Lékaři testují mozkový implantát. Má lidem vrátit řeč i chůzi

Nahrávám video
Vývoj mozkového implantátu
Zdroj: ČT24

Obnovit řeč a schopnost komunikovat u pacientů s vážným motorickým postižením – třeba po poranění míchy – to zní jako zázrak. Ale ve skutečnosti je to cíl mozkového implantátu, který vyvíjí společnost Paradromics. Teď získala povolení od americké lékové agentury, aby zařízení testovala na prvních dobrovolnících.

Lidé, kteří ztratili schopnost komunikovat, jsou uvěznění ve svých tělech. Mozkový implantát by pro ně byl jako klíč, který jim bránu tohoto vězení otevře. Jak funguje? Drobné zařízení, které velikostí i tvarem připomíná knoflíkovou baterii, chirurgové umístí přímo do mozku. Je vybavené miniaturními jehličkovitými elektrodami.

„Tato technologie představuje způsob, jak lidský mozek umí komunikovat s počítačem,“ vysvětluje jeden z autorů, neurolog Jordan Lam z Univerzity v Michiganu. „Mozek používá elektrické signály z neuronů, aby kontroloval všechno, co děláme. Rozhraní propojující mozek a počítač tyto signály nahrává pomocí malých elektrod a používá je užitečným způsobem.“

Cílem je převádět nervové signály třeba na umělou řeč, kterou vygeneruje počítač. Takové zařízení dává smysl i podle českých expertů. „Ten člověk myslí na tu konkrétní aktivitu. Musí mít zachované funkce, jen má zkrátka problém s tím převodníkem myšlenek na řeč. Myslí na slovo nebo na pohyb – a tím, že na to myslí, tak se to daří strašně složitými mechanismy rozluštit,“ popsal neurochirurg David Netuka z Neurologické a neuroonkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

První krůčky

Už v červnu letošního roku chirurgové poprvé vložili implantát asi na deset minut do mozku pacienta, kterého lékaři operovali kvůli epilepsii. Šlo jen o krátký test, který ale skončil úspěchem. A právě to umožnilo společnosti Paradromics získat povolení amerických úřadů, aby toto zařízení voperovala prvním dvěma pacientům – samozřejmě dobrovolníkům.

„U jednoho pacienta by to mělo být zaměřené na řečová centra a u druhého na centra pro hybnost, je ochrnutý po úrazu,“ doplňuje Netuka.

Mozkové čipy s podobným smyslem v současné době testuje i společnost Neuralink, která patří miliardáři Elonu Muskovi. Pacienti s těžkou paralýzou toto zařízení úspěšně využívají k ovládání digitálních a fyzických nástrojů pomocí myšlenek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
před 10 hhodinami

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
před 11 hhodinami

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
před 12 hhodinami

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
před 13 hhodinami

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
před 17 hhodinami

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026

Vědci poprvé pozorovali žraloka u Antarktidy

Až doposud se mořští biologové domnívali, že žraloci chladné vody kolem Antarktidy nesnášejí. Teď tam poprvé popsali půltunového žraloka, který se choval zcela přirozeně, jako by se tam vyskytoval běžně. Vědci nyní řeší, jestli se tam tvor vyskytuje běžněji, anebo jeho chování změnilo oteplování oceánů.
19. 2. 2026
Načítání...