Scholz otevřel terminál na LNG ve Wilhelmshavenu. Řekl, že je klíčový pro bezpečnost Německa

Terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v dolnosaském Wilhelmshavenu je klíčový pro energetickou bezpečnost Německa. Prohlásil to německý kancléř Olaf Scholz při sobotním slavnostním uvedení tohoto zařízení do provozu. Německo podle něj pokračuje v budování dalších takových terminálů, které se rovněž brzy zprovozní. Zařízení ve Wilhelmshavenu má roční kapacitu pět miliard kubických metrů plynu, což odpovídá asi šesti procentům německé potřeby.

„Dnešek (sobota – pozn. red.) je dobrým dnem pro naši zemi. Je to také ukázkou pro svět, že německé hospodářství zůstává silné,“ řekl Scholz ve Wilhelmshavenu, kam ho doprovodili ministři hospodářství a financí Robert Habeck a Christian Lindner.

Německo začalo terminály budovat po ruské invazi na Ukrajinu, aby se zbavilo energetické závislosti na Rusku. „Rychle jsme se rozhodli, že uděláme všechno pro to, abychom byli nezávislí na dodávkách plynu z Ruska,“ řekl Scholz. „A když jsme řekli, že chceme ještě tento rok zde ve Wilhelmshavenu terminál otevřít, tak mnozí říkali, že to není možné a že se to nikdy nemůže podařit. Opak se stal pravdou,“ zdůraznil.

V prohlášení ocenil rychlé tempo výstavby, se kterým vznikl terminál ve Wilhelmshavenu a ve kterém se budují i další takováto zařízení.

Ústřední částí terminálu ve Wilhelmshavenu je speciální plavidlo Höegh Esperanza, které LNG převádí zpět do plynného skupenství. Do přístavu dorazilo ve čtvrtek. Společnost Uniper, která ho provozuje, uvedla, že první plyn z plovoucího terminálu začne do německé soustavy proudit od 22. prosince.

S řádným fungováním pak Uniper počítá od poloviny ledna, kdy do přístavu připluje první tanker s LNG. Plyn, který Höegh Esperanza tento měsíc do německých plynovodů dodá, s sebou loď přivezla. Na palubě má asi 170 tisíc kubických metrů LNG.

Další terminály

Dokončena byla také infrastruktura pro plovoucí terminál v Brunsbüttelu ve Šlesvicku-Holštýnsku. Terminál je prozatím ve Francii a jeho připlutí je naplánované na leden. Tento terminál společně se zařízením pro Wilhelmshaven si pronajala německá vláda, aby nahradila dodávky plynu z Ruska, které se v souvislosti s válkou na Ukrajině a následnými unijními sankcemi pro Moskvu prakticky zastavily.

Hotov je také terminál v severoněmeckém Lubminu na pobřeží Baltu, který je ale na rozdíl od zařízení ve Wilhelmshavenu a Brunsbüttelu zcela soukromým projektem. Společnost Deutsche ReGas, která bude terminál LNG v Lubminu provozovat, nyní čeká na konečné povolení. Získat ho chtěla do 1. prosince, nyní předpokládá, že by se tak mohlo stát ještě do konce roku. Plovoucí terminál je již v Lubminu, do přístavu dorazil v pátek.

V Lubminu vedle zcela soukromého projektu společnosti ReGas vznikne ještě další terminál na LNG, který bude v režii německé vlády. Ta si pronajala pět plovoucích terminálů, vedle Lubminu, dolnosaského Wilhelmshavenu a Brunsbüttelu ve Šlesvicku-Holštýnsku vznikne jeden v dolnosaském Stade a ještě další ve Wilhelmshavenu.

Protesty aktivistů

Sobotní otevření terminálu ve Wilhelmshavenu doprovázely protesty klimatických aktivistů, proto policie v místě vyhlásila zpřísněná bezpečnostní opatření včetně zákazu letu dronů. Aktivisté zařízení považují za ekologickou zátěž pro region, neboť odpadní voda s obsahem chloru by podle nich mohla proudit do řeky Jade. Kritizují také to, že Německo nadále buduje kapacity pro dovoz fosilních paliv, což je v rozporu s klimatickými závazky země. Ekologové také tvrdí, že Německo bude mít díky dalším připravovaným terminálům nadbytek plynu.

Ministr hospodářství Robert Habeck kritiku odmítá a tvrdí, že bez terminálů na LNG by Německo nyní nebylo schopno nahradit chybějící dodávky plynu z Ruska. Nesouhlasí také s tím, že by Německo mělo přebytek plynu, neboť terminály nahradí jen část ruských dodávek a z LNG nebude mít užitek jen Německo, ale také další evropské země. Dalším Habeckovým argumentem je to, že infrastruktura pro LNG se buduje tak, aby mohla být v budoucnu využita pro vodík. Vodík považuje Německo za klíčový zdroj energie pro bezuhlíkový průmysl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNová technika i orientace na AI. Bundeswehr chystá rozmach

Americký prezident Donald Trump znovu zvažuje stažení vojáků USA z Německa. Těch je nyní zhruba 39 tisíc, bezmála polovina jejich celkového počtu v Evropě. Většina ve vojenském areálu Ramstein, což je největší americká letecká základna na kontinentu. Na pozadí americké kritiky evropské části NATO – i kvůli postoji k válce v Íránu – se Bundeswehr snaží navýšit obranné kapacity pro případ válečného konfliktu s Ruskem. Armáda hodlá pořídit novou techniku a přeorientovat se na moderní technologie – včetně umělé inteligence. Převážně tajná první vojenská strategie moderního Německa načrtává cestu, jak se má z tamního vojska stát do roku 2039 nejsilnější konvenční armáda Evropy.
před 22 mminutami

Útočník, který v Londýně pobodal dva Židy, byl obviněn z pokusů o vraždu

Útočník, který ve středu v severozápadní části Londýna pobodal dva Židy, si vyslechl obvinění ze dvou pokusů o vraždu. Informovala o tom agentura Reuters. Policie původně útok označovala jako teroristický. BBC uvedla, že muž byl zároveň obviněn z dalšího pokusu o vraždu během jiného incidentu, který se dříve ve středu stal v jižní části britské metropole.
před 1 hhodinou

Moskva útočila na Oděskou oblast, Kyjev na ruský přístav Tuapse

Rusko v noci na pátek zaútočilo na jihoukrajinskou Oděskou oblast, která byla cílem dronových náletů i během předchozích nocí. Podle úřadů dva lidé v Oděse utrpěli zranění. Počtvrté během několika týdnů zaútočily ukrajinské drony na přístav Tuapse v jihoruském Krasnodarském kraji, uvádí ruskojazyčný servis BBC.
před 1 hhodinou

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 2 hhodinami

Americké úřady zveřejnily záběry z útoku na galavečeři s Trumpem

Americké úřady zveřejnily záběry bezpečnostních kamer zachycující údajného útočníka, jak minulý víkend prochází detektorem kovů na bezpečnostním stanovišti ve washingtonském hotelu Hilton při galavečeři s korespondenty Bílého domu a míří zbraní na agenty Tajné služby USA. Washingtonská federální prokurátorka Jeanine Pirrová video sdílela na síti X s tím, že záběry jasně ukazují, jak útočník střílí na příslušníka tajné služby. Současně odmítla spekulace o přátelské palbě.
před 3 hhodinami

Kandidátů na Nobelovu cenu za mír je 287, spekuluje se o papeži i Trumpovi

Na Nobelovu cenu za mír za rok 2026 bylo navrženo 287 kandidátů, z nichž 208 jsou jednotlivci a 79 tvoří organizace. Jsou mezi nimi političky a nejspíše také americký prezident Donald Trump, který o toto ocenění v minulosti usiloval. S odvoláním na Norský Nobelův institut to píše Reuters. Nový nositel bude vyhlášen 9. října a slavnostní ceremoniál se uskuteční 10. prosince. Loni se laureátkou stala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová.
před 9 hhodinami

„Toto není izolovaný případ.“ Británie čelí rostoucímu antisemitismu

Velká Británie zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem ze značného na vážný. Po středečním útoku britského Somálce nožem na dva židovské Londýňany rostou obavy v tamních komunitách. Ty už léta kritizují toleranci úřadů k projevům antisemitismu. Vládní poradce pro terorismus teď boj s tímto jevem označil za nejvyšší národní bezpečnostní prioritu.
před 11 hhodinami

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar uvedl, že zadržení aktivisté budou převezeni do Řecka. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je dle agentury ANSA 24 Italů, dle AFP jedenáct Francouzů, dle agentury Anadolu dvacet Turků a podle RTVE také třicet Španělů. Vůči Izraeli zaznělo i obvinění z pirátství.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...