Propojenost severu a jihu je zásadní pro odolnost a bezpečnost Evropy, míní Pavel

Nahrávám video

Propojenost mezi severem a jihem Evropy je podle českého prezidenta Petra Pavla zásadní nejen pro konkurenceschopnost, ale také pro odolnost a bezpečnost. Řekl to v projevu na summitu iniciativy Trojmoří, která sdružuje třináct evropských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Evropa, která bude lépe propojená v oblasti dopravy, energetiky i digitalizace, bude podle Pavla schopna lépe reagovat na současné globální výzvy.

Pavel zdůraznil také důležitost energetické bezpečnosti jako základního předpokladu pro další rozvoj a stabilitu regionu. „Diverzifikace zdrojů energie vyžaduje lepší propojenost a moderní infrastrukturu. Zároveň musíme sledovat realistickou cestu k dekarbonizaci,“ míní.

Úspěch iniciativy Trojmoří bude mít podle české hlavy státu přínos nejen pro členské země, ale i pro ostatní státy Evropské unie a sousední partnery. Projekt má podle Pavla rovněž potenciál posílit spolupráci členských zemí se strategickými partnery, mezi které patří například Japonsko či Spojené státy, a může tak posílit transatlantickou vazbu. „A vytvořit rámec pro vzájemně výhodné obchodní příležitosti na obou stranách Atlantiku v oblastech, jako je vývoz LNG nebo malé modulární reaktory,“ dodal prezident.

Summit v úterý v Dubrovníku zahájil chorvatský premiér Andrej Plenković. Ve svém projevu mimo jiné připomněl, že za deset let od založení iniciativy se zásadně změnila geopolitická situace. „Ruská agresivní válka proti Ukrajině přetvořila bezpečnostní prostředí Evropy a připomněla nám, že mír, stabilitu a územní celistvost nelze považovat za samozřejmost,“ poznamenal. Zdůraznil také důležitost energetické bezpečnosti a nutnosti diverzifikovat dodavatelské řetězce. Iniciativa Trojmoří podle něj v tomto kontextu přímo posiluje odolnost i soudržnost EU.

Podle Pavla je součástí závěrečné deklarace summitu podpora Ukrajiny i odsouzení ruské agrese. „Všechny země iniciativy jsou konzistentní jak v podpoře Ukrajiny, tak v nutnosti v ní pokračovat jako v prostředku k dosažení míru,“ sdělil prezident.

Další program Pavla čeká ve středu

Ve středu Pavel v Dubrovníku vystoupí v panelu lídrů na podnikatelském fóru. „Proběhne velké byznys fórum za účasti více než čtrnácti set zástupců firem. A zájem ze všech zemí, které se budou účastnit, bude jich něco kolem čtyřiceti, ukazuje, že tento region má velkou perspektivu i přitažlivost pro investory,“ upřesnil Pavel na odpoledním brífinku.

Prezident rovněž zmínil, že z vystoupení zástupců ze Spojených států, Japonska či některých bank bylo patrné, že tuto část Evropy vidí jako mimořádně životaschopnou a progresivní z hlediska dynamiky vývoje, což se odráží v ochotě v této části světa investovat. „Bude důležité, aby se i Česká republika znovu podívala na projekty, které jsou v této části Evropy připravovány a možná se i zamyslela nad větší účastí, protože to může přinést řadu příležitostí pro naše firmy,“ myslí si prezident.

Iniciativa Trojmoří, která vznikla před více než deseti lety, sdružuje třináct evropských států, patří do ní Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Rakousko, Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko, které se připojilo v roce 2023. Přidruženými účastnickými státy jsou pak Ukrajina či Moldavsko. Cílem iniciativy je spolupráce v různých oblastech a propojení regionu v severo-jižním směru. Mezi hlavní témata patří doprava, energetika či digitalizace. Každá účastnická či přidružená země iniciativy také předkládá takzvané prioritní projekty, většinou s přeshraničním přesahem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německo na muniční iniciativu přispěje dalších tři sta milionů eur, řekl Pistorius

Německo se na české muniční iniciativě bude podílet dalšími třemi sty miliony eur (asi 7,2 miliardy korun), řekl v úterý při setkání se svým českým protějškem Jaromírem Zůnou (za SPD) německý ministr obrany Boris Pistorius. Tato suma podle něho vystačí na nákup asi padesáti tisíc kusů munice pro Ukrajinu. Německý ministr rovněž sdělil, že bundeswehr v Česku nakoupí asi dvě stě tisíc pistolí za 56 milionů eur (více než 1,35 miliardy korun).
13:33Aktualizovánopřed 41 mminutami

Ovlivňování arménských voleb Rusku vyšlo, v parlamentu bude zastoupeno

Současný arménský premiér Nikol Pašinjan bude po parlamentních volbách, které se konaly o víkendu, ve funkci pokračovat ještě minimálně dalších pět let. Jeho Občanská smlouva porazila proruské opoziční síly, a země tak bude moci pokračovat ve směřování do Evropské unie (EU). Pašinjan si ale dle odborníka Slavomíra Horáka uvědomuje, že vstup do EU je dlouhodobá záležitost, a zdůrazňuje proto i rozvíjení vztahů s Moskvou. Ta však arménskou spolupráci se Západem nepřipouští.
před 1 hhodinou

Komise navrhla nový sankční balík proti Rusku

Evropská komise navrhla 21. balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, obchod – včetně zákazu dovozu ruských a běloruských ryb – i takzvanou stínovou flotilu. Balík poprvé navrhuje zákaz vstupu do Evropské unie každému, kdo sloužil v ruské armádě od začátku plnohodnotné ruské války na Ukrajině. Oznámila to v úterý šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Po přijetí balíku by mělo na sankční seznam rovněž přibýt více než třicet ruských bank.
13:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 2 hhodinami

Izraelský úder na město Súr zabil osm lidí, uvedly libanonské úřady

Úterní izraelský úder na město Súr na jihu Libanonu zabil osm lidí, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Podle něj Izrael udeřil před vydáním varování civilnímu obyvatelstvu, píše agentura AFP. Údery, které zasáhly rezidenční čtvrť, podle ministerstva také na tři desítky lidí zranily.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Loni bylo ve světě nejvíc válek od konce druhé světové

V roce 2025 probíhalo nejvíc ozbrojených konfliktů od druhé světové války, uvedla v úterý zveřejněná zpráva norského mírového institutu PRIO. Konfliktů s účastí alespoň jednoho státu bylo 65. Střetů se státními aktéry na obou stranách bylo osm, tedy dvojnásobek oproti předchozímu roku. Minulý rok byl podle zprávy třetí nejsmrtelnější od konce studené války, přímých obětí bojů či politicky motivovaného násilí bylo okolo 245 tisíc.
před 3 hhodinami

Demonstranti v Nairobi protestovali proti plánům na výstavbu v národním parku

Zásahová jednotka policie u keňského hlavního města Nairobi použila slzný plyn, aby rozehnala desítky lidí, kteří protestovali proti plánům na výstavbu v části Národního parku Nairobi u hlavního města Keni. Účastníci protestu se obávají, že ohrožena jsou nejen divoká zvířata, pro které je tento národní park domovem, ale i útulek pro zvířata v nouzi. Zatčen byl i bývalý předseda keňského nejvyššího soudu.
před 4 hhodinami

Násilí osadníků proti Palestincům roste, mají krytí úřadů, píše komise OSN

V roce 2025 dále rostlo násilí židovských osadníků proti Palestincům na okupovaných územích. Uvádí to mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území a Izrael. Osadníci se mohou spolehnout na podporu izraelské vlády, kde sedí jim naklonění ministři, i na krytí izraelské armády a úřadů.
před 4 hhodinami
Načítání...