Pocit těžkých nohou, otoky nebo obavy z křečových žil jsou potíže, které zažívá velká část Čechů. Třetina lidí s chronickým žilním onemocněním má nadváhu a třetina je obézní. Za hromadění krve v žilách dolních končetin může i nedostatek pohybu, neprospívá jim ani dlouhodobé stání nebo sezení. Odborníci proto doporučují předejít problémům nebo je zmírnit pomocí jednoduchých cviků, které mohou pacientům v každodenním životě ulevit. Jen v tuzemsku trpí například křečovými žilami čtyřicet procent žen a pětina mužů, u osob nad 70 let věku je to již 75 procent žen a polovina mužů.
„Otoky či pocity těžkých nohou patří do skupiny symptomů, které jsou společné pro chronické žilní onemocnění. Jeho různými formami přitom trpí až šedesát procent dospělé populace, to je vysoké číslo,“ upozorňuje angioložka Petra Zimolová z Kardiologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol v Praze.
Jeden z nejčastějších příznaků onemocnění jsou podle lékařky právě otoky dolních končetin. „Mohou to být pocity těžkých nohou, unavených dolních končetin, které se standardně zhoršují během dne. Ráno bývají potíže mírnější, postupně se zvýrazňují a večer jsou s maximální intenzitou. Může dojít k rozvoji drobných metliček, vlastně podkožních žilek. Může dojít k rozvoji velkých varikózních žil,“ popsala expertka.
Zároveň upřesnila, že při významně porušené funkci žilního systému může dojít ke změnám na kůži. A posledním stadiem žilního onemocnění je otevřený bércový vřed, dodala Zimolová.
Zdravá žíla je podle angioložky štíhlá a pevná. Obsahuje chlopně, které jsou schopné vzájemně se vždy dotknout. „Všechny žíly nebo žíly, o kterých mluvíme, jsou vybaveny chlopněmi, které fungují jako jednocestný ventil. Zdravé chlopně vždy pouští krev pouze jedním směrem a zavřou se při docvaknutí svého pohybu,“ přiblížila Zimolová.
Cviky pomáhají rozproudit krev i ulevit nohám
Lidé, které trápí chronické žilní onemocnění nebo bolesti a otoky nohou, mohou vyzkoušet takzvanou žilní gymnastiku. Jde o soubor cviků, které slouží k rozproudění krve a k jejímu návratu žilami zpět do srdce. Podle odborníků jsou vhodné pro každého. „Jedná se o určité opakování pohybů, které vedou právě k tomu, že jsou žíly schopny přečerpat krev,“ doplnila lékařka.
Zimolová v této souvislosti popsala, že žíly vedou odkysličenou krev zpátky nahoru směrem k srdci. „To znamená, že pracují proti gravitaci, proti nějakému nitrobřišnímu, nitrohrudnímu tlaku. Mají to velmi těžké. Takže v okamžiku, kdy jsou žíly příliš naplněny, nepřečerpávají krev tak, jak by měly, dochází tak ke stázi krve v žilách a k rozvoji dalších symptomů,“ uvedla expertka.
Vysvětlila také, proč je klíčová role lýtkových svalů. „Je to z toho důvodu, že cévy vedou mezi svaly. Když je zatneme, tak dochází k zevní masáži cév, to znamená i žil. A tato zevní masáž pomáhá transportu krve zpátky k srdci,“ doplnila lékařka.
Dlouhé sezení nebo stání vedou k rozvoji některých zmíněných obtíží. Zvláště některé profese k tomuto mají blíže. „Jsou to kadeřnice, prodavačky, administrativní práce jako taková. A myslím, že ve většině případů jsme v tom ohrožení téměř všichni, protože rozhodně dochází po delší době ke zhoršení od toho žilního odtoku,“ řekla Zimolová.
Léky, kompresní pomůcky i režimová opatření
Lékařka doporučila jeden ze cviků, kdy krouživými pohyby v kotnících může člověk přitahovat špičky k tělu a zase je oddalovat. „U profesí, při nichž se stojí celý den na nohou, tak lidé mohou dělat nějaké výpony na špičkách a podobně. Cokoliv, co uvede v pohyb lýtkové svaly,“ poradila.
Čím častěji lidé cviky provádí, tím lépe, míní odborníci. Zimolová doporučila činit tak pár minut každou hodinu. „Je to důležité pro to, aby nebyly symptomy a aby se například zabránilo nebo minimalizovalo riziko vzniku krevních sraženin,“ poznamenala.
Dodala, že cvičení zároveň může zabránit těžším stádiím obtíží. „Když budete mít geneticky takzvaně málo naloženo, tak pak to asi oddálit můžete,“ zamyslela se Zimolová. V jiných případech pacient bere například i léky, které pravidelně předepisuje buď praktický lékař nebo angiolog. Dále je důležité dodržování režimových opatření a nošení kompresních pomůcek.
Na otázku, kdy léky nasadit, lékařka odpověděla, že jde o medikamenty symptomatické, takže vždy v případě příznaků. „Nasazujeme je, i když je pacient takzvaně asymptomatický, ale má už výrazné projevy. Leckdy se tak léky nasazují hned v úvodu onemocnění při minimálních příznacích,“ vysvětlila Zimolová.
V případě operace jde podle angioložky o zdravotní zásah, nikoliv estetický efekt. „K řešení těch problémů odesíláme pacienty, kteří už jsou indikováni na základě nějakých zdravotních indicií,“ upřesnila.
Nedostatek specialistů komplikuje péči
Podle odborníků přibývá každým rokem pacientů, kteří problémy s cévami mají. V některých krajích ale chybí specialisté, kteří by se jim mohli věnovat. Důvodem je podle expertů příliš dlouhé specializační vzdělávání. „Staráme se totiž o všechny cévy v těle – žíly a tepny, kterými teče krev, a také částečně o lymfatický systém,“ vysvětlila už dříve předsedkyně České angiologické společnosti Debora Karetová.
Angiologové pomáhají pacientům nejen s křečovými žílami, bolestivými otoky nohou či vředy, ale také například s ischemickou chorobou dolních končetin, při níž správně neproudí krev v tepnách nohou a může tak hrozit i amputace. Léčí například i chronické žilní nemoci i hluboké žilní trombózy, vyjmenovala Karetová.
Z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky vyplývá, že od roku 2013 do roku 2023 se počet pacientů s nemocemi oběhové soustavy zvýšil o 21 procent – z přibližně 2,23 na téměř 2,7 milionu. Onemocnění jsou přitom v tuzemsku hlavní příčinou smrti.
„Léčíme pacienty s mírnými i závažnými cévními nálezy, při náhlých příhodách a po nich. Nemocné sledujeme dlouhodobě, abychom předešli závažným komplikacím. Někteří k nám dochází na pravidelné kontroly trvale. Zásadní je určit správnou délku léčby a vhodný způsob terapie. V opačném případě může hrozit například plicní embolie či akutní nedokrevnost končetin, což jsou život ohrožující stavy,“ upozornil místopředseda České angiologické společnosti Jiří Matuška. Angiologové každopádně usilují o změnu zákona a návrat k jedné povinné atestaci.
