Scholz otevřel terminál na LNG ve Wilhelmshavenu. Řekl, že je klíčový pro bezpečnost Německa

Terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v dolnosaském Wilhelmshavenu je klíčový pro energetickou bezpečnost Německa. Prohlásil to německý kancléř Olaf Scholz při sobotním slavnostním uvedení tohoto zařízení do provozu. Německo podle něj pokračuje v budování dalších takových terminálů, které se rovněž brzy zprovozní. Zařízení ve Wilhelmshavenu má roční kapacitu pět miliard kubických metrů plynu, což odpovídá asi šesti procentům německé potřeby.

„Dnešek (sobota – pozn. red.) je dobrým dnem pro naši zemi. Je to také ukázkou pro svět, že německé hospodářství zůstává silné,“ řekl Scholz ve Wilhelmshavenu, kam ho doprovodili ministři hospodářství a financí Robert Habeck a Christian Lindner.

Německo začalo terminály budovat po ruské invazi na Ukrajinu, aby se zbavilo energetické závislosti na Rusku. „Rychle jsme se rozhodli, že uděláme všechno pro to, abychom byli nezávislí na dodávkách plynu z Ruska,“ řekl Scholz. „A když jsme řekli, že chceme ještě tento rok zde ve Wilhelmshavenu terminál otevřít, tak mnozí říkali, že to není možné a že se to nikdy nemůže podařit. Opak se stal pravdou,“ zdůraznil.

V prohlášení ocenil rychlé tempo výstavby, se kterým vznikl terminál ve Wilhelmshavenu a ve kterém se budují i další takováto zařízení.

Ústřední částí terminálu ve Wilhelmshavenu je speciální plavidlo Höegh Esperanza, které LNG převádí zpět do plynného skupenství. Do přístavu dorazilo ve čtvrtek. Společnost Uniper, která ho provozuje, uvedla, že první plyn z plovoucího terminálu začne do německé soustavy proudit od 22. prosince.

S řádným fungováním pak Uniper počítá od poloviny ledna, kdy do přístavu připluje první tanker s LNG. Plyn, který Höegh Esperanza tento měsíc do německých plynovodů dodá, s sebou loď přivezla. Na palubě má asi 170 tisíc kubických metrů LNG.

Další terminály

Dokončena byla také infrastruktura pro plovoucí terminál v Brunsbüttelu ve Šlesvicku-Holštýnsku. Terminál je prozatím ve Francii a jeho připlutí je naplánované na leden. Tento terminál společně se zařízením pro Wilhelmshaven si pronajala německá vláda, aby nahradila dodávky plynu z Ruska, které se v souvislosti s válkou na Ukrajině a následnými unijními sankcemi pro Moskvu prakticky zastavily.

Hotov je také terminál v severoněmeckém Lubminu na pobřeží Baltu, který je ale na rozdíl od zařízení ve Wilhelmshavenu a Brunsbüttelu zcela soukromým projektem. Společnost Deutsche ReGas, která bude terminál LNG v Lubminu provozovat, nyní čeká na konečné povolení. Získat ho chtěla do 1. prosince, nyní předpokládá, že by se tak mohlo stát ještě do konce roku. Plovoucí terminál je již v Lubminu, do přístavu dorazil v pátek.

V Lubminu vedle zcela soukromého projektu společnosti ReGas vznikne ještě další terminál na LNG, který bude v režii německé vlády. Ta si pronajala pět plovoucích terminálů, vedle Lubminu, dolnosaského Wilhelmshavenu a Brunsbüttelu ve Šlesvicku-Holštýnsku vznikne jeden v dolnosaském Stade a ještě další ve Wilhelmshavenu.

Protesty aktivistů

Sobotní otevření terminálu ve Wilhelmshavenu doprovázely protesty klimatických aktivistů, proto policie v místě vyhlásila zpřísněná bezpečnostní opatření včetně zákazu letu dronů. Aktivisté zařízení považují za ekologickou zátěž pro region, neboť odpadní voda s obsahem chloru by podle nich mohla proudit do řeky Jade. Kritizují také to, že Německo nadále buduje kapacity pro dovoz fosilních paliv, což je v rozporu s klimatickými závazky země. Ekologové také tvrdí, že Německo bude mít díky dalším připravovaným terminálům nadbytek plynu.

Ministr hospodářství Robert Habeck kritiku odmítá a tvrdí, že bez terminálů na LNG by Německo nyní nebylo schopno nahradit chybějící dodávky plynu z Ruska. Nesouhlasí také s tím, že by Německo mělo přebytek plynu, neboť terminály nahradí jen část ruských dodávek a z LNG nebude mít užitek jen Německo, ale také další evropské země. Dalším Habeckovým argumentem je to, že infrastruktura pro LNG se buduje tak, aby mohla být v budoucnu využita pro vodík. Vodík považuje Německo za klíčový zdroj energie pro bezuhlíkový průmysl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko po více než čtyřech letech propustilo vězněného Američana

Rusko v úterý propustilo Američana Roberta Gilmana, který v tamním vězení strávil více než čtyři roky poté, co byl obviněn z napadení policisty. Ruský vůdce Vladimir Putin mu s ohledem na špatný zdravotní stav udělil milost z humanitárních důvodů, uvedli američtí činitelé. Organizace, která se o propuštění bývalého příslušníka námořní pěchoty zasazovala, minulý týden sdělila, že muž byl v ruském vězení podroben psychickému a fyzickému mučení a že „mu hrozí smrt“.
18:36Aktualizovánopřed 21 mminutami

Zemětřesení v Kolumbii má už více než dvě stě obětí

Nejméně 240 lidí zahynulo při pondělním zemětřesení v Kolumbii, informují v úterý večer SELČ agentury EFE a AFP s odvoláním na tamní úřady. Počet zraněných stoupl podle dostupných údajů na více než tisíc. Otřesy podle kolumbijské asociace hlavních měst regionů Asocapitales zničily 61 budov a poškodily dalších 1575 domů. Jde o nejsilnější zemětřesení v zemi v tomto století. Ministerstvo zahraničí vyzvalo Čechy v Kolumbii, aby necestovali do oblastí zasažených otřesy.
04:46Aktualizovánopřed 36 mminutami

Největší závod na výrobu LPG v Rusku je mimo provoz, píše Reuters

Petrochemický komplex ZapSibNěftěchim v Tobolsku na západní Sibiři, který se stal v noci na pondělí terčem ukrajinského dronového útoku, byl při úderu poškozen. Agentuře Reuters to sdělily tři zdroje z odvětví, přičemž podle jednoho z nich byl tento závod zcela odstaven na dobu neurčitou kvůli vyhodnocování škod. Jedná se o největší podnik na výrobu zkapalněného ropného plynu (LPG) v Rusku, který produkuje zhruba dvě pětiny celkové výroby země.
před 1 hhodinou

Ocelárny v Záporoží zastavily provoz po ruském útoku, na místě zůstali mrtví

Ukrajinské ocelárny Zaporižstal po ruském vzdušném útoku zastavily provoz. Informovala o tom v úterý ukrajinská média s odvoláním na společnost Metinvest, která je vlastníkem oceláren. Ruský úder v Záporoží podle ní zabil sedm pracovníků závodu a dalších 21 zranil. Oběti na životech hlásí i Dněpropetrovská oblast. Rusové v noci vyslali proti Ukrajině rakety Cirkon a Iskander-M/KN-23 a 120 dronů, z nichž se obráncům podařilo 98 bezpilotních strojů zneškodnit.
03:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Maďarský parlament zvolil prezidentem expředsedu nejvyššího soudu Baku

Maďarský parlament zvolil novým prezidentem někdejšího předsedu nejvyššího soudu Andráse Baku. Nominovala ho vládnoucí Tisza. Parlament, v němž má Tisza více než dvoutřetinovou většinu, zvolil novou hlavu státu poté, co minulý měsíc ústavní dodatek ukončil funkční období Tamáse Sulyoka. Baka byl jediným kandidátem, získal 140 hlasů. Poslanci opozičního Fideszu a křesťanských demokratů (KNDP) oznámili, že budou volbu i inauguraci bojkotovat.
13:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jaderná elektrárna ve Francii odstavila tři bloky. Kvůli medúzám

Největší francouzská jaderná elektrárna Gravelines musela kvůli přemnoženým medúzám v moři odstavit polovinu ze svých šesti bloků, oznámil v úterý provozovatel zařízení, společnost EDF. Produkci dalších bloků pak bylo nutné snížit na polovinu. Kvůli vysokým teplotám a suchu musela Francie odstavit či snížit výkon bloků i v dalších jaderných elektrárnách.
před 3 hhodinami

Libanon jako první arabská země oficiálně zrušil trest smrti

Libanonský parlament v úterý zrušil trest smrti. Země se tak stala v arabském světě první, kde byl hrdelní trest oficiálně zrušen. Nahrazen má být nucenou tvrdou prací, informovala agentura AP.
před 4 hhodinami

„Mnoho lidí má AIDS.“ V ulicích Marseille prudce stoupá užívání cracku

I přesto, že byl před dvěma lety zrušen návrh na zřízení centra pro léčbu závislostí, malé charitativní organizace ve francouzském Marseille se i nadále snaží minimalizovat riziko šíření nemocí mezi uživateli drog.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.