Libanonská armáda uvedla, že dokončila první fázi odzbrojení Hizballáhu

Libanonská armáda oznámila, že dokončila první fázi plánu na odzbrojení nestátních ozbrojených skupin v zemi. Cílem je především odzbrojení teroristického hnutí Hizballáh, které Izrael podezřívá ze snahy obnovit vojenskou činnost, i dalších milic a zároveň zajištění státního monopolu na držení zbraní. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil vývoj za povzbudivý, ale nedostatečný. Izraelský útok zabil ve čtvrtek na jihu Libanonu člověka.

„Armáda potvrzuje, že její plán na odzbrojení vstoupil do pokročilé fáze poté, co v terénu efektivně dosáhla cílů první fáze“, uvádí se v prohlášení libanonské armády.

První z pěti fází plánu pokrývá podle armády jižní oblast země mezi izraelskou hranicí a řekou Lítání vzdálenou od hranice asi třicet kilometrů. Vojáci upřesnili, že nyní tuto oblast kontrolují s výjimkou území a pozic, které Izrael stále okupuje poblíž hranic. Zbylé fáze mají docílit odzbrojení milic po celém Libanonu.

Armádu podpořil i spojenec Hizballáhu v čele parlamentu

Armádní oznámení podpořili libanonský prezident Michel Aún i předseda parlamentu Nabíh Berí, který je klíčovým spojencem Hizballáhu a hrál vedoucí roli v rozhovorech o příměří.

Berí uvedl, že obyvatelé jižního Libanonu „touží po přítomnosti a ochraně armády“. Aún podotkl, že jde o definitivní a nezvratné opatření, jehož cílem je zabránit využívání libanonského území jako výchozího bodu pro jakékoli nepřátelské akce, chránit nejlepší zájmy země a zajistit bezpečnost jejích obyvatel.

V prohlášení, které výslovně nezmiňuje Hizballáh, libanonská armáda zdůraznila, že první fázi plánu nazvaného „Štít vlasti“ důkladně vyhodnotí a poté určí další postup. Uvedla také, že se bude snažit dál likvidovat nevybuchlou munici a hledat tunely vykopané Hizballáhem.

Oznámení armády přichází jen několik hodin před zasedáním kabinetu, kde má velitel libanonské armády generál Rodolph Hajkal představit měsíční zprávu o pokroku plánu.

Izrael: Povzbudivý začátek, ale nedostatečné

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil oznámení libanonské armády za „povzbudivý začátek, ale zdaleka ne dostatečný“.

Izrael podezřívá Hizballáh ze snahy obnovit s podporou Íránu vojenskou činnost. „Dohoda o příměří mezi Izraelem a Libanonem, kterou zprostředkovaly USA, jasně stanoví, že Hizballáh musí být zcela odzbrojen. Je to nezbytné pro bezpečnost Izraele a budoucnost Libanonu,“ řekl Netanjahu.

Libanon mezitím uvedl, že izraelské údery a kontrola pěti oblastí v jižním Libanonu představují překážku v tomto úsilí.

Izraelský dronový útok ve čtvrtek na jihu Libanonu zabil jednoho člověka, píše deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Izraelská armáda podle listu Ha'arec potvrdila útok na člena Hizballáhu ve městě Zajtá v jižním regionu Sidon. Uvedla, že úder provedla v reakci na pokračující porušování příměří ze strany hnutí.

Dohoda o příměří a odzbrojení Hizballáhu

Libanonská vláda loni v srpnu schválila odzbrojení Hizballáhu, který léta narušuje mocenský monopol státu. Plán měl být zahájen nejpozději do konce roku 2025. Bejrút je pod silným tlakem Spojených států, aby proíránskou skupinu odzbrojil, a to uprostřed obav z eskalace izraelských útoků.

Navzdory příměří uzavřenému 27. listopadu 2024 izraelská armáda provádí v Libanonu pravidelné vzdušné údery proti cílům, které jsou podle ní spojené především právě s Hizballáhem.

Podle dohody o příměří musí hnutí stáhnout své síly severně od řeky Lítání a zničit svou vojenskou infrastrukturu v evakuovaných oblastech. Hizballáh, oslabený po válce s Izraelem z roku 2024, odmítá odevzdat své zbraně ve zbylé části země.

Dohoda o příměří, která utlumila boje mezi Izraelem a Hizballáhem, měla zajistit postupné stažení izraelské armády z libanonského území a ukončení vojenské přítomnosti Hizballáhu v jižním Libanonu. Izraelci ale na jihu Libanonu zůstávají dál v pěti oblastech, které pokládají za strategické.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 2 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 5 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 7 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 8 hhodinami
Načítání...