Labská plavební cesta mezi Českem a Německem je od úterý opět uzavřená, a to kvůli detekovaným pohybům zbytku mostu Carolabrücke v Drážďanech, jenž se tam do řeky loni v září zřítil. Podle německých expertů mohou za další pohyby mostu mrazivé teploty, které v noci v týdnu klesaly až na minus jedenáct stupňů Celsia. Uzavřená lodní cesta znamená pro saské a české dopravce velké finanční ztráty.
Lodní doprava přes Drážďany stojí, mráz rozhýbal zbytky zříceného mostu
2 minuty
Události: Uzavřená labská plavební cesta
Kolem trosek zhrouceného mostu, jedné z nejvýznamnějších dopravních tepen v saské metropoli, po otevření začátkem února proplulo jen několik lodí. „Očekávali jsme, že teď lodní doprava bude nějaké období fungovat. Naši zákazníci na to byli nachystaní a začínají navážet zboží k přepravám,“ říká ředitelka společnosti Česko-saské přístavy Petra Gruberová. Podle ní už však někteří velcí zákazníci přesouvají výrobu mimo tuzemsko, čímž ale Česko připravují o tržby.
„Musí volit náhradní cestu. Třeba přesměrování zboží jen na Bratislavu vyjde na miliony u jedné zásilky, pakliže je to vůbec technicky možné,“ komentuje spolumajitel skupiny Evropská vodní doprava Lukáš Hradský.
Protože Labe bývá běžně od dubna do září nesplavné, lodě pravděpodobně v letošní plavební sezoně z přístavů nevyrazí. Přepravci se proto obávají, zda se k nim zákazníci v příštím roce vrátí. Škody přitom plánují vymáhat po Drážďanech i Sasku.
Na obnovu lodní dopravy se po zřícení čekalo měsíce
Část Carolabrücke se do Labe zřítila loni 11. září. Most se skládal ze tří částí označených A, B a C. Po částech A a B jezdily automobily, na části C byly tramvajové koleje a chodník. Zřítil se asi stometrový úsek části C na straně Starého města, přičemž incident se obešel bez zranění. Poslední tramvaj přejela po mostě několik minut před neštěstím.
Kvůli zřícení a následné nutnosti odstranit trosky z koryta řeky stála lodní doprava na Labi téměř pět měsíců. Obnovena byla částečně teprve 3. února. Místy, kde se most klenul přes řeku, proplula tehdy česká nákladní loď, která měla na palubě velký naftový generátor na výrobu elektrické energie a několik stovek tun hnojiva.
Za viníka zřícení části C se považuje takzvaná hennigsdorfská ocel, která je náchylná ke korozi a byla použita při výstavbě. K selhání několika částí konstrukce z předpjatého betonu vedla únava materiálu. Koroze přitom podle posudku nezávislého odborníka Steffena Marxe vznikla už při stavbě mostu na přelomu šedesátých a sedmdesátých let.
