Alkohol je pro lidi mladší čtyřiceti let výrazně škodlivější než pro starší

Mladí lidé do čtyřiceti let by neměli pít vůbec žádný alkohol, protože pro ně představuje značné riziko a nemá žádné zdravotní přínosy. Těm starším může menší množství alkoholu prospět, uvádí nová vědecká studie, dosud největší svého druhu. Práce zveřejněná v odborném časopise Lancet také jako první vyhodnocovala rizika spojená s alkoholem podle geografického regionu, věku a pohlaví.

Před čtyřmi lety studie uvedla, že i příležitostné pití alkoholu je zdraví škodlivé, a navrhla, aby vlády doporučily lidem úplnou abstinenci. Po nové rozsáhlé analýze údajů z celého světa však odborníci, kteří studii vypracovali, dospěli k novým závěrům.

Mladí lidé jsou podle autorů vystaveni větším zdravotním rizikům spojeným s konzumací alkoholu než starší dospělí. U lidí nad 40 let, kteří nemají zásadní zdravotní obtíže, může například malá sklenka červeného vína denně snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění, mrtvice a cukrovky. Největším zdravotním rizikům se konzumací alkoholu vystavují muži od 15 do 39 let, zdůrazňují rovněž vědci.

„Naše poselství je jednoduché: mladí lidé by neměli pít, ale starším lidem může pití malého množství prospět,“ uvedla hlavní autorka studie, profesorka Emmanuela Gakidouová z lékařské fakulty Washingtonské univerzity. „Očekávání, že mladí lidé nebudou pít, je nerealistické. Domníváme se ale, že je důležité mluvit o nejnovějších poznatcích, aby každý mohl o svém zdraví rozhodovat s dostatkem informací,“ dodala.

Mladí pijí příliš

V roce 2020 přibližně 1,34 miliardy lidí vypilo škodlivé množství alkoholu, uvádí studie návyků lidí z 204 zemí. Více než polovině, přesně 59 procentům, z těch, kdo pili přespříliš, bylo 15 až 39 let, uvádí studie. Mezi časté negativní dopady pití patřily dopravní nehody, zranění v opilosti, sebevraždy a vraždy. Tři čtvrtiny pijáků byli muži.

Studie vyhodnocovala vliv vypitého alkoholu na riziko 22 druhů zdravotních obtíží, včetně úrazů nebo rakoviny. Výzkumníci jistili, že množství alkoholu, které lze konzumovat, aniž by se zvýšila zdravotní rizika, se v průběhu života zvyšuje.

Za základní jednotku si vědci stanovili deci červeného vína s obsahem alkoholu 13 procent a 375 mililitrů piva s obsahem alkoholu 3,5 procenta. Muži do 39 let mohou podle závěru analýzy vypít jen 0,136 denní dávky alkoholu, aniž by to mělo vliv na jejich zdraví. U žen stejného věku je to 0,273 dávky, v přepočtu tedy necelé půl deci piva.

Pro lidi mezi čtyřiceti a 64 lety je pití poloviny až dvou denních dávek alkoholu zdraví prospěšné. U lidí nad 65 let je podle vědců bezpečná hranice téměř trojnásobek denní dávky, tedy zhruba jedno velké a jedno malé pivo.

Jakému druhu alkoholu holdují mladí Češi
Zdroj: HSBC

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ani slovo o změnách klimatu způsobených člověkem. Americká EPA vše smazala

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) smazala zmínky o změně klimatu způsobené člověkem ze svého webu. V popisu změny klimatu se nyní soustředí pouze na přírodní procesy přispívající k tomuto jevu, jako jsou sopečná aktivita a změny ve sluneční aktivitě, píše deník The Washington Post (WP).
před 48 mminutami

Tetování poškozuje imunitu a může snižovat účinnost vakcín, zjistila studie

Průlomová mezinárodní studie, na níž se podíleli i vědci z Biologického centra Akademie věd ČR, ukazuje, že běžně používané tetovací pigmenty mají vliv na imunitu, vyvolávají zánět a mohou snižovat účinnost některých vakcín. Hned po aplikaci se barviva rychle šíří lymfatickým systémem a hromadí se v mízních uzlinách, kde přetrvávají celé roky. Výzkum zkoumal toxicitu tří nejpoužívanějších barev – černé, červené a zelené – a odhalil, že pigmenty nejen zůstávají v kůži, ale také se trvale ukládají v imunitních buňkách.
před 1 hhodinou

Francouzská studie na 30 milionech dospělých ukázala, jak bezpečné jsou vakcíny proti covidu

Francouzští vědci prozkoumali data o dospělých lidech, kteří v této zemi byli očkováni proti covidu. Srovnali jejich zdravotní stav s těmi, kdo vakcínu nedostali. Studie, která z tohoto výzkumu vzešla, ukázala dopady očkování a vyvrátila podezření na vážné vedlejší účinky.
před 20 hhodinami

Dárce spermatu s genem způsobujícím rakovinu zplodil dvě stě dětí. Většině hrozí nádory

Dánská spermabanka, která dodává spermie pro umělé oplodnění po většině kontinentu, využívala celé roky jako dárce muže se vzácnou genetickou poruchou. Dvěma stovkám dětí, které díky jeho genetickému materiálu přišly na svět, tak hrozí rakovina. Některé už na nemoc zemřely, popsali výsledky rozsáhlé investigace novináři.
před 21 hhodinami

Vědci popsali v srdci Prahy pro Česko nové druhy lišejníků a hub

Mohlo by se zdát, že hustě osídlená území velkoměst jsou spíše pouštěmi než oázami. Ale výzkumy ukazují, že to tak není: metropole totiž vytvářejí zcela nové ekosystémy, které mohou nabízet příležitosti spoustě druhů. A podle nového výzkumu se to týká i Prahy.
včera v 10:23

Archeologové objevili vrak egyptské bárky luxusu, tance a nevázanosti

Archeologové našli u břehů egyptského města Alexandrie vrak luxusní rekreační bárky z antických dob, napsala agentura AFP s odvoláním na Evropský institut podmořské archeologie (IEASM). Stáří plavidla se odhaduje na dva tisíce let a potápěči ho objevili na dně moře u královského ostrova Antirhodos, kde se nacházel palác dynastie Ptolemaiovců a chrám zasvěcený egyptské bohyni Isis.
včera v 10:03

Český výzkum zaostává a bude to ještě horší, obávají se vědci škrtů

Vědecké instituce včetně Akademie věd si stěžují na stamilionové úspory ve vědě, které navrhuje vláda v demisi. Mohou podle nich ohrozit řadu kvalitních dlouhodobých projektů. Podle ministra pro vědu v demisi Marka Ženíška (TOP 09) vědcům peníze, které pomohou ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, chybět nebudou.
9. 12. 2025

Kouření se zapisuje do zubů. Stopy přežijí i staletí

Stopy kouření se zarývají hluboko do zubů kuřáků. A to tak intenzivně, že něco jako letokruhy lze v ústech najít i po letech.
9. 12. 2025
Načítání...