Chobotnice si specializují chapadla pro odlišné úkoly

Chobotnice nepoužívají všech osm chapadel stejně, ale některá z nich upřednostňují pro určité činnosti. Tvrdí to výzkumný tým pod vedením mořské bioložky Chelsea Benniceové z univerzity v Boca Raton. Výsledky výzkumu zveřejnil odborný časopis Scientific Reports.

Chobotnice používají přední chapadla častěji k prozkoumávání, zatímco ta zadní spíše k pohybu. Celkově zvířata využívala přední čtyři chapadla v 64 procentech zkoumaných případů, zadní pouze v 36 procentech.

Zadní chapadla používaly chobotnice pro dva různé způsoby pohybu, při jednom z nich jedno z chapadel klouže jako dopravní pás pod tělem chobotnice po mořském dně, při druhém způsobu pohybu je jedno chapadlo nataženo svisle dolů a tělo nadzvedává, což připomíná chůzi na chůdách.

Pro studii tým vyhodnotil pětadvacet videoklipů chobotnic žijících volně v Atlantiku a Karibiku, které byly natočeny v letech 2007 až 2015. Na videích je zaznamenána chobotnice pobřežní (Octopus vulgaris) a blízce příbuzné druhy Octopus insularis a Octopus americanus.

Celkem bylo analyzováno patnáct různých typů chování. Kromě toho vědci zaznamenali dvanáct různých pohybů chapadel. Podle výzkumníků patří tyto výsledky k prvním, které dokazují specifické využití jednotlivých chapadel u chobotnic podle konkrétních činností. Podobné chování bylo dosud dobře známo pouze u primátů, hlodavců a ryb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před sto lety vznikly jednotky SS. Zavraždily čtrnáct milionů lidí

Nacistické oddíly SS vznikly před sto lety jako osobní stráž Adolfa Hitlera a vedení nacistické strany NSDAP. Z malé bojůvky, složené především z urostlých boxerů a bitkařů z mnichovských hospod a barů, se během dvaceti let vytvořila elitní jednotka nacistické moci, která se stala symbolem teroru, vyvražďování i holocaustu. SS se podle některých údajů podílela na vyvraždění až čtrnácti milionů lidí. V norimberském procesu byla označena jako zločinecká organizace.
včera v 09:00

Jako ježek bez klece. Vědci hledají, jak opravdu vypadají černé díry

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.
8. 11. 2025

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
7. 11. 2025

Největší objevená pavučina světa má přes sto metrů čtverečních

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.
7. 11. 2025

Mývalové na krokodýlech neplují. AI videa ničí vztah k přírodě, varují vědci

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.
7. 11. 2025

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
6. 11. 2025

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
6. 11. 2025

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
6. 11. 2025
Načítání...