Alkohol je pro lidi mladší čtyřiceti let výrazně škodlivější než pro starší

Mladí lidé do čtyřiceti let by neměli pít vůbec žádný alkohol, protože pro ně představuje značné riziko a nemá žádné zdravotní přínosy. Těm starším může menší množství alkoholu prospět, uvádí nová vědecká studie, dosud největší svého druhu. Práce zveřejněná v odborném časopise Lancet také jako první vyhodnocovala rizika spojená s alkoholem podle geografického regionu, věku a pohlaví.

Před čtyřmi lety studie uvedla, že i příležitostné pití alkoholu je zdraví škodlivé, a navrhla, aby vlády doporučily lidem úplnou abstinenci. Po nové rozsáhlé analýze údajů z celého světa však odborníci, kteří studii vypracovali, dospěli k novým závěrům.

Mladí lidé jsou podle autorů vystaveni větším zdravotním rizikům spojeným s konzumací alkoholu než starší dospělí. U lidí nad 40 let, kteří nemají zásadní zdravotní obtíže, může například malá sklenka červeného vína denně snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění, mrtvice a cukrovky. Největším zdravotním rizikům se konzumací alkoholu vystavují muži od 15 do 39 let, zdůrazňují rovněž vědci.

„Naše poselství je jednoduché: mladí lidé by neměli pít, ale starším lidem může pití malého množství prospět,“ uvedla hlavní autorka studie, profesorka Emmanuela Gakidouová z lékařské fakulty Washingtonské univerzity. „Očekávání, že mladí lidé nebudou pít, je nerealistické. Domníváme se ale, že je důležité mluvit o nejnovějších poznatcích, aby každý mohl o svém zdraví rozhodovat s dostatkem informací,“ dodala.

Mladí pijí příliš

V roce 2020 přibližně 1,34 miliardy lidí vypilo škodlivé množství alkoholu, uvádí studie návyků lidí z 204 zemí. Více než polovině, přesně 59 procentům, z těch, kdo pili přespříliš, bylo 15 až 39 let, uvádí studie. Mezi časté negativní dopady pití patřily dopravní nehody, zranění v opilosti, sebevraždy a vraždy. Tři čtvrtiny pijáků byli muži.

Studie vyhodnocovala vliv vypitého alkoholu na riziko 22 druhů zdravotních obtíží, včetně úrazů nebo rakoviny. Výzkumníci jistili, že množství alkoholu, které lze konzumovat, aniž by se zvýšila zdravotní rizika, se v průběhu života zvyšuje.

Za základní jednotku si vědci stanovili deci červeného vína s obsahem alkoholu 13 procent a 375 mililitrů piva s obsahem alkoholu 3,5 procenta. Muži do 39 let mohou podle závěru analýzy vypít jen 0,136 denní dávky alkoholu, aniž by to mělo vliv na jejich zdraví. U žen stejného věku je to 0,273 dávky, v přepočtu tedy necelé půl deci piva.

Pro lidi mezi čtyřiceti a 64 lety je pití poloviny až dvou denních dávek alkoholu zdraví prospěšné. U lidí nad 65 let je podle vědců bezpečná hranice téměř trojnásobek denní dávky, tedy zhruba jedno velké a jedno malé pivo.

Jakému druhu alkoholu holdují mladí Češi
Zdroj: HSBC

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příroda úplně zblízka. Podívejte se na vítěze prestižní fotografické soutěže

Sedmý ročník mezinárodní soutěže Close-up Photographer of the Year, která se snaží podívat zvířatům do tváře (pokud nějakou mají) z té nejmenší vzdálenosti, zná vítěze.
před 13 hhodinami

Nový přístroj nahradil plíce a zachránil život umírajícímu muži

Lidský život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Dech rovná se život – když o něj člověk přijde, nemůže žít. Tyto věčné pravdy v poslední době narušují moderní technologie. Vědci z americké Northwestern University teď přišli na to, jak dech uměle plně nahradit, a to na celé dva dny. Zachránili tím život třiatřicetiletému pacientovi, který umíral po těžkém průběhu chřipky.
před 14 hhodinami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 21 hhodinami

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
včera v 17:34
Načítání...