Pití

Vládní koalice už v tomto volebním období nechystá žádné zásadní daňové změny, řekl České televizi ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kabinet tak neplánuje diskutované zdanění tichého vína a málo pravděpodobné je i zdanění slazených nápojů, které prosazuje ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Tým expertů, politiků a zástupců resortů připravuje návrh opatření ke zmírnění pití alkoholu. Obsahovat by mohl omezení dostupnosti alkoholických nápojů, prodávat by se mohly například jen v určitých prodejnách či v daném čase. Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil chce materiál předložit k připomínkám na začátku podzimu.

Téměř desetina dospělých v Česku denně pije alkohol. Je to kolem devíti set tisíc lidí. Asi 1,5 milionu žen a mužů popíjí rizikově. Zatímco závislí muži častěji pijí lihoviny a pivo, ženy víno. Síť pomoci a služeb je nedostatečná, přičemž se léčí asi třicet tisíc lidí. V souvislosti s alkoholem ročně zemře asi šest až sedm tisíc lidí. Ztráty a dopady závislosti na alkoholu experti vyčíslili až na 55 miliard korun ročně. Vyplývá to z výroční zprávy o závislostech. Výsledky v pondělí představila šéfka Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová.

Ani umírněná konzumace alkoholu není zdraví prospěšná. Vyplývá to z analýzy více než stovky studií za posledních 40 let, která vyšla letos v březnu. Dosavadní výzkum hovořil o možné souvislosti střídmého pití alkoholu s nižší úmrtností, především v případě červeného vína. Podle vědců byl ale do značné míry zkreslený. Nepoukázal totiž na fakt, že i lehčí a střídmí pijáci mají nespočet dalších zdravých návyků a výhod a často byli srovnáváni se skupinou abstinentů tvořenou bývalými pijáky, kteří pít přestali kvůli zdravotním problémům.

Vědci pomocí umělé inteligence a technologie hlubokého učení zjistili souvislost mezi změnami tvaru dětských tváří a množstvím alkoholu, které jejich matky vypily před otěhotněním i během něj.

V Česku prvním únorovým dnem začíná 11. ročník měsíční osvětové akce Suchej únor, která má přispět k omezení nadměrného pití alkoholu. Lidé, kteří se do ní zapojí, by si měli po celý únor alkoholické nápoje odepřít. Kampaň pořádá stejnojmenná organizace Suchej únor ve spolupráci s odborníky. Letos se koná pod heslem Nepít je umění! s cílem podpořit autentickou tvorbu a kreativitu. Organizátoři poukazují na to, že Češi patří v pití alkoholu ke světovým rekordmanům a nadměrná konzumace ohrožuje nejen jejich zdraví, ale i kvalitu života.

Konzumace dvou až tří šálků kávy denně možná přispívá k dlouhověkosti, uvádí nová studie. Milovníci kávy mají podle ní také nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění než ti, kteří se tomuto nápoji spíše vyhýbají – a dokonce nesejde na tom, zda jde o kávu mletou, instantní nebo bezkofeinovou.

Mladí lidé do čtyřiceti let by neměli pít vůbec žádný alkohol, protože pro ně představuje značné riziko a nemá žádné zdravotní přínosy. Těm starším může menší množství alkoholu prospět, uvádí nová vědecká studie, dosud největší svého druhu. Práce zveřejněná v odborném časopise Lancet také jako první vyhodnocovala rizika spojená s alkoholem podle geografického regionu, věku a pohlaví.

Praha rozšíří počet veřejných míst, kde je zakázáno pití alkoholu – z 837 na 1036. Novou vyhlášku, která to stanovuje, ve čtvrtek večer schválili zastupitelé s platností od července. Zákaz se nově bude týkat také náplavek, kde bude zákaz pití platit od půlnoci do 09:00. Nově rovněž bude pro postih stačit mít otevřenou lahev alkoholu, zatímco dosud museli strážníci přistihnout dotyčné přímo při pití.

Organizátoři akce Suchej únor se zaměřili na děti. V kampani Nechmel děti upozorňují rodiče na rizika, která představují pivní nápoje. Mohou vyvolat dojem, že pít pivo je normální už v dětství. Podle ředitele Suchého února Petra Freimanna je nyní zásadní téma vůbec otevřít. Psycholožka Helena Horálek upozornila, že rodiče jsou obvykle první, kdo svému dítěti alkohol nabídne. I podávání nealkoholických nápojů podobných těm alkoholickým je však inspiruje ke kulturnímu přijetí alkoholu.

Ukrajinské druhé největší město Charkov patří mezi nejzasaženější válkou. Od začátku ruské invaze zažívá stálé bombardování. Podle odhadů nejméně dvě třetiny z půldruhého milionu obyvatel odešly, tisíce jich přežívají v metru. Mnoho starých a nemocných nemá jinou možnost než zůstat doma. O ně se starají dobrovolníci.