Scholz otevřel terminál na LNG ve Wilhelmshavenu. Řekl, že je klíčový pro bezpečnost Německa

Terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v dolnosaském Wilhelmshavenu je klíčový pro energetickou bezpečnost Německa. Prohlásil to německý kancléř Olaf Scholz při sobotním slavnostním uvedení tohoto zařízení do provozu. Německo podle něj pokračuje v budování dalších takových terminálů, které se rovněž brzy zprovozní. Zařízení ve Wilhelmshavenu má roční kapacitu pět miliard kubických metrů plynu, což odpovídá asi šesti procentům německé potřeby.

„Dnešek (sobota – pozn. red.) je dobrým dnem pro naši zemi. Je to také ukázkou pro svět, že německé hospodářství zůstává silné,“ řekl Scholz ve Wilhelmshavenu, kam ho doprovodili ministři hospodářství a financí Robert Habeck a Christian Lindner.

Německo začalo terminály budovat po ruské invazi na Ukrajinu, aby se zbavilo energetické závislosti na Rusku. „Rychle jsme se rozhodli, že uděláme všechno pro to, abychom byli nezávislí na dodávkách plynu z Ruska,“ řekl Scholz. „A když jsme řekli, že chceme ještě tento rok zde ve Wilhelmshavenu terminál otevřít, tak mnozí říkali, že to není možné a že se to nikdy nemůže podařit. Opak se stal pravdou,“ zdůraznil.

V prohlášení ocenil rychlé tempo výstavby, se kterým vznikl terminál ve Wilhelmshavenu a ve kterém se budují i další takováto zařízení.

Ústřední částí terminálu ve Wilhelmshavenu je speciální plavidlo Höegh Esperanza, které LNG převádí zpět do plynného skupenství. Do přístavu dorazilo ve čtvrtek. Společnost Uniper, která ho provozuje, uvedla, že první plyn z plovoucího terminálu začne do německé soustavy proudit od 22. prosince.

S řádným fungováním pak Uniper počítá od poloviny ledna, kdy do přístavu připluje první tanker s LNG. Plyn, který Höegh Esperanza tento měsíc do německých plynovodů dodá, s sebou loď přivezla. Na palubě má asi 170 tisíc kubických metrů LNG.

Další terminály

Dokončena byla také infrastruktura pro plovoucí terminál v Brunsbüttelu ve Šlesvicku-Holštýnsku. Terminál je prozatím ve Francii a jeho připlutí je naplánované na leden. Tento terminál společně se zařízením pro Wilhelmshaven si pronajala německá vláda, aby nahradila dodávky plynu z Ruska, které se v souvislosti s válkou na Ukrajině a následnými unijními sankcemi pro Moskvu prakticky zastavily.

Hotov je také terminál v severoněmeckém Lubminu na pobřeží Baltu, který je ale na rozdíl od zařízení ve Wilhelmshavenu a Brunsbüttelu zcela soukromým projektem. Společnost Deutsche ReGas, která bude terminál LNG v Lubminu provozovat, nyní čeká na konečné povolení. Získat ho chtěla do 1. prosince, nyní předpokládá, že by se tak mohlo stát ještě do konce roku. Plovoucí terminál je již v Lubminu, do přístavu dorazil v pátek.

V Lubminu vedle zcela soukromého projektu společnosti ReGas vznikne ještě další terminál na LNG, který bude v režii německé vlády. Ta si pronajala pět plovoucích terminálů, vedle Lubminu, dolnosaského Wilhelmshavenu a Brunsbüttelu ve Šlesvicku-Holštýnsku vznikne jeden v dolnosaském Stade a ještě další ve Wilhelmshavenu.

Protesty aktivistů

Sobotní otevření terminálu ve Wilhelmshavenu doprovázely protesty klimatických aktivistů, proto policie v místě vyhlásila zpřísněná bezpečnostní opatření včetně zákazu letu dronů. Aktivisté zařízení považují za ekologickou zátěž pro region, neboť odpadní voda s obsahem chloru by podle nich mohla proudit do řeky Jade. Kritizují také to, že Německo nadále buduje kapacity pro dovoz fosilních paliv, což je v rozporu s klimatickými závazky země. Ekologové také tvrdí, že Německo bude mít díky dalším připravovaným terminálům nadbytek plynu.

Ministr hospodářství Robert Habeck kritiku odmítá a tvrdí, že bez terminálů na LNG by Německo nyní nebylo schopno nahradit chybějící dodávky plynu z Ruska. Nesouhlasí také s tím, že by Německo mělo přebytek plynu, neboť terminály nahradí jen část ruských dodávek a z LNG nebude mít užitek jen Německo, ale také další evropské země. Dalším Habeckovým argumentem je to, že infrastruktura pro LNG se buduje tak, aby mohla být v budoucnu využita pro vodík. Vodík považuje Německo za klíčový zdroj energie pro bezuhlíkový průmysl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer na telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády.
21:57Aktualizovánopřed 2 mminutami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 16 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
20:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 2 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 2 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 5 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.