Lékaři testují mozkový implantát. Má lidem vrátit řeč i chůzi

Nahrávám video

Obnovit řeč a schopnost komunikovat u pacientů s vážným motorickým postižením – třeba po poranění míchy – to zní jako zázrak. Ale ve skutečnosti je to cíl mozkového implantátu, který vyvíjí společnost Paradromics. Teď získala povolení od americké lékové agentury, aby zařízení testovala na prvních dobrovolnících.

Lidé, kteří ztratili schopnost komunikovat, jsou uvěznění ve svých tělech. Mozkový implantát by pro ně byl jako klíč, který jim bránu tohoto vězení otevře. Jak funguje? Drobné zařízení, které velikostí i tvarem připomíná knoflíkovou baterii, chirurgové umístí přímo do mozku. Je vybavené miniaturními jehličkovitými elektrodami.

„Tato technologie představuje způsob, jak lidský mozek umí komunikovat s počítačem,“ vysvětluje jeden z autorů, neurolog Jordan Lam z Univerzity v Michiganu. „Mozek používá elektrické signály z neuronů, aby kontroloval všechno, co děláme. Rozhraní propojující mozek a počítač tyto signály nahrává pomocí malých elektrod a používá je užitečným způsobem.“

Cílem je převádět nervové signály třeba na umělou řeč, kterou vygeneruje počítač. Takové zařízení dává smysl i podle českých expertů. „Ten člověk myslí na tu konkrétní aktivitu. Musí mít zachované funkce, jen má zkrátka problém s tím převodníkem myšlenek na řeč. Myslí na slovo nebo na pohyb – a tím, že na to myslí, tak se to daří strašně složitými mechanismy rozluštit,“ popsal neurochirurg David Netuka z Neurologické a neuroonkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

První krůčky

Už v červnu letošního roku chirurgové poprvé vložili implantát asi na deset minut do mozku pacienta, kterého lékaři operovali kvůli epilepsii. Šlo jen o krátký test, který ale skončil úspěchem. A právě to umožnilo společnosti Paradromics získat povolení amerických úřadů, aby toto zařízení voperovala prvním dvěma pacientům – samozřejmě dobrovolníkům.

„U jednoho pacienta by to mělo být zaměřené na řečová centra a u druhého na centra pro hybnost, je ochrnutý po úrazu,“ doplňuje Netuka.

Mozkové čipy s podobným smyslem v současné době testuje i společnost Neuralink, která patří miliardáři Elonu Muskovi. Pacienti s těžkou paralýzou toto zařízení úspěšně využívají k ovládání digitálních a fyzických nástrojů pomocí myšlenek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 14 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 16 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 21 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 22 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.