměřujících se na obezitu přibírali kvůli nedostatku pohybu a nevhodné stravě, dospělí kvůli práci z domova a děti kvůli výuce on-line. Často se ale k dřívějšímu aktivnějšímu životnímu stylu nevrátili ani po uvolnění protiepidemických opatření, stále oblíbená je například dovážka jídla. Informovali o tom zástupci České obezitologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Zatímco v roce 2016 mělo nadváhu 7,5 procenta dětí a obézních bylo 10,3 procenta, v roce 2021 to bylo 9,6 procenta a 16,4 procenta. Ideální váhu tak nemá víc než čtvrtina dětí. Podle předsedy sekce pediatrické obezitologie České pediatrické společnosti ČSL JEP Jana Boženského nejvíc tloustly děti, kterým bylo v roce 2021 jedenáct až třináct let.

Největší problém je podle něj pití sladkých a energetických nápojů. „Lahev dokáže v klidu pokrýt polovinu denního energetického příjmu dítěte,“ vysvětlil. Dva litry kolového nápoje mají stejnou energetickou hodnotu jako jedenáct rohlíků. Energetický nápoj vydá za rohlík a obsahem kofeinu za dvě kávy.

Špatný jídelníček a málo pohybu

Podle psycholožky a dietoložky Ivy Málkové z organizace STOB se vlivem protiepidemických opatření, jako byla školní výuka on-line a zákaz volnočasových kroužků, snížily pohybové aktivity dětí.

Snaha o redukci hmotnosti dítěte podle ní znamená pracovat s celou rodinou. „Terapie dítěte s obezitou je terapie celé rodiny, protože rodiče jsou dítěti modelem. Častým problémem je nejen špatná skladba jídelníčku, ale i jídlo navíc, kde je spouštěčem k jídlu ne hlad, ale takzvané obezitogenní prostředí. A dále jídlo jako prostředek k řešení stresu,“ uvedla.

Problém s dětskou obezitou podle lékařů je, že závažné zdravotní komplikace, se kterými se obvykle setkávají lékaři u lidí kolem padesáti nebo šedesáti let, mohou postihnout už třicátníky.

Nadváhu nebo obezitu mají dvě třetiny české populace. U obézních lidí je kromě vyššího rizika rakoviny, ztučnění jater nebo nemocí srdce také častější diabetes druhého typu. Už v roce 2018 bylo v ČR diabetiků více než milion. „Na léčbu cukrovky jde 15 až 20 procent veškerých nákladů na zdravotnictví,“ doplnil přednosta Centra diabetologie IKEM a přednosta České obezitologické společnosti ČSL JEP Martin Haluzík. Pokud v roce 2021 systém veřejného zdravotního pojištění měl náklady 404 miliard korun, jde o 61 až 81 miliard.

Léky určené přímo pro pacienty s obezitou, které jim pomáhají snížit hmotnost, přitom z veřejného zdravotního pojištění hrazené nejsou. Úprava životního stylu je podle Haluzíka nezbytnou podmínkou, umožní ale většinou zhubnout jen zhruba o pět až 10 procent. Největší zdravotní přínosy se přitom projeví od patnáctiprocentního úbytku hmotnosti. „Je paradox, že nemoc, která způsobuje největší komplikace, nemá léčbu hrazenou z veřejného zdravotního pojištění,“ dodal. S pojišťovnami lékaři o úhradě jednají.

Roli hraje genetika i prostředí

Haluzík zdůraznil, že na obezitu je třeba se dívat jako na civilizační chorobu podobně jako na vysoký krevní tlak, ne jako na něco, za co si pacienti mohou sami, a proto by se s tím sami měli vypořádat.

Obezita je zhruba u poloviny podmíněna geneticky, roli hraje i prostředí včetně sociálního. V poslední době se může projevit i ekonomická situace, a zejména zdražování potravin. „Problém je v tom, že celá řada nejlacinějších potravin je také nejméně zdravých,“ dodal.

Zdravá strava nemusí být podle něj dražší o tolik, o něco ale vždycky dražší bude, například kvůli potřebě přidat do jídelníčku ovoce a zeleninu. Podle Málkové jsou tipy i na webu STOB, radí například plánovat dopředu, vařit doma místo jídla v restauracích nebo nekupovat polotovary. Podle Boženského se dá ušetřit i na pitném režimu, například právě dětmi oblíbených slazených nápojích nebo energetických drincích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nejen vojáci či hasiči. Platy by letos mohly růst i celníkům a dozorcům

Výdělky bezpečnostních sborů by mohly vzrůst ještě v tomto roce. V případě, že by se vláda na zvýšení platů vojáků, policistů a hasičů dohodla, obdobně by měla zvednout i výplaty vězeňských dozorců a celníků, sdělili ČT ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a ředitel celní správy Marek Šimandl. Právě na celníky se přitom v současných rozpravách o platech bezpečnostních složek podle něj trochu zapomíná.
před 4 hhodinami

Zájem o dálniční známky vzrostl

Řidiči mají vyšší zájem o dálniční známky. Do konce dubna si je pořídilo zhruba o sto tisíc šoférů více než za stejné období loni. To přitom kupovali kupony ve velkém kvůli blížícímu se výraznému zdražení. Znovu si přitom připlatili řidiči i letos. Populární jsou i jednodenní známky. Za chybějící elektronické viněty celníci za první čtyři měsíce při kontrolách uložili na místě pokuty bezmála za čtrnáct milionů.
před 5 hhodinami

Systém financování zdravotnictví se musí změnit, vyzývají ekonomové

Financování českého zdravotnictví je podle Hospodářské komory do budoucna neudržitelné. Odhaduje, že náklady veřejného zdravotního pojištění v roce 2040 přesáhnou bilion korun. Příjmy přitom porostou výrazně pomaleji. Důvodem je stárnutí populace. Ekonomové vyzývají politiky ke změnám.
před 5 hhodinami

Pokrok, míní o Putinově návrhu k jednání Vondráček. Podle Vondry nestačí

Návrh ruského vládce Vladimira Putina, aby se v Istanbulu konaly bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou, je podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) důležitým krokem, ale nestačí. V Otázkách Václava Moravce řekl, že si lze klást otázku, zda nejde o zdržovací taktiku. Podle místopředsedy ANO Radka Vondráčka ale není v Putinově zájmu dát Ukrajincům čas na dozbrojení. Návrh Kremlu tak považuje za hmatatelný pokrok. Premiér Petr Fiala (ODS) si myslí, že Rusko hledá způsoby, jak se vyhnout úplnému příměří, na které je Ukrajina podle něj připravena.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Lhostejnost otevírá dveře násilí, zdůraznil při pietě v Letech šéf Senátu

Na pietním shromáždění u romského památníku v Letech u Písku se v neděli sešly desítky lidí, aby uctily památku obětí romského holocaustu na místě takzvaného cikánského tábora. Za druhé světové války tam zemřelo 335 lidí. Je to právě lhostejnost, která otevírá dveře k násilí, genocidě a holocaustu, řekl ve svém projevu při pietní akci předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
před 7 hhodinami

Na vyšetřování blackoutu ve Španělsku se podílejí i Češi

Na vyšetřování nedávného rozsáhlého blackoutu ve Španělsku se podílejí i čeští odborníci. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Odhadl, že výsledky by expertní komise mohla mít zhruba za půl roku. K výpadku dodávek elektřiny na Pyrenejském poloostrově došlo na konci dubna, paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska i části jihozápadní Francie.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Mateřství je hra života, míní zpěvačka Vytisková

Je Den matek, který tradičně připadá na druhou květnovou neděli. Zpěvačku Kláru Vytiskovou, která má tři děti, inspiruje mateřství k psaní písniček, žena si v něm dle ní může najít hru života. Podle chartistky Kamily Bendové je důležité, aby matka dětem, kterých má ona sama šest, vytvořila jistotu bytí. Domov, kam se mohou vždycky vrátit. Obě ženy hovořily o mateřství v pořadu 90′ČT24.
před 16 hhodinami

Dědečka mu věznili nacisti, teď školák sbírá podpisy potomků válečných veteránů

Současní školáci patří zhruba ke čtvrté generaci po druhé světové válce. Paměť a poselství se stále předávají dál v hodinách dějepisu či na vzpomínkových akcích. Některé děti a dospívající ale pátrají i v rodinné historii. Patří mezi ně i žák základní školy Stanislav Zach, jehož předci byli vojáky a jehož dědečka nacisté drželi v pracovním táboře. Chlapec nyní do zápisníku sbírá podpisy potomků válečných veteránů.
před 16 hhodinami
Načítání...