Pohyb

Český Sokol hlásí v posledních letech nárůst členské základny. Letošní všesokolský slet přilákal stovky nových členů a jejich počet tak překročil hranici 170 tisíc. Jak oslovené župy, tak i jednotlivé jednoty České televizi potvrdily, že zájem o Sokol se zvyšuje. S tímto růstem ale podle nich přicházejí i nové výzvy. Mezi největší patří omezená kapacita tělocvičen nebo nedostatek financí.

Od sobotního večera mohou diváci na obrazovkách České televize sledovat už třináctou řadu StarDance. Deset tanečních párů trénovalo v uplynulých dvou měsících ve zkušebnách na Kavčích horách. Samotná soutěž se ale koná v jednom z pavilonů na Výstavišti. Tam se všichni aktéři poprvé setkali teprve tuto středu.

Viry jsou odolné, přizpůsobivé a extrémně množivé. A současně jsou extrémně pomalé. Ale jejich přizpůsobivost jim pomohla to vyřešit, ukázal nový výzkum. „Ochočili“ si totiž červy, které využívají k pohybu krajinou.

Alespoň jednou týdně sportuje zhruba třetina Čechů, mezi seniory je to jeden z deseti. Nedostatek pohybu je přitom jedním z hlavních faktorů rozvoje chronických onemocnění. V září tak na 180 sportovišť na podporu pravidelného cvičení nabídne aktivity pro veřejnost zdarma. Zvýhodňovat lidi, kteří vedou zdravý životní styl, od roku 2026 zřejmě budou i zdravotní pojišťovny.

Hroch je považovaný za pomalé a neobratné zvíře. Nový výzkum ale ukázal, že věda běžecké schopnosti těchto velkých tlustokožců výrazně podcenila.

Dvě pětiny firem od začátku roku omezily zaměstnanecké benefity. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory mezi jejími členy. Učinily tak kvůli lednovému zavedení stropu na daňové zvýhodnění benefitů. Vláda ho nastavila na polovinu průměrné mzdy ročně, tedy asi na 22 tisíc korun. Zástupci firem nyní po státu chtějí, aby část benefitů z daňového stropu od příštího roku vyňal.

Ministerstvo školství chce zastavit negativní trend posledních let, kdy narůstá množství dětí s nadváhou a každé čtvrté dokonce trpí obezitou. Má to změnit čtyřletý strategický plán, který ministru Mikuláši Bekovi (STAN) schválila vláda. Jeho cílem je dostat do školní výuky více pohybu, a to nejen v hodinách tělesné výchovy.

V Praze reálně žije asi o 200 tisíc lidí a v Brně o šedesát tisíc lidí víc než podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vyplynulo to z analýzy geolokačních dat od operátorů, které získalo ministerstvo vnitra. Analýza rovněž ukázala v některých městech významné rozdíly v počtu obyvatel v závislosti na době, typicky v centrech cestovního ruchu. Změny také podle úřadu souvisejí i s dojížděním za prací či studiem, kdy se lidé nevracejí každý den domů, ale způsobuje je i nenahlášení změn bydliště do evidence obyvatel.

Pouhých dvacet minut cvičení dokáže zlepšit výkon mozku po probdělé noci, vyplývá ze studie, o které informoval server Independent. Její autoři zdůraznili, že až čtyřicet procent světové populace nemá dostatek spánku, který je podle nich základem zdravého životního stylu.

Pohybová zdatnost žáků základních škol a víceletých gymnázií se meziročně zlepšila, ukazují to nejnovější data vycházející z Olympijského víceboje, školního projektu Českého olympijského výboru. Průzkum nicméně ukázal propad zdatnosti u desetiletých dětí, které nastupovaly do školy v covidové době a nemohly se zapojit do kroužků a sportovních oddílů. Výbor chce spolu s ministerstvem školství děti vést ještě více k pohybu, plánují projekt Aktivní škola.

Cukrovka je celosvětově na alarmujícím vzestupu. Pokud státy nic neučiní, vzroste poměrný počet diabetiků v příštích třech dekádách v každé zemi světa, varuje ve své studii Washingtonská univerzita. Do roku 2050 by pak celkový počet cukrovkářů vzrostl na více než dvojnásobek ze současných 529 milionů na zhruba 1,3 miliardy.

Člověk nemusí být běžec nebo se aktivně věnovat nějakému sportu, aby mohl pocítit pozitivní dopady pravidelného pohybu. Dostačující by mohla být i rychlá každodenní procházka, vyplývá z britské studie. Pouhých 11 minut chůze denně by podle ní mohlo zabránit každému desátému předčasnému úmrtí.

V době epidemie covidu-19 lidé podle lékařů zaměřujících se na obezitu přibírali kvůli nedostatku pohybu a nevhodné stravě, dospělí kvůli práci z domova a děti kvůli výuce on-line. Často se ale k dřívějšímu aktivnějšímu životnímu stylu nevrátili ani po uvolnění protiepidemických opatření, stále oblíbená je například dovážka jídla. Informovali o tom zástupci České obezitologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Zdravotní pojišťovny letos navýšily částky některých příspěvků z fondů prevence. Mezi nejčastěji poptávané patří například ten na dentální hygienu, očkování nebo na pohybové aktivity. K dispozici je přes dvě a čtvrt miliardy korun.

Děti v Česku mají v mezinárodním srovnání dostatek možností pro pohybové aktivity, příliš času však tráví u obrazovek. Vyplývá to z průzkumu z 57 zemí ze šesti kontinentů, které zveřejnila ve zprávě mezinárodní nezisková organizace Active Healthy Kids Global Alliance. V kategorii pohybové aktivity patří Česko mezi desítku nejlepších zemí, zároveň se ale řadí mezi nejhorší sledované státy u sedavého chování.

Zvýšené množství pohybu může lidem prodloužit život. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je potřeba do týdenního režimu zařadit 150 až 300 minut mírného cvičení nebo 75 až 150 minut energických aktivit – nová studie ale ukazuje, že lepší efekt má dvojnásobek tohoto času.

Před 120 lety se v Arnolci na Jihlavsku narodil katolický kněz Josef Toufar. Ten se později stal jednou z nejznámějších obětí komunistického pronásledování církve v Československu. Výročí připomenou mše, přednášky i odhalení busty v jeho rodné obci. Katolická církev usiluje již téměř deset let o Toufarovo blahořečení, proces však zdržela pandemie.

Šéf doněcké oblastní administrativy Pavlo Kyrylenko vyzval obyvatele Slovjansku a Kramatorsku k urychlené evakuaci do bezpečí. Obě města jsou dalším cílem ruské armády, která se snaží zcela ovládnout Donbas. Velení ukrajinské armády ráno informovalo o tom, že se podařilo ofenzivu ruských vojáků u Slovjansku a v Chersonské oblasti odrazit. V současnosti vedou ruské jednotky útok u nedalekého Bachmutu a soustředí se na vytvoření kontroly nad územím Luhanské oblasti v rámci jejích administrativních hranic.

Při vývoji nových technologií se vědci často inspirují zvířaty a jinými živými organismy. To jim umožňuje napodobovat mechanismy, na jejichž vývoj měla evoluce stovky milionů let. Mohou tak okopírovat složité vzorce chování a pohybu, aby zvýšili výkonnost, efektivitu a schopnosti svých systémů. Nově to využili u robota inspirovaného bobrem.

Komunikovat se svým okolím jen pomocí myšlenky byla zatím jen superschopnost ze sci-fi filmů. Vědci z univerzity v německém Tübingenu ji teď ale vyzkoušeli v praxi. Kompletně ochrnutému muži implantovali do mozku čip, který v něm dokáže číst elektrické vzruchy. Pomocí nich pak dokázal pacient svému okolí odpovídat na uzavřené otázky „ano/ne“ a později dokázal mluvit i v celých větách.

Svět medicíny přinesl převratný objev. Vědcům ve švýcarském Lausanne se podařilo vůbec poprvé vrátit na nohy pacienty s plně přerušenou míchou. Do páteře jim voperovali implantáty, které pomocí signálů propojují přerušené spojení mezi nohama a mozkem.

Místa, kde se psi můžou pohybovat volně, má řada měst jasně vyjmenovaná ve vyhlášce. Všude jinde musejí být na vodítku. Například pražský magistrát takovou úpravu zrovna dokončuje.

Testy v Česku v úterý potvrdily 12 366 případů koronaviru, zhruba o pětinu víc než před týdnem. Jde o nejvyšší denní přírůstek od poloviny prosince. Na sto tisíc obyvatel připadá za posledních sedm dní 440 nakažených, o dvacet více než o den dřív. Pacientů s covidem-19 v nemocnicích dál ubylo na 2216. Vakcínu proti covidu-19 v úterý dostalo 80 852 lidí, posilující dávku už mají celkem víc než tři miliony Čechů. Fakultní nemocnice Brno odhalila dalších 70 případů varianty omikron. Ombudsman se připojil k řízení Ústavního soudu o zrušení části vyhlášky o povinném očkování proti covidu.

Pro spoustu lidí po celém světě se během pandemie změnil způsob trávení času tím, že začali mnohem více sedět. Místo dojíždění do práce se usadili doma před monitory a pracovali ze židle, křesla nebo gauče. A řada z nich se už na pracoviště nevrátila ani po konci lockdownů. Vědci varují, že důsledky této změny na duševní zdraví jsou zatím neprozkoumané a zřejmě podceňované.