Studie naznačuje, že káva přispívá k dlouhověkosti. Optimum jsou dva až tři šálky denně

Konzumace dvou až tří šálků kávy denně možná přispívá k dlouhověkosti, uvádí nová studie. Milovníci kávy mají podle ní také nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění než ti, kteří se tomuto nápoji spíše vyhýbají – a dokonce nesejde na tom, zda jde o kávu mletou, instantní nebo bezkofeinovou.

Závěry studie publikované v odborném časopisu European Journal of Preventative Cardiology (Evropský časopis preventivní kardiologie) se vztahují na mletou, instantní i bezkofeinovou kávu a výzkumníci navrhují, aby bylo pití kávy považováno za součást zdravého životního stylu. 

„Naše zjištění naznačují, že od pití omezeného množství všech druhů kávy by se nemělo odrazovat a že to naopak může být zdravé pro srdce,“ poznamenal autor studie, kardiolog Peter Kistler.

Studie zkoumala souvislosti mezi různými druhy kávy a srdečním rytmem, kardiovaskulárními chorobami (zahrnula ischemickou chorobu srdeční, městnavé srdeční selhání a ischemickou cévní mozkovou příhodu) a úmrtím. Vycházela z údajů ze studie britské biobanky, do které byli zařazeni dospělí ve věku 40 až 69 let.  

Dva až tři šálky

V rámci výzkumu 449 563 lidí vyplnilo dotazník, v němž odpovídali na otázky, kolik šálků kávy denně vypijí a zda obvykle pijí instantní, mletou nebo bezkofeinovou kávu. Poté byli respondenti rozděleni do šesti skupin podle toho, kolik kávy pravidelně pijí (žádný, méně než jeden, jeden, dva až tři, čtyři až pět nebo více než pět šálků kávy denně).

Za 12,5 roku sledování zemřelo zhruba šest procent respondentů. Zatímco všechny druhy kávy byly spojeny se snížením rizika kardiovaskulárních onemocnění, nejnižší riziko bylo zaznamenáno u těch, kteří pili dva až tři šálky denně.

Největší snížení zdravotních rizik vědci zaznamenali u osob, které pily dva až tři šálky kávy denně. V porovnání s lidmi, kteří se černému nápoji vyhýbali, byla u bezkofeinové, mleté a instantní kávy pravděpodobnost úmrtí během 12,5 roku trvání studie o 14 procent, 27 procent a 11 procent nižší.

„V této rozsáhlé observační studii byla se stejným snížením výskytu kardiovaskulárních onemocnění a úmrtí na kardiovaskulární onemocnění nebo z jakékoli příčiny spojena instantní a bezkofeinová káva,“ dodává kardiolog Peter Kistler.

Stovka aktivních složek

Výsledky této práce nemusí nutně říkat, že právě káva má nějaké vlastnosti, které vedou k vyššímu dožití. Studie neřešila příčinnou souvislost, takže je klidně možné, že ve skutečnosti pomáhají nějaké jiné faktory, jež s konzumování kávy nějak souvisejí, autoři jsou ale optimističtí.

„Nejznámější složkou kávy je kofein, ale tento nápoj obsahuje více než sto biologicky aktivních složek,“ upozorňuje Kistler s tím, že za souvislost mezi pitím kávy a sníženým rizikem kardiovaskulárních onemocnění jsou pravděpodobně zodpovědné jiné složky než kofein. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 9 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...