Dětem může škodit i nealkoholické pivo. První jim nalijí rodiče, říká psycholožka

Nahrávám video

Organizátoři akce Suchej únor se zaměřili na děti. V kampani Nechmel děti upozorňují rodiče na rizika, která představují pivní nápoje. Mohou vyvolat dojem, že pít pivo je normální už v dětství. Podle ředitele Suchého února Petra Freimanna je nyní zásadní téma vůbec otevřít. Psycholožka Helena Horálek upozornila, že rodiče jsou obvykle první, kdo svému dítěti alkohol nabídne. I podávání nealkoholických nápojů podobných těm alkoholickým je však inspiruje ke kulturnímu přijetí alkoholu.

Podávat dětem chmelené nápoje označené jako nealkoholické představuje dvojí problém. Nelze zcela pominout fakt, že i v nealkoholických pivech je drobný obsah alkoholu. Podle Heleny Horálek z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice je ale zásadní hlavně to, jak vypadají jejich obaly a jak jsou vnímány.

„Z našeho pohledu je důležité psychologické hledisko, kdy děti učíme kultuře, že pít alkohol, pít pivo je normální. Zároveň je tam i zdravotní hledisko. Dětský organismus se vyvíjí, máme stanovenou hranici 18 let, někdy až 21 let. V budoucnu to má i zdravotní dopady,“ varovala.

Kvůli tomu, jak vypadají, vnímá problematicky třeba i nápoje, které se inspirují například sektem. Poukázala, že v minulosti se prodávaly například žvýkačky, které vypadaly jako cigarety. „Ty už jsou zakázané, protože to děti také učilo té kultuře, že kouřit je normální. S alkoholem je to úplně stejné, ať se jedná o pivní, nebo vínové náhražky,“ srovnala.

Rodiče nemají povědomí o rizicích alkoholu, říká organizátor

Petr Freimann, tedy ředitel organizace Suchej únor, která stojí i za novou kampaní s názvem Nechmel děti, ovšem zdůraznil, že cílem není v tomto případě zákaz. Jde podle něj spíše o to poučit rodiče. „Nesnažíme se o jakoukoli prohibici, ale o to, aby byl každý informovaný, aby k tomu přistupoval zodpovědně, a tím pádem se snižovalo riziko dopadu v budoucnosti,“ poukázal.

Většina rodičů podle něj „nemá povědomí o problematice alkoholu jako takového, myslím té látky, a co způsobuje“. Zásadní součástí kampaně proti podávání alkoholu či jeho náhražek dětem proto je poučení rodičů. Za další důležitý bod považuje správnou komunikaci s dítětem včetně nastavení jasných pravidel, „která jsou nějakým způsobem i vynucována, jsou ale dohodnuta partnersky“.

Soustředit se v kampani na rodiče je důležité, protože podle Heleny Horálek jsou to právě oni, kdo své děti s alkoholem seznamují. Kromě nealkoholického piva jim jako první často nabídnou i to opravdové. „První iniciátor je většinou rodič, který podává dítěti alkohol. Někdy více vědomě, někdy více nevědomě, je to i kultura, která u nás je. Právě rodiče učí děti kultuře alkoholu,“ poukázala. Až později začínají děti pít alkohol pod vlivem kamarádů nebo například reklamy, dodala.

I v on-line průzkumu, který zorganizoval Suchej únor, přiznalo podle Freimanna 38 procent rodičů, že svému dítěti nabídlo alkohol již před patnáctými narozeninami. Nealkoholická či ochucená pije podle rodičů 36 procent dětí. „Průzkum jsme dělali na vzorku tři až 15 let,“ poznamenal organizátor.

Závislost hrozí i v úspěšných rodinách

Potíž s alkoholem u dětí je i ta, že jsou děti náchylnější k závislostem. O to důležitější je „je kontrolovat, dávat jim hranice“, podotkla psycholožka. Odmítla, že by závislost na alkoholu více hrozila dětem ze sociálně slabších rodin. „Do závislosti může spadnout kdokoliv. Jde o další vlivy. Mohou to být i děti z úspěšných rodin, například protože jsou pod vysokým tlakem,“ varovala.

Prvním cílem kampaně je podle Petra Feimanna „téma vůbec otevřít“. K tomu zprvu poslouží hlavně sociální sítě, ale i „nějaké venkovní plochy“. V budoucnu by měly následovat osvětové akce vyplývající ze spolupráce s partnery. Těmi jsou Odborná společnost pro rizikové chování, ministerstvo školství, Asociace nestátních organizací a Klinika adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Že by výzva „Nechmel děti“ vyzněla naprázdno, se psycholožka neobává. Poukázala, že něco podobného se uskutečnilo i ve Francii, tam však s apelem na víno. „Tím, že zacílili na rodiče a oddálení podávání alkoholu, se jim to snížilo,“ podotkla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 9 hhodinami

Kněží Bula a Drbola byli prohlášeni za blahoslavené

Slavnostní mší na výstavišti v Brně vyvrcholilo blahořečení kněží Jana Buly a Václava Drboly, kteří byli prohlášeni za blahoslavené. Zakončil se tím více než dvacetiletý proces blahořečení, které je předstupněm k uznání člověka za svatého. K blahoslaveným se mohou věřící modlit a prosit u nich o přímluvu. V liturgickém kalendáři si je budou připomínat každý rok 17. června. Bula a Drbola patří k obětem zpolitizované komunistické justice po takzvaných babických událostech v 50. letech minulého století.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Armádní techniku i výcvik si na Bahna přišly prohlédnout tisíce lidí

Tisíce lidí od rána proudí na letošní Den pozemních vojsk Bahna u Strašic na Rokycansku. Největší akce pozemních sil v Česku pro veřejnost představuje dynamické ukázky vojenské techniky, z novinek například bojové vozidlo pěchoty CV90 a tank Leopard 2A4. Diváci mohou zhlédnout i historické scény. Podle náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky je zájem i podpora veřejnosti pro armádu velmi důležitá.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoPolitické spektrum: hnutí MY, Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT, Aliance pro budoucnost

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 6. června přijali Jiří Štěpán (hnutí MY), Hana Janišová (Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT) a Pavel Sehnal (Aliance pro budoucnost). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 14 hhodinami

Chci být víc vidět a pomáhat řešit problémy, říká nová ombudsmanka

Příští ombudsmanka Eva Kostolanská chce prohloubit komunikaci s občany i médii, a zvýšit tak povědomí o práci veřejného ochránce práv. Řekla to v Událostech, komentářích. Plánuje se taky sejít s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a probrat s ním přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády na ministerstva. Ve funkci po složení slibu 18. června nahradí Stanislava Křečka. V pátek ji zvolili poslanci.
před 15 hhodinami

Úniky dat či zahlcení serverů. Menší firmy už půl roku hlásí kybernetické útoky

Podvodné e-maily, škodlivé kódy v infrastruktuře nebo zahlcení serverů. Po půl roce fungování nového zákona o kybernetické bezpečnosti už menší firmy státu nahlásily 27 útoků, řekl České televizi mluvčí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Jakub Neščivera. Zákon platí od loňského listopadu a rozšířil počet firem, které musí státu hlásit kybernetické incidenty. Zástupci podnikatelů mluví o vyšších finančních nákladech.
před 20 hhodinami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 21 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
5. 6. 2026
Načítání...