Obezita je sociální problém, ukazují data o dětech. Nejčastější je u ekonomicky slabších rodin

Desítky let probíhající výzkum dětského chování odhalil příčiny obezity v různých evropských zemích, včetně České republiky. Souvisí silně s ekonomickou situací a s místem bydliště dětí. Studie ukázala i na otázku duševního zdraví.

Od roku 2010 přibylo obézních dětí o více než polovinu a nadváha a obezita je častější u dětí z ekonomicky slabších rodin a z malých obcí, vyplývá z mezinárodní studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC).

Nejnovější data z tohoto výzkumu, který probíhá kontinuálně už několik desítek let, ukazují, že více než pětina českých dětí má nadváhu nebo obezitu. Neustále jich přitom přibývá. Obézní je téměř každý desátý chlapec a čtyři procenta dívek. „Více než dvakrát častější je výskyt nadváhy a obezity u dětí z hůře situovaných rodin,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Michal Kalman na tiskové konferenci v Praze.

Nejčastější je vyšší váha u dětí z Ústeckého kraje a z obcí pod dva tisíce obyvatel, nejméně častá u těch ze Zlínského kraje a z Prahy. Studie srovnávala téměř padesát zemí. „Čeští chlapci jsou na tom mírně hůře než je celosvětový průměr, dívky mírně lépe,“ dodal Kalman.

Pocity z vlastního těla

Výzkumníci se ptali více než 14 500 dětí také na to, jaké pocity ze svého těla a váhy mají. Polovina je se svou váhou spokojena, vlastní hmotnost hodnotí negativně třetina oslovených třináctiletých a patnáctiletých dívek. Přestože chlapci mají objektivně častější nadváhu, častěji jsou i navzdory ní se svou váhou spokojení. Z těch nespokojených převažují ti, kteří si připadají spíš hubení.

Zhruba každá šestá dívka, která je podle objektivních kritérií štíhlá, v průzkumu deklarovala, že není se svou váhou spokojená. „Pro nás je to nejrizikovější skupina z hlediska duševního zdraví,“ doplnil Kalman. Tyto dívky mají podle něj vyšší citlivost na tlak ze sociálních sítí a je u nich vyšší riziko pití alkoholu, kouření či užívání nikotinu nebo závislosti na sociálních sítích.

Tělesná hmotnost podle odborníků souvisí s pohybem a stravovacími návyky. Podle vedoucí Kanceláře WHO v Česku Zsofie Pusztaiové je důležité nevynechávat snídani, mít dostatek pohybu a naopak netrávit příliš času před obrazovkou. „Děti s nadváhou a obezitou hůře hodnotí svoje duševní zdraví a vztahy s vrstevníky,“ dodal Kalman. Častější jsou u nich pocity skleslosti nebo podrážděnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šéf přední AI firmy varuje před enormními riziky AI

Apokalyptických úvah o riziku umělé inteligence (AI) je dvanáct do tuctu, ale jen málokdy s nimi přicházejí šéfové vlivných firem, které jsou za explozivně rychlý rozvoj této přelomové technologie zodpovědné. Teď Dario Amodei, zakladatel společnosti Anthropic, jež stojí za chatbotem Claudem, v rozsáhlé eseji upozornil na obrovský potenciál hrozeb, které AI přináší do současného světa.
před 12 hhodinami

Běžný let se změnil v peklo. Před 40 lety vybuchl Challenger

Od nehody raketoplánu Challenger uplynulo čtyřicet let. Měl to být rutinní let zavedeného programu NASA, po necelých 74 sekundách ale nastalo ohnivé peklo. Zahynulo všech sedm astronautů na palubě. „Předpokládá se, že někteří přežili prvotní explozi a zemřeli až při pádu kabiny do Atlantského oceánu, protože později se našly použité kyslíkové přístroje,“ uvedl Martin Lulák z vědecké redakce ČT24. Katastrofa znamenala téměř tříletou přestávku ve startech amerických raketoplánů. Jako náhrada za Challenger byl postaven raketoplán Endeavour.
před 15 hhodinami

Alzheimer se do Zeměplochy zřejmě propsal dekádu před Pratchettovou diagnózou

Vědci prozkoumali rozsáhlé literární dílo britského spisovatele Terryho Pratchetta, aby v něm odhalili první stopy po Alzheimerově chorobě, které nakonec roku 2015 podlehl. Podle nové studie je našli už v knize Poslední kontinent z roku 1998 – tedy o devět let dříve, než mu byla tato nemoc diagnostikována. Pratchett se stal po oznámení diagnózy velkým propagátorem informací o této nemoci.
před 17 hhodinami

Střední Evropa se musí připravit na častější lesní požáry, upozorňují odborníci

Lesní požáry, které byly ve střední Evropě po desetiletí spíše výjimečné a málo intenzivní, se mohou v budoucnu stávat častějšími a silnějšími. Podle německého odborníka Matthiase Forkela z Technické univerzity v Drážďanech se region musí připravit na podmínky, jaké dnes panují spíše v jižní Evropě.
před 19 hhodinami

Mobil děti dostávají na prvním stupni a on-line jsou hodiny denně

Český statistický úřad (ČSÚ) představil výsledky Minisčítání. V tomto projektu děti pomocí sociologických metod zkoumají své vrstevníky. Zaznělo 26 otázek na děti ve věku devíti až patnácti let. Výsledkem je jedinečný, byť ne dokonalý pohled nejmladší generace na ni samotnou.
před 19 hhodinami

Vědce zajímá, co s tělem dělá opera

Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zkoumají, co se s lidským tělem i emocemi děje během živého operního představení. Sledují srdeční tep, dech i mozkovou aktivitu a propojují data s tím, co diváci sami popisují.
27. 1. 2026

Počet lidí žijících v extrémním horku se do roku 2050 může zásadně zvýšit, varuje studie

Nová studie Oxfordské univerzity zjistila, že lidí, kteří budou čelit extrémním teplotám, bude do roku 2050 už 41 procent, pokud globální oteplení dosáhne dvou stupňů. A to je scénář, který klimatologové považují za stále pravděpodobnější.
27. 1. 2026

Lžička mu pomohla přežít. Salomonovič prošel Osvětimí i Stutthofem

Josef Salomonovič přežil holocaust. Do prvního pracovního tábora ho přivezli ve třech letech. Matka ho schovávala, aby ho nacisti nenašli a nezavraždili. Prošel i vyhlazovacím táborem Auschwitz-Birkenau v Osvětimi. Otce mu nacisti zavraždili injekcí do srdce v táboře Stutthof. Rozhovor se Salomonovičem přinesl Hyde Park Civilizace.
27. 1. 2026
Načítání...