Už ani červené. Zdraví neprospívá ani střídmé pití alkoholu, ukázal desetiletý výzkum

Ani umírněná konzumace alkoholu není zdraví prospěšná. Vyplývá to z analýzy více než stovky studií za posledních 40 let, která vyšla letos v březnu. Dosavadní výzkum hovořil o možné souvislosti střídmého pití alkoholu s nižší úmrtností, především v případě červeného vína. Podle vědců byl ale do značné míry zkreslený. Nepoukázal totiž na fakt, že i lehčí a střídmí pijáci mají nespočet dalších zdravých návyků a výhod a často byli srovnáváni se skupinou abstinentů tvořenou bývalými pijáky, kteří pít přestali kvůli zdravotním problémům.

„Když srovnáte tuto nezdravou skupinu s těmi, kdo pokračují v pití, vypadá to, že současní pijáci jsou zdravější a mají nižší úmrtnost,“ vysvětlil Tim Stockwell z kanadské výzkumné instituce Canadian Institute for Substance Use Research, který se na analýze podílel. Dodal, že když se tento faktor zohlední, údajné výhody umírněného pití se tím značně zmenší a stanou se statisticky nevýznamnými.

Ženy mají podle nové studie vyšší riziko předčasného úmrtí s denní konzumací více než 25 gramů alkoholu, což je méně než dvě malá piva nebo tři decilitry vína. U mužů riziko úmrtnosti roste s vypitím více než 45 gramů alkoholu za den.

Zkreslení výzkumných skupin bylo podle Stockwella dané tím, že lidé, kteří se rozhodli abstinovat, jsou ve společnosti stále ještě menšinou a mnohdy nepijí alkohol kvůli zdravotním problémům, žijí s postižením nebo pocházejí z nízkopříjmového prostředí. Zdraví střídmých pijáků je naopak chráněné několika faktory. Mnohdy jsou bohatší, častěji se věnují pohybu, zdravěji se stravují, méně často trpí nadváhou, a podle vědců mají dokonce lepší zuby.

Zpochybněné J

Představa, že umírněná konzumace alkoholu může být zdraví prospěšná, je téměř sto let stará. V roce 1924 ji představil biolog Raymond Pearl z Univerzity Johnse Hopkinse, který na grafu s křivkou ve tvaru písmene J ukázal, že střídmí pijáci měli nejnižší úmrtnost na všechny příčiny. Vrchol písmene představoval dobře známá rizika konzumace velkého množství alkoholu, jako jsou onemocnění jater a dopravní nehody. Háček vlevo představoval abstinenty.

Především červené víno se doposud těšilo reputaci nápoje, jehož pití může mít pro zdraví přínos díky vysoké koncentraci antioxidantu resveratrol, který obsahují například také borůvky nebo brusinky.

Hypotéza o příznivém vlivu umírněné konzumace alkoholu se ale stala terčem kritiky v souvislosti s rolí alkoholového průmyslu ve financování výzkumu, která v posledních letech vyšla najevo.

Novější výzkumy zjistily, že i umírněná konzumace alkoholu – včetně červeného vína – může přispívat ke vzniku rakoviny prsu, jícnu a hlavy a krku, vysokého krevního tlaku a závažné srdeční arytmie zvané fibrilace síní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...