Americký Senát v noci na středu SELČ postoupil k dalšímu hlasování návrh rezoluce o válečných pravomocích, která by ukončila válku s Íránem, pokud by prezident Donald Trump neměl souhlas Kongresu. Informovaly o tom agentury Reuters a AP. Ty také upozorňují, že jde o ojedinělou výtku směrovanou republikánskému šéfovi Bílého domu s tím, jak čím dál víc jeho spolustraníků v Kongresu vyjadřuje nespokojenost s vedením konfliktu, který probíhá už téměř tři měsíce.
Trump mezitím v Bílém domě před některými zákonodárci prohlásil, že Spojené státy „ukončí válku velmi rychle“ a že Írán „nebude mít jadernou zbraň“.
Hlasování o procedurálním návrhu na prosazení rezoluce skončilo poměrem 50 ku 47, když čtyři republikáni hlasovali pro návrh spolu s demokraty, z nichž jeden byl proti. Hlasování se ve stočlenné horní komoře Kongresu nezúčastnili tři republikáni. Jejich hlasy budou stačit k zamítnutí návrhu, pokud setrvají na svém postoji k válce, podotkla AP.
Výsledek je nicméně dílčím vítězstvím zákonodárců, kteří argumentují, že pravomoc vysílat americké vojáky do války má mít Kongres, a nikoli prezident, jak je dáno ústavou. Hlasování podle AP také ukázalo, že republikáni jsou čím dál více znepokojeni konfliktem, který nejeví známky konce, uvázl v křehkém příměří a Američanům zvyšuje ceny benzinu.
Pozice Sněmovny reprezentantů
Hlasování z noci na středu však bylo pouze procedurální. Aby návrh rezoluce vstoupil v platnost, musel by překonat ještě řadu překážek. I kdyby návrh prošel Senátem, musela by jej schválit Sněmovna reprezentantů, v níž mají většinu republikáni, a nakonec získat dvoutřetinovou většinu jak ve Sněmovně, tak v Senátu, aby obstál proti očekávanému Trumpovu vetu.
Trumpovi republikáni letos v Senátu zablokovali sedm předchozích pokusů o prosazení podobných usnesení, připomíná Reuters. Také ve Sněmovně reprezentantů letos těsným hlasováním zablokovali tři rezoluce o válečných pravomocích.
Podle zákona o válečných pravomocích z roku 1973, přijatého v reakci na válku ve Vietnamu, může prezident Spojených států vést vojenskou akci po dobu nejvýše 60 dnů, jinak musí požádat Kongres o její schválení nebo o třicetidenní prodloužení z nevyhnutelného důvodu s ohledem na bezpečnost ozbrojených sil USA při jejich stahování.
USA spolu s Izraelem zahájily údery na Írán 28. února. Trump 1. května prohlásil, že nepřátelské akce proti Íránu ukončilo příměří uzavřené 8. dubna. Navzdory tomuto tvrzení ovšem Spojené státy nadále blokují íránské přístavy a útočí na íránské lodě, zatímco Írán účinně blokuje Hormuzský průliv a útočí na lodě USA.
