Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Silnější evropský pilíř v rámci NATO, bližší spolupráci NATO a EU a strategický význam podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na fóru varoval, že Unie kvůli regulacím ztrácí konkurenceschopnost. Řešením podle něho však není federalizace. Náčelník generálního štábu Karel Řehka řekl, že v případě nedodržení aliančních závazků nebude Česko spolehlivým partnerem.
Nejvýraznějším příkladem možného propojení NATO a EU je podle Pavla vojenská mobilita. „NATO ví, které trasy, přístavy, železnice, mosty a letiště jsou v případě krize zásadní pro přesun sil po celé Evropě. EU disponuje finančními a regulačními nástroji, které mohou pomoci modernizovat velkou část této infrastruktury,“ podotkl.
NATO a EU nejsou v oblasti evropské bezpečnosti konkurenty a měly by fungovat jako navzájem se doplňující pilíře. Úkolem je podle něj zajistit, aby se tyto dva plány překrývaly. „Aby vojenské požadavky NATO určovaly směr investic EU a aby investice EU posilovaly odstrašující schopnost NATO,“ dodal.
Zahrnuti by podle něj mohli být i partneři mimo Evropskou unii, jako je Británie, Kanada či Norsko, které jsou podle Pavla zásadní pro bezpečnost kontinentu. „Jejich role v logistice, námořní bezpečnosti či zpravodajské činnosti, stejně jako při podpoře Ukrajiny, je neocenitelná,“ dodal.
Evropu brzdí regulace, shodují se Havlíček s Pavlem
Podle Havlíčka stojí za ztrátou evropské konkurenceschopnosti klimatická a energetická politika, ale také přístup EU k otázce migrace. „A motorem hospodářského růstu musí být soukromý sektor, nikoli vlády, nikoli státy. Úlohou vlády je vytvářet příznivé prostředí pro podnikání,“ uvedl.
Podnikatelský duch a zdravé ambice „již dlouho tvoří pevný základ americké společnosti a nyní stejné principy uplatňuje Čína“, varoval Havlíček. Evropa by se měla soustředit na výkon a ekonomiku orientovanou na výsledky, dodal vicepremiér.
„Evropa ztrácí svou energetickou, průmyslovou a surovinovou soběstačnost ve jménu zelených hodnot. (...) Evropa se musí přestat chovat arogantně a uznat, že již není středem světa,“ řekl ministr. Pozornost by měla být věnována vzdělávání, udržení mladých lidí a podnikatelů a investicím do vědy.
Podobně hovořil i Pavel, který technologie označil za „zbraň budoucnosti“. Evropa však podle něho na tuto situaci není úplně dostatečně připravena. „Když vidíme, jak rychlým tempem se ubírá Čína a USA, tak Evropa musí skutečně výrazně zrychlit,“ řekl prezident a zmínil potřebu investic, větší koordinace spolupráce a odstraňování byrokratických bariér.
Prezident v této souvislosti zmínil i význam umělé inteligence (AI). EU a USA by spolu neměly soupeřit v oblasti AI, ale spolupracovat a inspirovat se, míní.
Fatálním omylem by však podle Havlíčka byla úvaha, že větší federalizace Unie přinese kýženou změnu. „Byrokracii neomezíme tím, že posílíme subjekt, který ji vytváří,“ řekl. EU by podle něho měla stát na svých původních základech, tedy volném pohybu zboží, kapitálu a lidí.
Česko se může stát nespolehlivým partnerem
Podle Řehky nestačí pouze diskutovat o procentu výdajů na obranu vůči hrubému domácímu produktu. Pokud státy závazky nesplní, cíle podle něj nebude možné naplnit, což by mělo dalekosáhlé dopady. „Nebudeme spolehlivý spojenec,“ zdůraznil.
USA podle Řehky už nebudou schopné poskytovat Evropě stejnou úroveň podpory jako v minulosti. Stejně jako prezident Pavel zdůraznil nutnost zachovat transatlantickou spolupráci, v níž by Evropa měla posílit své obranné schopnosti.
Podle Pavla před Evropou stojí zásadní úkol „vystavět politicky i vojensky průmyslově silnější pilíř v rámci NATO, což je zásadní změna rovnováhy uvnitř Aliance,“ řekl a dodal, že pokud by se USA částečně stáhly, dokáže to Evropa kompenzovat vlastními vojsky. „Americká přítomnost není důležitá jen pro Evropu, ale i pro USA,“ připomněl.
Největším problémem podle Řehky není jen vojenská připravenost, ale také absence širšího politického a společenského konsenzu. Společnost podle něj musí chápat hrozby a být připravená na krizové situace.
Ukrajina jako klíčový bezpečnostní hráč
Bezpečnostní prostředí a přístup evropských zemí k obraně se podle Řehky zásadně proměnil po ruské plnohodnotné invazi na Ukrajinu v roce 2022. Před válkou podle něj státy vycházely z předpokladu, že rozsáhlý konflikt v Evropě je nepravděpodobný a případná hrozba přijde s dlouhým varováním.
Ukrajině se ve svém projevu věnoval i Pavel. Napadená země se podle něho stala jedním z nejschopnějších hráčů v obraně v Evropě. Ruskem napadená země podle něj Evropu nejen brání, ale zároveň i mění způsob, jakým Evropa uvažuje o válčení. S Řehkou se shodují v tom, že podpora Ukrajiny není charitou, ale přímou investicí do evropské bezpečnosti.
Pavel v souvislosti s Ukrajinou zmínil i její případný vstup do Unie. „Věřím, že proces ukrajinského přístupu k EU by měl být co nejrychlejší. Ale ne tak, že by se obcházela stávající pravidla, vždy je nutné aby to vycházelo ze zásluh a je nutné naplnit všechny podmínky,“ řekl.
Témata Globsecu
Program letošní konference Globsec se podle pořadatelů zaměří na globální systémovou transformaci, která zásadně mění mezinárodní řád, technologie, obranu a energetiku. Mezi tématy více než padesáti panelových diskusí je i evropská obrana a Ukrajina či region Blízkého východu.
Ve čtvrtečních panelech podle programu vystoupí i vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), generál Allen nebo náčelník generálního štábu Karel Řehka.
V Česku se letos konference koná potřetí, loni ji Praha hostila v polovině června. Původně se akce konala na Slovensku, přesun z Bratislavy oznámila pořádající nezisková organizace Globsec v březnu 2024. Po nástupu vlády slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) v roce 2023 čelila organizace se sídlem v Bratislavě od slovenských vládních politiků kritice.
Změnu místa konání akce označila v roce 2024 za výsledek dlouhodobé snahy o rozšíření svých aktivit napříč střední Evropou.
