Stačí lahev slazeného nápoje denně a strmě stoupá hrozba cukrovky

Umělá sladidla byla zavedena jako zdravější alternativa cukru. Ale jak ukazuje nová studie, která trvala čtrnáct let, náhražkové látky s sebou nesou vlastní zdravotní rizika. A k tomu, aby se projevil rozdíl, stačí jen málo.

Vědci z několika institucí v Austrálii a Nizozemsku zjistili, že pití pouze jedné plechovky uměle slazeného nealkoholického nápoje denně po dobu několika let bylo spojeno s o 38 procent vyšším rizikem vzniku cukrovky typu 2 ve srovnání s lidmi, kteří slazené nápoje pili jen zřídka. Podle autorů je to pozoruhodný výsledek, protože toto riziko je znatelně větší než 23procentní nárůst rizika cukrovky spojený s nápoji slazenými cukrem.

  • Diabetes mellitus, česky úplavice cukrová, krátce cukrovka, je souhrnný název pro skupinu závažných chronických onemocnění, která se projevují poruchou metabolismu sacharidů.
  • Rozlišují se dva základní typy: diabetes I. typu a diabetes II. typu, které vznikají důsledkem absolutního nebo relativního nedostatku inzulinu. Obě dvě nemoci mají podobné příznaky, ale odlišné příčiny vzniku. V prvotních stadiích diabetu I. typu jsou ničeny buňky slinivky břišní, které produkují hormon inzulin, vlastním imunitním systémem. Proto se řadí mezi autoimunitní choroby. Diabetes II. typu je způsoben sníženou citlivostí tkání vlastního těla k inzulinu.

Zdroj: Wikipedia

Zjištění

Tyto výsledky vycházejí ze stravovacích a pitných návyků 36 608 Australanů ve věku od 40 do 69 let. Účastníci uvedli pro vědce svou spotřebu umělých sladidel a cukru a také s nimi sdíleli své zdravotní záznamy. Pak vědci sledovali jejich zdravotní stav po dobu dlouhých čtrnácti let.

„Pití jednoho nebo více těchto nápojů denně – ať už slazených cukrem nebo umělými náhražkami – bylo spojeno s výrazně vyšší pravděpodobností vzniku cukrovky typu 2,“ komentoval výsledky Robel Hussen Kabthymer, expert na výživu z Monash University v Austrálii.

Zajímavé je, že když se zohlednila tělesná hmotnost, souvislost mezi slazenými nápoji a cukrovkou typu 2 zmizela, což naznačuje, že za touto souvislostí stojí nadváha. Když se však zohlednila tělesná hmotnost v souvislosti s umělými sladidly, zvýšené riziko stále přetrvávalo.

Vzhledem k tomu, že existuje tolik známých faktorů, které přispívají k riziku vzniku cukrovky typu 2, vědci nemohou s jistotou tvrdit, že umělá sladidla jsou její přímou příčinou. Veškerá data pouze ukazují, že mezi nimi existuje souvislost, ale k jejímu objasnění je třeba dalšího výzkumu.

Rizika

„Umělá sladidla se často doporučují lidem s rizikem cukrovky jako zdravější alternativa, ale naše výsledky naznačují, že mohou představovat vlastní zdravotní rizika,“ dodává Barbora de Courten, biomedicínská vědkyně z Royal Melbourne Institute of Technology.

Vědci se domnívají, že některá umělá sladidla mohou ovlivňovat hladinu cukru v krvi, což zase přispívá ke zvýšenému riziku cukrovky typu 2. Například u široce používaného sladidla aspartamu bylo už dříve prokázáno, že vyvolává stejnou inzulinovou reakci jako cukr. Ostatní sladidla zase narušují střevní bakterie, což zvyšuje netoleranci glukózy v těle. Tyto a další interakce mohou zvyšovat riziko cukrovky typu 2, a to i u lidí, kteří nepřibývají na váze.

Důkazů o vlivu slazených nápojů existuje už více, ale nepocházejí z Austrálie, což komplikuje možnost využít je v kontextu aktuálního průzkumu. Tyto nápoje totiž mohou mít odlišné složení, vliv také mohou mít jiné stravovací návyky v daných zemích. Podle autorů ještě nenastal čas na žádné velkolepé a jednoznačné závěry, naopak je ideální doba pro to začít dávat dohromady data z různých částí planety a kvalitně je srovnávat.

Co dělat

Přestože spojení umělých sladidel a cukrovky není jednoznačně prokázané, autoři by už nyní rádi viděli více opatření zaměřených na zvýšení povědomí o možných zdravotních rizicích umělých sladidel – tedy, aby lidé věděli při nákupu těchto výrobků, jaké jsou byť i jen potenciální hrozby.

Výše popsaný možný zdravotní problém totiž není jediný, který je s umělými sladidly spojovaný. V posledních letech výzkum také spojil tyto náhražky cukru s problémy s integritou mozku a poškozením srdce. „Tyto nápoje se často uvádějí na trh jako zdravější, ale mohou přinášet vlastní rizika,“ zdůrazňují autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 2 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026
Načítání...