Hizballáh kvůli odzbrojení hrozí občanskou válkou

Šéf libanonského teroristického hnutí Hizballáh Naím Kásim prohlásil, že rozhodnutí Bejrútu o odzbrojení skupiny by mohlo vést k občanské válce. Zopakoval také, že Hizballáh odmítá předat zbraně v době, kdy židovský stát dál útočí na libanonské území. Libanonský premiér Naváf Salám označil Kásimovy výroky za nepřijatelné.

Libanonská vláda před týdnem schválila záměr odzbrojit Hizballáh do konce roku. Do konce srpna by armáda měla předložit plán, jak toho dosáhnout. Na odzbrojení hnutí naléhají Spojené státy a Izrael.

„Vláda plní americko-izraelský rozkaz zastavit vzdor (Hizballáhu) i za cenu, že to povede k občanské válce a vnitřnímu konfliktu,“ uvedl Kásim. Vládu vyzval, aby nepředávala Libanon „neukojitelnému izraelskému agresorovi a nenasytnému americkému tyranovi“.

Kásim zdůraznil, že hnutí je připraveno „svést bitvu“ proti rozhodnutí kabinetu a že věří, že uspěje. „Hizballáh nepředá zbraně do té doby, kdy pokračují útoky Izraele a (jeho) okupace,“ konstatoval Kásim.

Podle jeho slov Hizballáh a jeho spojenci zatím nepřistoupili k velkým protestům v ulicích, protože věří, že stále existuje prostor pro dohodu s kabinetem. Kdyby se protesty konaly, mohly by se dotknout rovněž amerického velvyslanectví, varoval šéf Hizballáhu.

Premiér Salám prohlásil, že Kásimovy výroky jsou naprosto nepřijatelné. „Žádná strana v Libanonu není oprávněna držet zbraně mimo rámec libanonského státu,“ uvedl Salám v příspěvku na síti X, který doprovodil úryvkem ze svého rozhovoru pro saúdskoarabský list Ašark al-Avsat. „Vyvarujte se nezodpovědných akcí, které nabádají ke vzpouře,“ dodal premiér.

Podpora z Íránu

Proti plánu na odzbrojení, který Hizballáh od začátku odmítá, se v pátek Kásim ostře vyjádřil po jednání, jež měl tento týden s vysoce postaveným íránským představitelem Alím Larídžáním.

„Írán do Libanonu žádný plán nepřinesl, to učinily Spojené státy. Do libanonských záležitostí zasahují ti, kdo diktují plány a termíny,“ prohlásil Larídžání po schůzce s libanonským prezidentem Josephem Aúnem. Libanon by si podle něj neměl „plést své nepřátele s přáteli – vaším nepřítelem je Izrael, vaším přítelem je hnutí odporu. (...) Doporučuji Libanonu, aby vždy oceňoval hodnotu odporu“.

Teherán už dříve sdělil, že podpoří jakékoliv rozhodnutí skupiny ohledně odzbrojení. Írán je hlavním spojencem Hizballáhu a dlouho mu dodával zbraně a pomoc v hodnotě stovek milionů dolarů ročně.

Dohoda o klidu zbraní uzavřená loni v listopadu měla zajistit postupné stažení izraelské armády z libanonského území a ukončení vojenské přítomnosti Hizballáhu v jižním Libanonu. Izraelská armáda ale na jihu země zůstává v pěti oblastech, které považuje za strategické, a opakovaně podniká letecké údery v různých částech země.

Načítání...

Dlouholetý konflikt

Hizballáh založili uprostřed občanské války v Libanonu důstojníci vyslaní Íránem. Organizace od roku 1982 chránila šíitské muslimy a bojovala proti izraelské okupaci země. S ozbrojeným vzdorem ale neskončila ani v roce 2000, kdy poslední izraelští vojáci Libanon opustili. O šest let později Hizballáh zaútočil na Izrael a rozpoutal válku, která stála život dvanáct set Libanonců a 158 Izraelců.

Dlouholetý konflikt se opět vyostřil 8. října 2023, kdy Hizballáh začal ostřelovat sever židovského státu ve snaze podpořit palestinské teroristické hnutí Hamás, jehož členové den předtím zaútočili na jih Izraele.

Konflikt eskaloval loni v září a říjnu, kdy Izrael začal podnikat četné letecké údery a také zahájil pozemní invazi na jih Libanonu. Hizballáh, který stvořil postupem času jakýsi stát ve státě, je aktuálně stále lépe vyzbrojen než oficiální libanonské síly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
15:29Aktualizovánopřed 1 mminutou

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily sankce proti běloruskému finančnímu sektoru, včetně banky Belinvestbank. Minsk na oplátku propouští 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na sdělení amerického velvyslanectví v Litvě.
před 28 mminutami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Krátce před polednem cena opět klesla – ke 116 dolarům (asi 2470 korun). Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruské drony zabily několik lidí v Sumské oblasti, ve Lvově zasáhly sídlo tajné služby

Rusko při útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly i obytné domy v jihoukrajinské Oděse. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý. Ukrajinské letectvo ráno na síti Telegram oznámilo, že v noci zaútočilo Rusko 133 drony, z nichž více než sto obrana zlikvidovala.
03:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
10:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Exšéfa protiteroristického střediska, který rezignoval kvůli Íránu, vyšetřuje FBI

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) vyšetřuje Joea Kenta, jehož rezignace na post šéfa Národního protiteroristického střediska (NCTC) na protest proti válce v Íránu tento týden rozezlila prezidenta USA Donalda Trumpa, napsal deník The New York Times (NYT). FBI začal Kenta vyšetřovat ještě před jeho odstoupením, a to kvůli možnému úniku utajovaných informací, sdělily NYT zasvěcené zdroje.
před 2 hhodinami

Ruský vojenský letoun narušil vzdušný prostor Estonska

Estonský vzdušný prostor ve středu narušil ruský vojenský letoun Suchoj Su-30. Ministerstvo zahraničí v Tallinnu si proto předvolalo ruského chargé d'affaires, aby mu předalo protestní nótu. S odvoláním na resorty zahraničí a obrany to uvedla estonská veřejnoprávní stanice ERR na svém webu. Moskva se k incidentu zatím nevyjádřila.
před 2 hhodinami

Izraelský útok na klíčové plynové pole vyhrotil válku

Blízkovýchodní konflikt eskaluje poté, co Izrael ve středu udeřil na klíčové plynové pole Jižní Pars v Perském zálivu. Podle expertů může jít o snahu, jak zvýšit ekonomický tlak na Teherán. Země v regionu krok ostře kritizují. Americký prezident Donald Trump tvrdí, že USA o úderu předem nevěděly. Český premiér Andrej Babiš (ANO) ho označil za nepochopitelný a obává se růstu cen. Írán slíbil odvetu a zasáhl energetické zařízení v Kataru.
před 3 hhodinami
Načítání...