Obezita je sociální problém, ukazují data o dětech. Nejčastější je u ekonomicky slabších rodin

Desítky let probíhající výzkum dětského chování odhalil příčiny obezity v různých evropských zemích, včetně České republiky. Souvisí silně s ekonomickou situací a s místem bydliště dětí. Studie ukázala i na otázku duševního zdraví.

Od roku 2010 přibylo obézních dětí o více než polovinu a nadváha a obezita je častější u dětí z ekonomicky slabších rodin a z malých obcí, vyplývá z mezinárodní studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC).

Nejnovější data z tohoto výzkumu, který probíhá kontinuálně už několik desítek let, ukazují, že více než pětina českých dětí má nadváhu nebo obezitu. Neustále jich přitom přibývá. Obézní je téměř každý desátý chlapec a čtyři procenta dívek. „Více než dvakrát častější je výskyt nadváhy a obezity u dětí z hůře situovaných rodin,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Michal Kalman na tiskové konferenci v Praze.

Nejčastější je vyšší váha u dětí z Ústeckého kraje a z obcí pod dva tisíce obyvatel, nejméně častá u těch ze Zlínského kraje a z Prahy. Studie srovnávala téměř padesát zemí. „Čeští chlapci jsou na tom mírně hůře než je celosvětový průměr, dívky mírně lépe,“ dodal Kalman.

Pocity z vlastního těla

Výzkumníci se ptali více než 14 500 dětí také na to, jaké pocity ze svého těla a váhy mají. Polovina je se svou váhou spokojena, vlastní hmotnost hodnotí negativně třetina oslovených třináctiletých a patnáctiletých dívek. Přestože chlapci mají objektivně častější nadváhu, častěji jsou i navzdory ní se svou váhou spokojení. Z těch nespokojených převažují ti, kteří si připadají spíš hubení.

Zhruba každá šestá dívka, která je podle objektivních kritérií štíhlá, v průzkumu deklarovala, že není se svou váhou spokojená. „Pro nás je to nejrizikovější skupina z hlediska duševního zdraví,“ doplnil Kalman. Tyto dívky mají podle něj vyšší citlivost na tlak ze sociálních sítí a je u nich vyšší riziko pití alkoholu, kouření či užívání nikotinu nebo závislosti na sociálních sítích.

Tělesná hmotnost podle odborníků souvisí s pohybem a stravovacími návyky. Podle vedoucí Kanceláře WHO v Česku Zsofie Pusztaiové je důležité nevynechávat snídani, mít dostatek pohybu a naopak netrávit příliš času před obrazovkou. „Děti s nadváhou a obezitou hůře hodnotí svoje duševní zdraví a vztahy s vrstevníky,“ dodal Kalman. Častější jsou u nich pocity skleslosti nebo podrážděnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 1 hhodinou

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 17 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 19 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 22 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 23 hhodinami

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026

Spinosauři ronili extra slané slzy, naznačuje nová studie

Spinosauři byli nejdelší masožraví dinosauři v dějinách. Bezpečně se ví o čtrnáctimetrových exemplářích, ale spekuluje se i osmnáctimetrových. Přitom ale tito obří vážili jen dvě třetiny toho, co menší tyranosauři. Vědci teď popsali o těchto pravěkých predátorech nové informace.
2. 6. 2026
Načítání...