Lékaři testují mozkový implantát. Má lidem vrátit řeč i chůzi

Nahrávám video

Obnovit řeč a schopnost komunikovat u pacientů s vážným motorickým postižením – třeba po poranění míchy – to zní jako zázrak. Ale ve skutečnosti je to cíl mozkového implantátu, který vyvíjí společnost Paradromics. Teď získala povolení od americké lékové agentury, aby zařízení testovala na prvních dobrovolnících.

Lidé, kteří ztratili schopnost komunikovat, jsou uvěznění ve svých tělech. Mozkový implantát by pro ně byl jako klíč, který jim bránu tohoto vězení otevře. Jak funguje? Drobné zařízení, které velikostí i tvarem připomíná knoflíkovou baterii, chirurgové umístí přímo do mozku. Je vybavené miniaturními jehličkovitými elektrodami.

„Tato technologie představuje způsob, jak lidský mozek umí komunikovat s počítačem,“ vysvětluje jeden z autorů, neurolog Jordan Lam z Univerzity v Michiganu. „Mozek používá elektrické signály z neuronů, aby kontroloval všechno, co děláme. Rozhraní propojující mozek a počítač tyto signály nahrává pomocí malých elektrod a používá je užitečným způsobem.“

Cílem je převádět nervové signály třeba na umělou řeč, kterou vygeneruje počítač. Takové zařízení dává smysl i podle českých expertů. „Ten člověk myslí na tu konkrétní aktivitu. Musí mít zachované funkce, jen má zkrátka problém s tím převodníkem myšlenek na řeč. Myslí na slovo nebo na pohyb – a tím, že na to myslí, tak se to daří strašně složitými mechanismy rozluštit,“ popsal neurochirurg David Netuka z Neurologické a neuroonkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

První krůčky

Už v červnu letošního roku chirurgové poprvé vložili implantát asi na deset minut do mozku pacienta, kterého lékaři operovali kvůli epilepsii. Šlo jen o krátký test, který ale skončil úspěchem. A právě to umožnilo společnosti Paradromics získat povolení amerických úřadů, aby toto zařízení voperovala prvním dvěma pacientům – samozřejmě dobrovolníkům.

„U jednoho pacienta by to mělo být zaměřené na řečová centra a u druhého na centra pro hybnost, je ochrnutý po úrazu,“ doplňuje Netuka.

Mozkové čipy s podobným smyslem v současné době testuje i společnost Neuralink, která patří miliardáři Elonu Muskovi. Pacienti s těžkou paralýzou toto zařízení úspěšně využívají k ovládání digitálních a fyzických nástrojů pomocí myšlenek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 2 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 4 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 21 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 22 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...