Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
Vědci při pokusu vložili mladým lososům obecným implantáty, které postupně uvolňovaly kokain a jeho hlavní metabolit benzoylekgonin v koncentracích odpovídajících znečištění v přírodě. Výzkumníci vybavili ryby akustickými vysílači a vypustili je do jezera Vättern, kde jejich pohyb po dobu dvou měsíců sledovala síť senzorů rozmístěných kolem břehů.
Lososi vystavení kokainu i benzoylekgoninu se chovali aktivněji než kontrolní skupina. Na konci pokusu uplavaly ryby vystavené kokainu zhruba o pět kilometrů více než ostatní, lososi s benzoylekgoninem pak téměř o čtrnáct kilometrů více. Zároveň se častěji posouvali dál od místa vypuštění a pronikali do severnějších částí jezera.
Věda dopady kokainu podceňovala
„Byl to právě metabolit, který se ve volné přírodě vyskytuje ve vyšších koncentracích, který měl mnohem výraznější dopad na chování a pohyb ryb,“ uvedl vedoucí výzkumu Jack Brand. Je tedy podle něj důležité, aby lidé vzali v potaz i vedlejší produkty rozkladu kokainu. Jinak se může stát, že vědecká obec přehlédne velkou část enviromentálních dopadů, kterým jsou organismy vystaveny.
Podle vědců výsledky výzkumu naznačují, že znečištění může ovlivňovat, kam ryby směřují, kde hledají potravu a jak snadno se stanou kořistí predátorů. Větší pohyb totiž znamená větší spotřebu energie a častější pobyt v otevřeném prostoru.
„Stále přesně nevíme, jaké to má důsledky, ale zřejmě to pro ryby znamená určité ztráty. Mohou se dostat do horší kondice nebo musí trávit více času hledáním potravy v otevřeném prostoru, kde jim hrozí větší nebezpečí,“ řekl Brand.
Tyto látky se do vodních toků dostávají především s odpadními vodami, například při přetečení kanalizace během silných dešťů nebo kvůli nevhodně napojeným domácnostem.
The Guardian připomíná, že už v předchozích studiích vědci upozorňovali, že znečištění vod běžnými léky a drogami představuje významné a rostoucí riziko pro biodiverzitu. Vyzývají proto farmaceutické firmy k vývoji léčiv, která se v prostředí snáze rozkládají. Obavy podle nich posilují i dřívější zjištění o rybách, u nichž se po expozici drogám měnilo chování – například pstruzi vykazovali známky závislosti na metamfetaminu a okouni po vystavení antidepresivům ztráceli přirozený strach z predátorů.
