Stačí lahev slazeného nápoje denně a strmě stoupá hrozba cukrovky

Umělá sladidla byla zavedena jako zdravější alternativa cukru. Ale jak ukazuje nová studie, která trvala čtrnáct let, náhražkové látky s sebou nesou vlastní zdravotní rizika. A k tomu, aby se projevil rozdíl, stačí jen málo.

Vědci z několika institucí v Austrálii a Nizozemsku zjistili, že pití pouze jedné plechovky uměle slazeného nealkoholického nápoje denně po dobu několika let bylo spojeno s o 38 procent vyšším rizikem vzniku cukrovky typu 2 ve srovnání s lidmi, kteří slazené nápoje pili jen zřídka. Podle autorů je to pozoruhodný výsledek, protože toto riziko je znatelně větší než 23procentní nárůst rizika cukrovky spojený s nápoji slazenými cukrem.

  • Diabetes mellitus, česky úplavice cukrová, krátce cukrovka, je souhrnný název pro skupinu závažných chronických onemocnění, která se projevují poruchou metabolismu sacharidů.
  • Rozlišují se dva základní typy: diabetes I. typu a diabetes II. typu, které vznikají důsledkem absolutního nebo relativního nedostatku inzulinu. Obě dvě nemoci mají podobné příznaky, ale odlišné příčiny vzniku. V prvotních stadiích diabetu I. typu jsou ničeny buňky slinivky břišní, které produkují hormon inzulin, vlastním imunitním systémem. Proto se řadí mezi autoimunitní choroby. Diabetes II. typu je způsoben sníženou citlivostí tkání vlastního těla k inzulinu.

Zdroj: Wikipedia

Zjištění

Tyto výsledky vycházejí ze stravovacích a pitných návyků 36 608 Australanů ve věku od 40 do 69 let. Účastníci uvedli pro vědce svou spotřebu umělých sladidel a cukru a také s nimi sdíleli své zdravotní záznamy. Pak vědci sledovali jejich zdravotní stav po dobu dlouhých čtrnácti let.

„Pití jednoho nebo více těchto nápojů denně – ať už slazených cukrem nebo umělými náhražkami – bylo spojeno s výrazně vyšší pravděpodobností vzniku cukrovky typu 2,“ komentoval výsledky Robel Hussen Kabthymer, expert na výživu z Monash University v Austrálii.

Zajímavé je, že když se zohlednila tělesná hmotnost, souvislost mezi slazenými nápoji a cukrovkou typu 2 zmizela, což naznačuje, že za touto souvislostí stojí nadváha. Když se však zohlednila tělesná hmotnost v souvislosti s umělými sladidly, zvýšené riziko stále přetrvávalo.

Vzhledem k tomu, že existuje tolik známých faktorů, které přispívají k riziku vzniku cukrovky typu 2, vědci nemohou s jistotou tvrdit, že umělá sladidla jsou její přímou příčinou. Veškerá data pouze ukazují, že mezi nimi existuje souvislost, ale k jejímu objasnění je třeba dalšího výzkumu.

Rizika

„Umělá sladidla se často doporučují lidem s rizikem cukrovky jako zdravější alternativa, ale naše výsledky naznačují, že mohou představovat vlastní zdravotní rizika,“ dodává Barbora de Courten, biomedicínská vědkyně z Royal Melbourne Institute of Technology.

Vědci se domnívají, že některá umělá sladidla mohou ovlivňovat hladinu cukru v krvi, což zase přispívá ke zvýšenému riziku cukrovky typu 2. Například u široce používaného sladidla aspartamu bylo už dříve prokázáno, že vyvolává stejnou inzulinovou reakci jako cukr. Ostatní sladidla zase narušují střevní bakterie, což zvyšuje netoleranci glukózy v těle. Tyto a další interakce mohou zvyšovat riziko cukrovky typu 2, a to i u lidí, kteří nepřibývají na váze.

Důkazů o vlivu slazených nápojů existuje už více, ale nepocházejí z Austrálie, což komplikuje možnost využít je v kontextu aktuálního průzkumu. Tyto nápoje totiž mohou mít odlišné složení, vliv také mohou mít jiné stravovací návyky v daných zemích. Podle autorů ještě nenastal čas na žádné velkolepé a jednoznačné závěry, naopak je ideální doba pro to začít dávat dohromady data z různých částí planety a kvalitně je srovnávat.

Co dělat

Přestože spojení umělých sladidel a cukrovky není jednoznačně prokázané, autoři by už nyní rádi viděli více opatření zaměřených na zvýšení povědomí o možných zdravotních rizicích umělých sladidel – tedy, aby lidé věděli při nákupu těchto výrobků, jaké jsou byť i jen potenciální hrozby.

Výše popsaný možný zdravotní problém totiž není jediný, který je s umělými sladidly spojovaný. V posledních letech výzkum také spojil tyto náhražky cukru s problémy s integritou mozku a poškozením srdce. „Tyto nápoje se často uvádějí na trh jako zdravější, ale mohou přinášet vlastní rizika,“ zdůrazňují autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoBude rekordně teplý rok? Jak El Niño znásobuje dopady klimatické změny

Pacifik čelí jednomu z nejsilnějších projevů jevu El Niño za poslední desetiletí. Východní část oceánu vykazuje rekordní teplotní odchylky, které ovlivňují globální cirkulaci atmosféry a přinášejí extrémy od sucha v Indonésii po srážky v Americe. V čem spočívá mechanika tohoto fenoménu, jak se na něj adaptují zasažené státy a proč jsou dopady na evropskou zimu méně přímočaré? V podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont odpovídá meteorolog a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michal Žák.
před 1 hhodinou

Abnormální řasinky a těhotná želvuška. I to jsou nej videa ze světa pod mikroskopem

Soutěž Nikon Small World se snaží dívat na věci, které člověk bez pomoci přístrojů nevidí. Videa světa pod mikroskopem jsou totiž nejen zajímavá a mnohdy krásná, ale také přispívají k vědeckému poznání. Ve středu byli vyhlášeni vítězové letošního ročníku.
před 4 hhodinami

Čtyři tisíce kilometrů při hledání partnerky. Vědci popsali pouť psů hyenovitých

Tříčlenná smečka psů hyenovitých urazila při hledání partnerek napříč Zambií rekordní vzdálenost téměř čtyř tisíc kilometrů. Podle vědců jde o nejdelší zaznamenanou cestu suchozemského savce v Africe za účelem nalezení partnera. Výzkum zároveň ukázal, že populace těchto vzácných šelem mohou být v budoucnu propojenější, než se dosud předpokládalo, uvedla BBC.
před 9 hhodinami

Obří diplodokové s ocasem jako bič žili i v Evropě. Vědci našli první důkaz

Španělští paleontologové našli první důkaz o tom, že dlouhokrcí býložraví dinosauři diplodoci před desítkami milionů let obývali kromě území dnešní Severní Ameriky i Evropu. Kosti těchto jurských obrů experti našli poblíž východošpanělského města Teruel.
před 10 hhodinami

Gruzie kvůli ústupu kavkazských ledovců rozšiřuje monitoring rizik

Specialisté z gruzínské Národní agentury pro životní prostředí provedli další kolo monitoringu v ledovcových údolích po celé zemi. Cílem studie je posoudit rizika spojená s ledovci, určit potenciálně ohrožené oblasti a sledovat změny procesů probíhajících v ledovcových údolích.
před 12 hhodinami

Ozonová díra nad Antarktidou se v první polovině září prudce zvětšila

Ozonová díra nad Antarktidou se v první polovině září prudce zvětšila, informovala služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Dne 12. září dosáhla její rozloha zhruba 25 milionů kilometrů čtverečních, což je přibližně o pět milionů kilometrů čtverečních více než je průměr pro toto období. Předpovědi vědců navíc naznačují, že díra se bude v druhé půlce září nadále rozšiřovat.
před 14 hhodinami

AI agenti si při komunikaci tvoří vlastní zkratky, kterým vědci často nerozumí

Modely umělé inteligence (AI) si při vzájemné komunikaci začínají vytvářet vlastní jazykové výrazy a zkratky, kterým lidé rozumí jen obtížně. Podle nového výzkumu se autonomní AI agenti během několika dní společné práce začali domlouvat na nových významech slov a vytvářet vlastní komunikační pravidla. To může ztížit dohled nad jejich chováním, uvedl deník The Guardian. Surreální dialekt jazykových modelů podle jazykovědců připomíná směs prózy irského spisovatele Jamese Joyce a slangových výrazů technologických nadšenců.
před 16 hhodinami

Čínská jeskyně vydala první důkazy o tom, jak žili záhadní denisované

Nové nálezy z čínské jeskyně prozradily spoustu nového o skupině denisovanů, kteří tam žili asi před 160 tisíci lety. Tito blízcí příbuzní moderních lidí podle výsledků výzkumu neměli příliš vyvinuté technologie, což mohlo předznamenat jejich pád.
včera v 17:21

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.