Energetická bezpečnost

Evropská unie je největším mírovým projektem v historii kontinentu a členství v ní a v Severoatlantické alianci (NATO) je základem svobody a bezpečnosti země. Na konferenci věnované 20 letům ČR v EU v Praze to řekl prezident Petr Pavel, který mimo jiné zmínil i to, že pokud chce Česko hrát pomyslnou první ligu v Evropě, logicky se nabízí například přijetí eura. Premiér Petr Fiala (ODS) doplnil, že členství v EU přispělo k tomu, že je Česko dnes mnohem bohatší zemí. Podle předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) musí být prioritou Evropy bezpečnost. Prvním krokem podle ní musí být porážka Ruska na Ukrajině.

V Česku by mohlo vzniknout šest přečerpávacích vodních elektráren, které nebudou ve střetu s ochranou přírody a krajiny. Seznam nejvhodnějších míst představila ministerstva životního prostředí a zemědělství, jde o oblasti Orlík, Slapy, Pastviny, Libochovany, Vinice a Slezská Harta. Výstavba by vyšla na desítky miliard korun, nová zařízení by instalovaným výkonem 1222 MW nynější výkon přečerpávacích vodních elektráren zdvojnásobily, uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Evropská komise podpořila Českou republiku a bude se zabývat českým požadavkem na zrušení poplatku, který Německo vybírá za tranzit zemního plynu přes své území. Po skončení jednání v Bruselu to uvedl český ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN).

Kapacitu jaderných elektráren bude po roce 2050 třeba doplnit malými modulárními reaktory, řekl ve čtvrtečních Událostech, komentářích expremiér a předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek. Zástupce vrchního ředitele Sekce energetiky a jaderných zdrojů z ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Ehler zmínil, že vláda už podmínky pro malé a střední reaktory chystá. Ředitel Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic upozornil, že v debatě o výstavbě nových jaderných bloků je třeba řešit i otázku, jak dlouho bude možné využívat jiné typy energetických zdrojů.

Ukrajina povolala do zbraně velké množství mužů, kteří teď chybí v civilních povoláních. Na jejich místa proto nastupují ženy. Platí to i v tradičně mužských profesích, jako je horník v černouhelném dole. Situaci hornic zmapoval zpravodaj ČT David Miřejovský.

Bezpečnost je nedělitelná komodita, neexistuje něco jako jenom středoevropská nebo evropská bezpečnost, je to transregionální fenomén, řekl v pořadu Události, komentáře vrchní ředitel evropské sekce ministerstva zahraničních věcí Jaroslav Kurfürst. Německý velvyslanec v Česku Andreas Kühne uvedl, že Německo je připraveno převzít v Evropě  vůdčí roli v systému kolektivní bezpečnosti, ale to neznamená, že by něco podnikalo samo bez koordinace s partnery.

Bývalý zmocněnec pro jadernou energetiku a bývalý ředitel ČEZu Jaroslav Míl nevidí důvod, aby se tato společnost rozdělovala, jak se nyní spekuluje. Vlastnit výrobu by prý pro stát bylo nevýhodné. Šéfreportérka SeznamZpráv Zuzana Kubátová si myslí, že v případě jádra by vyšší kontrola státu dávala logiku. I podle generálního ředitele Burzy cenných papírů Praha Petra Koblice je problematické stavět velký jaderný zdroj z firmy, kde je významný podíl soukromého kapitálu. Uvedli to v Událostech, komentářích.

Zásobníky plynu jsou naplněny více než z poloviny, trojnásobně oproti loňsku. Při zopakování loňské spotřeby budou na příští zimu opět plné, řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Uplynulou zimu Česko podle něj z energetického hlediska zvládlo, hlavní roli hrálo právě snížení spotřeby plynu. Zdůraznil také, že od začátku roku do Česka nepřitekl žádný zemní plyn z Ruska. Za stejné období se spotřeba plynu snížila o patnáct procent oproti stejnému období loni. Podle Jozefa Síkely ale i tak stojí před Českem další výzvy, aby plynu bylo dost i na příští topnou sezonu.

Ve Varšavě jednal americký prezident Joe Biden s představiteli států takzvané bukurešťské devítky (B9), která sdružuje země východního křídla NATO. Schůzka se konala v předvečer prvního výročí obnovené invaze na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo 24. února 2022. Za Česko se zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS), který jednal také bilaterálně se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým. Po jednání překvapivě představil detailní seznam zbraní, které Česko od začátku invaze Ukrajině poskytlo. Vládní vojenská pomoc činí celkově deset miliard korun a zbraně za dalších třicet miliard korun poslal napadené zemi obranný průmysl.

Finsko už podle svých politiků i ekonomů dosáhlo energetické nezávislosti na Rusku. Společnost Gazprom zastavila vývoz plynu do severské země už v květnu. Sami Finové pak vypověděli smlouvu s ruskou firmou Rosatom, která se měla podílet na stavbě nové jaderné elektrárny.

Terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v dolnosaském Wilhelmshavenu je klíčový pro energetickou bezpečnost Německa. Prohlásil to německý kancléř Olaf Scholz při sobotním slavnostním uvedení tohoto zařízení do provozu. Německo podle něj pokračuje v budování dalších takových terminálů, které se rovněž brzy zprovozní. Zařízení ve Wilhelmshavenu má roční kapacitu pět miliard kubických metrů plynu, což odpovídá asi šesti procentům německé potřeby.

Kombinace jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů (OZE) je pro Česko jediným skutečně bezpečným scénářem. Na zahájení Evropského jaderného fóra v budově České národní banky to v pátek řekl premiér Petr Fiala (ODS). Odolný energetický systém se ve středoevropských podmínkách nemůže obejít bez stabilního nízkoemisního zdroje, a tím je jádro, míní. Dodal, že Evropa si nemůže dovolit být v energetice závislá na třetích stranách. Eurokomisařka Kadri Simsonová doplnila, že pro zachování současné kapacity jaderných zdrojů v EU budou v příštích dekádách potřeba investice 350 až 450 miliard eur (až 11 bilionů korun).

V jaderné elektrárně Temelín má do deseti let vzniknout malý modulární reaktor. Jde o pilotní projekt v Česku, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj posílí bezpečnost a nezávislost české energetiky, která je ohrožena ruskou invazí na Ukrajinu. Fiala, generální ředitel ČEZ Daniel Beneš a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) podepsali smlouvu o vzniku společnosti South Bohemian Nuclear Park. Dalším z partnerů bude Ústav jaderného výzkumu Řež. Kolik bude stavba reaktoru stát, ale nikdo neuvedl.

Česko a Polsko obnovily spolupráci na přípravě plynovodu Stork II, projekt má podporu obou zemí. Na Ekonomickém fóru v polském městě Karpacz to v úterý večer řekl premiér Petr Fiala (ODS).

Evropská unie musí zabránit spekulacím na komoditních burzách co nejrychleji, protože to jinak destabilizuje celý evropský prostor, řekl v Interview ČT24 zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost České republiky Václav Bartuška. Věří tomu, že se české vládě podaří najít řešení energetické krize, zdůraznil ale, že je potřeba přijmout rychlá a odvážná řešení. Pro evropské politiky je podle něj obtížně přijatelné přijímat speciální daň z nadměrných příjmů pro energetické společnosti.

Španělská vláda v letech 2023 a 2024 mimořádně zdaní energetické firmy a banky. V úterý to podle agentury Reuters řekl premiér Pedro Sánchez. Země tak chce obyvatelům pomoct s inflací a s drahými energiemi.

Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) po pátečním zasedání krizového štábu mimo jiné řekl, že dodávky plynu z Ruska do Česka jsou zatím stabilní a bez výpadků. Nelze ale podle něj vyloučit, že se dodávky sníží, či zcela ustanou. Plynové zásobníky jsou dle Síkely nyní plné z více než dvou třetin. „Jsme v další epizodě energetické války,“ řekl.

Česko a Polsko se shodují, že jediným řešením rusko-ukrajinského konfliktu je vítězství Ukrajiny v boji o svobodu a nezávislost. Kabinety taky řešily české předsednictví v Radě Evropské unie a energetickou bezpečnost. Premiér Petr Fiala (ODS) potvrdil, že Česko bude s Polskem dál intenzivně jednat o plynovodu Stork II nebo LNG terminálech. Důležité je také dokončit dopravní spojení mezi oběma zeměmi, uvedli předsedové vlád.

Vláda uvažuje o rozdělení energetické společnosti ČEZ na dvě firmy. V rozhovoru pro Hospodářské noviny to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Čím by se měla která z nich zabývat, sice předseda vlády neupřesnil, experti se však domnívají, že by se tak stát mohl pokusit obejít námitky minoritních akcionářů proti výstavbě nových jaderných bloků.

Přípravy českého předsednictví Evropské unii vrcholí, začne 1. července. Jedním z cílů je uspořádat summit, kterého by se zúčastnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dalšími tématy českého předsednictví mají být energetická bezpečnost, uprchlická krize a zvyšování obranyschopnosti EU.

Ruská agrese na Ukrajině znamenala pro Evropu doposud nevídaný impulz pro přehodnocení energetické politiky. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) už minulý měsíc řekl, že chce „vyvléct Česko z ruské energetické smyčky“ do pěti let. Podle oslovených odborníků je ale k dosažení tohoto cíle potřeba nejen přehodnotit energetickou politiku země, ale také uvažování o zdrojích energií a tepla jako takových.

Rusko nebude požadovat, aby odběratelé ihned platili za zemní plyn v rublech. Polsko plánuje přestat používat ruskou ropu do konce letošního roku, nejpozději do konce května pak chce přestat dovážet ruské uhlí. Varšava vyzvala zbytek EU ke zdanění dovozu obou surovin. Německo očekává problémy s dodávkami ruského plynu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů. Ruský prezident Vladimir Putin a německý kancléř Olaf Scholz spolu mluvili o záměru banky Gazpromu měnit platby za plyn z eur na rubly.

Vláda Petra Fialy (ODS) rozhodla o zvýšení životního a existenčního minima o deset procent od 1. dubna, chce tak pomoci domácnostem s rostoucími cenami. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) po skončení zasedání řekl, že dopad na letošní rozpočet odhaduje na 1,8 až dvě miliardy korun. Částky hrají roli při posuzování nároku na pomoc od státu i při stanovení výše některých dávek. Kabinet rovněž podle informací ČTK schválil prodloužení nouzového stavu do 31. května tak, jak to úterním hlasováním umožnila sněmovna.

Premiéři zemí Visegrádské skupiny (V4) se s předsedou britské vlády Borisem Johnsonem shodli na nutnosti snížit energetickou závislost na Rusku a na společném postupu proti ruské agresi na Ukrajině. Na Twitteru to po úterním jednání v Londýně uvedl předseda české vlády Petr Fiala. Novinářům také řekl, že se shodují i v potřebě uvažovat o dalších sankcích vůči Rusku. Johnson varoval před vznikem ruské sféry vlivu v Evropě.