Lékaři testují mozkový implantát. Má lidem vrátit řeč i chůzi

Nahrávám video
Vývoj mozkového implantátu
Zdroj: ČT24

Obnovit řeč a schopnost komunikovat u pacientů s vážným motorickým postižením – třeba po poranění míchy – to zní jako zázrak. Ale ve skutečnosti je to cíl mozkového implantátu, který vyvíjí společnost Paradromics. Teď získala povolení od americké lékové agentury, aby zařízení testovala na prvních dobrovolnících.

Lidé, kteří ztratili schopnost komunikovat, jsou uvěznění ve svých tělech. Mozkový implantát by pro ně byl jako klíč, který jim bránu tohoto vězení otevře. Jak funguje? Drobné zařízení, které velikostí i tvarem připomíná knoflíkovou baterii, chirurgové umístí přímo do mozku. Je vybavené miniaturními jehličkovitými elektrodami.

„Tato technologie představuje způsob, jak lidský mozek umí komunikovat s počítačem,“ vysvětluje jeden z autorů, neurolog Jordan Lam z Univerzity v Michiganu. „Mozek používá elektrické signály z neuronů, aby kontroloval všechno, co děláme. Rozhraní propojující mozek a počítač tyto signály nahrává pomocí malých elektrod a používá je užitečným způsobem.“

Cílem je převádět nervové signály třeba na umělou řeč, kterou vygeneruje počítač. Takové zařízení dává smysl i podle českých expertů. „Ten člověk myslí na tu konkrétní aktivitu. Musí mít zachované funkce, jen má zkrátka problém s tím převodníkem myšlenek na řeč. Myslí na slovo nebo na pohyb – a tím, že na to myslí, tak se to daří strašně složitými mechanismy rozluštit,“ popsal neurochirurg David Netuka z Neurologické a neuroonkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

První krůčky

Už v červnu letošního roku chirurgové poprvé vložili implantát asi na deset minut do mozku pacienta, kterého lékaři operovali kvůli epilepsii. Šlo jen o krátký test, který ale skončil úspěchem. A právě to umožnilo společnosti Paradromics získat povolení amerických úřadů, aby toto zařízení voperovala prvním dvěma pacientům – samozřejmě dobrovolníkům.

„U jednoho pacienta by to mělo být zaměřené na řečová centra a u druhého na centra pro hybnost, je ochrnutý po úrazu,“ doplňuje Netuka.

Mozkové čipy s podobným smyslem v současné době testuje i společnost Neuralink, která patří miliardáři Elonu Muskovi. Pacienti s těžkou paralýzou toto zařízení úspěšně využívají k ovládání digitálních a fyzických nástrojů pomocí myšlenek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nemocí z povolání ubylo v Česku o třetinu. Nejčastější byl stále covid

V České republice klesá počet hlášených nemocí z povolání, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ). Počet případů podle něj klesl meziročně asi o devatenáct set – hlavní roli v tom hraje doznívání covidové pandemie.
před 2 hhodinami

Komunikace mezi lidmi a mimozemšťany by byla složitější, říká k filmu Spasitel česká exobioložka

Sci-fi film Spasitel, který popisuje velmi exotické formy života, je podle české exobioložky Julie Nekoly Novákové v mnoha ohledech dost realistický. Za slabinu hollywoodského hitu pokládá to, jak snadno mezi sebou komunikují dva hlavní hrdinové.
před 3 hhodinami

Čína dotáhla USA ve vývoji AI, hlásí Stanfordova univerzita

Spojené státy investují do AI stovky miliard dolarů. Podle nové analýzy Stanfordovy univerzity ale ve srovnání s Čínou značně neefektivně. Rozdíl ve výkonu mezi nejlepšími americkými a čínskými modely umělé inteligence se snížil na pouhých 2,7 procenta. Ještě v květnu roku 2023 to přitom bylo až 31 procent. Rozdíl je drobný, přestože USA vynakládají na AI mnohem víc peněz než Čína. Podle Stanfordu je to 285,9 miliardy dolarů proti čínským 12,4 miliardy dolarů.
před 22 hhodinami

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
před 22 hhodinami

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
včera v 13:16

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
20. 4. 2026

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
20. 4. 2026

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
20. 4. 2026
Načítání...