Německo od ledna zvýší kontroverzní poplatek za tranzit plynu z nynějších 2,50 na 2,99 eura (téměř 76 korun) za každou megawatthodinu (MWh), oznámila společnost Trading Hub Europe (THE), která je správcem tamního trhu s plynem. Zda bude muset poplatek platit i Česko, není v tuto chvíli zcela jasné. Záleží na tom, zda Spolkový sněm stihne do konce roku schválit novelu energetického zákona. České ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nadále počítá s úplným zrušením poplatku od příštího roku.
Německo v květnu po kritice z Česka a z dalších zemí slíbilo, že kontroverzní poplatek od ledna zruší. Připravilo kvůli tomu novelu, kterou v září Spolkový sněm schválil v prvním čtení. Nyní je návrh ve výboru pro ochranu klimatu a energetiku.
Na začátku listopadu se ovšem v Německu rozpadla vládní koalice sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP), což zkomplikovalo i práci Spolkového sněmu. Po odchodu FDP z vlády Německu vládne kabinet SPD a zelených, který nemá v parlamentu většinu.
Kancléř Olaf Scholz by do předčasných voleb, které by se měly uskutečnit 23. února, rád schválil některé zákony, které podle něj nesnesou odkladu. Takzvanou třetí novelu zákona o energetickém hospodářství přitom v posledních dnech jako prioritu nezmiňoval. V tuto chvíli tak není jasné, zda bude schválena a stihne do konce roku vstoupit v platnost.
Německé volby připomněl také vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška – část výroků o poplatcích považuje za předvolební.
MPO: Navýšení poplatků se Česka netýká
Novela má změnit tu část zákona, na základě které se vybírají poplatky na objemy plynu na přeshraničních bodech. Scholzova vláda ve zdůvodnění uvedla, že je změna nutná, protože Evropská komise (EK) dospěla k názoru, že část platného zákona není slučitelná s unijním právem. Poplatky navíc podle německé vlády ztěžují středoevropským a východoevropským zemím diverzifikaci zdrojů plynu. „Tím je poplatek v rozporu se společnou snahou EU stát se nezávislou na ruském zemním plynu,“ stojí v popisu návrhu na stránkách německého Spolkového sněmu.
Česko, Slovensko, Rakousko a Maďarsko až do letošního jara stupňovaly tlak na EK, aby proti poplatku zakročila. „V letošním roce došlo k dohodě Německa s EK, že na konci tohoto roku poplatky skončí,“ uvedl Bartuška. Poplatek státy kritizovaly právě i proto, že podle nich komplikuje snahu odstoupit od dodávek ruského plynu, jelikož neúměrně zvyšuje náklady na dovoz plynu ze západní Evropy.
„Česká republika si pronajala terminál v Nizozemsku a nyní i v Německu a říkáme jasně, že dáváme poměrně velké peníze na to, abychom měli přístup k norskému plynu, k LNG z celého světa, a k tomu samozřejmě potřebujeme poctivou tranzitní dopravu přes Německo,“ sdělil Bartuška a dodal, že argumentační hlas Česka byl jiný oproti slovenskému a maďarskému, a proto doufá, že dohody s Německem stále platí.
České ministerstvo průmyslu a obchodu nicméně podle mluvčího Marka Vošahlíka nadále počítá s tím, že poplatky pro tranzit do Česka budou od začátku příštího roku úplně zrušeny. „Podle informací MPO je zvýšení poplatků vypočítáváno bez zohlednění objemů na přeshraničních bodech. To znamená, že se zmíněné navýšení poplatku netýká dodávek plynu pro Českou republiku. Resort zároveň očekává, že výběr poplatku bude od 1. ledna 2025 na přeshraničních bodech zrušený, jak několikrát zástupci německé vlády deklarovali. Pro Česko se tedy na základě tohoto oznámení nic nemění,“ uvedl.
„Není potřeba v žádném případě vytvářet paniku, dohoda podle našich informací nebude narušena. S německou vládou jsme v kontaktu, abychom si potvrdili, jestli ty dohody platí, a nemáme informaci, že by od 1. ledna platit neměly,“ informoval ministr Lukáš Vlček (STAN).
Pokud se informace ministerstva potvrdí, navýšení poplatků by tak patrně platilo pouze pro domácí odběratele v Německu.
„Nezbývá než spoléhat, že slovo německé vlády platí a že nyní oznámené zvýšení příplatku za bezpečnost, který se načítá do tranzitních poplatků v současné době, se bude týkat pouze vnitrostátní přepravy plynu v rámci Německa,“ podotýká analytik Jiří Gavor.
Ruský plyn je kvůli německým poplatkům levnější než západní
Hlavním přeshraničním bodem mezi Českem a Německem pro přepravu plynu je nyní Brandov na Mostecku v severozápadním pohraničí. Dalším německo-českým přeshraničním bodem pro plyn je na jihozápadě Waidhaus, který je ovšem v současné době téměř nevyužívaný.
Německo poplatek zavedlo na podzim roku 2022, sloužit měl k pokrytí nákladů na ukládání plynu v zásobnících a na zajištění bezpečnosti dodávek. Poplatek se týká společností a spotřebitelů v Německu a dovozců v sousedních zemích, kteří nakupují plyn prostřednictvím německých plynovodů.
Právě poplatky za přepravu plynu přes Německo prodražují dovoz plynu do Česka západní cestou. Odtud do země proudí zejména plyn z Norska a také LNG z nizozemského terminálu. V posledních týdnech tak roste dovoz ze Slovenska, kudy teče zejména ruský plyn. V listopadu je jeho podíl na dodávkách do Česka podle přepravních statistik společnosti Net4Gas přes 95 procent. Podle analytiků je hlavním důvodem tohoto nárůstu cena, plyn z Ruska je na trhu i kvůli německým poplatkům podle nich nyní levnější než ten ze západu.
Trh s plynem se výrazně změnil po plnohodnotné ruské vojenské invazi na Ukrajinu z února 2022, kdy Evropská unie zavedla proti Rusku sankce a mimo jiné začala odmítat ruské suroviny, včetně ropy a plynu. Cena zemního plynu se v létě 2022 v Evropě prudce zvýšila a krátce přesáhla tři sta eur za MWh, od té doby se vrátila k hodnotám zhruba začátku roku 2022. Ve středu dopoledne se pohybovala kolem 46 eur za MWh.
