Studie naznačuje, že káva přispívá k dlouhověkosti. Optimum jsou dva až tři šálky denně

Konzumace dvou až tří šálků kávy denně možná přispívá k dlouhověkosti, uvádí nová studie. Milovníci kávy mají podle ní také nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění než ti, kteří se tomuto nápoji spíše vyhýbají – a dokonce nesejde na tom, zda jde o kávu mletou, instantní nebo bezkofeinovou.

Závěry studie publikované v odborném časopisu European Journal of Preventative Cardiology (Evropský časopis preventivní kardiologie) se vztahují na mletou, instantní i bezkofeinovou kávu a výzkumníci navrhují, aby bylo pití kávy považováno za součást zdravého životního stylu. 

„Naše zjištění naznačují, že od pití omezeného množství všech druhů kávy by se nemělo odrazovat a že to naopak může být zdravé pro srdce,“ poznamenal autor studie, kardiolog Peter Kistler.

Studie zkoumala souvislosti mezi různými druhy kávy a srdečním rytmem, kardiovaskulárními chorobami (zahrnula ischemickou chorobu srdeční, městnavé srdeční selhání a ischemickou cévní mozkovou příhodu) a úmrtím. Vycházela z údajů ze studie britské biobanky, do které byli zařazeni dospělí ve věku 40 až 69 let.  

Dva až tři šálky

V rámci výzkumu 449 563 lidí vyplnilo dotazník, v němž odpovídali na otázky, kolik šálků kávy denně vypijí a zda obvykle pijí instantní, mletou nebo bezkofeinovou kávu. Poté byli respondenti rozděleni do šesti skupin podle toho, kolik kávy pravidelně pijí (žádný, méně než jeden, jeden, dva až tři, čtyři až pět nebo více než pět šálků kávy denně).

Za 12,5 roku sledování zemřelo zhruba šest procent respondentů. Zatímco všechny druhy kávy byly spojeny se snížením rizika kardiovaskulárních onemocnění, nejnižší riziko bylo zaznamenáno u těch, kteří pili dva až tři šálky denně.

Největší snížení zdravotních rizik vědci zaznamenali u osob, které pily dva až tři šálky kávy denně. V porovnání s lidmi, kteří se černému nápoji vyhýbali, byla u bezkofeinové, mleté a instantní kávy pravděpodobnost úmrtí během 12,5 roku trvání studie o 14 procent, 27 procent a 11 procent nižší.

„V této rozsáhlé observační studii byla se stejným snížením výskytu kardiovaskulárních onemocnění a úmrtí na kardiovaskulární onemocnění nebo z jakékoli příčiny spojena instantní a bezkofeinová káva,“ dodává kardiolog Peter Kistler.

Stovka aktivních složek

Výsledky této práce nemusí nutně říkat, že právě káva má nějaké vlastnosti, které vedou k vyššímu dožití. Studie neřešila příčinnou souvislost, takže je klidně možné, že ve skutečnosti pomáhají nějaké jiné faktory, jež s konzumování kávy nějak souvisejí, autoři jsou ale optimističtí.

„Nejznámější složkou kávy je kofein, ale tento nápoj obsahuje více než sto biologicky aktivních složek,“ upozorňuje Kistler s tím, že za souvislost mezi pitím kávy a sníženým rizikem kardiovaskulárních onemocnění jsou pravděpodobně zodpovědné jiné složky než kofein. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 20 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 22 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...