Alkohol je pro lidi mladší čtyřiceti let výrazně škodlivější než pro starší

Mladí lidé do čtyřiceti let by neměli pít vůbec žádný alkohol, protože pro ně představuje značné riziko a nemá žádné zdravotní přínosy. Těm starším může menší množství alkoholu prospět, uvádí nová vědecká studie, dosud největší svého druhu. Práce zveřejněná v odborném časopise Lancet také jako první vyhodnocovala rizika spojená s alkoholem podle geografického regionu, věku a pohlaví.

Před čtyřmi lety studie uvedla, že i příležitostné pití alkoholu je zdraví škodlivé, a navrhla, aby vlády doporučily lidem úplnou abstinenci. Po nové rozsáhlé analýze údajů z celého světa však odborníci, kteří studii vypracovali, dospěli k novým závěrům.

Mladí lidé jsou podle autorů vystaveni větším zdravotním rizikům spojeným s konzumací alkoholu než starší dospělí. U lidí nad 40 let, kteří nemají zásadní zdravotní obtíže, může například malá sklenka červeného vína denně snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění, mrtvice a cukrovky. Největším zdravotním rizikům se konzumací alkoholu vystavují muži od 15 do 39 let, zdůrazňují rovněž vědci.

„Naše poselství je jednoduché: mladí lidé by neměli pít, ale starším lidem může pití malého množství prospět,“ uvedla hlavní autorka studie, profesorka Emmanuela Gakidouová z lékařské fakulty Washingtonské univerzity. „Očekávání, že mladí lidé nebudou pít, je nerealistické. Domníváme se ale, že je důležité mluvit o nejnovějších poznatcích, aby každý mohl o svém zdraví rozhodovat s dostatkem informací,“ dodala.

Mladí pijí příliš

V roce 2020 přibližně 1,34 miliardy lidí vypilo škodlivé množství alkoholu, uvádí studie návyků lidí z 204 zemí. Více než polovině, přesně 59 procentům, z těch, kdo pili přespříliš, bylo 15 až 39 let, uvádí studie. Mezi časté negativní dopady pití patřily dopravní nehody, zranění v opilosti, sebevraždy a vraždy. Tři čtvrtiny pijáků byli muži.

Studie vyhodnocovala vliv vypitého alkoholu na riziko 22 druhů zdravotních obtíží, včetně úrazů nebo rakoviny. Výzkumníci jistili, že množství alkoholu, které lze konzumovat, aniž by se zvýšila zdravotní rizika, se v průběhu života zvyšuje.

Za základní jednotku si vědci stanovili deci červeného vína s obsahem alkoholu 13 procent a 375 mililitrů piva s obsahem alkoholu 3,5 procenta. Muži do 39 let mohou podle závěru analýzy vypít jen 0,136 denní dávky alkoholu, aniž by to mělo vliv na jejich zdraví. U žen stejného věku je to 0,273 dávky, v přepočtu tedy necelé půl deci piva.

Pro lidi mezi čtyřiceti a 64 lety je pití poloviny až dvou denních dávek alkoholu zdraví prospěšné. U lidí nad 65 let je podle vědců bezpečná hranice téměř trojnásobek denní dávky, tedy zhruba jedno velké a jedno malé pivo.

Jakému druhu alkoholu holdují mladí Češi
Zdroj: HSBC

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 9 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...