Evropská komise vyslyšela Česko, bude řešit německý poplatek za tranzit plynu

Evropská komise podpořila Českou republiku a bude se zabývat českým požadavkem na zrušení poplatku, který Německo vybírá za tranzit zemního plynu přes své území. Po skončení jednání v Bruselu to uvedl český ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN).

Zavádění jednostranných poplatků za tranzit plynu podle Síkely neodpovídá dohodám o solidaritě, v nichž bylo konstatováno, že energetická bezpečnost je společným zájmem a náklady na ni mají na svých územích nést jednotlivé státy. „V tomto smyslu jsme zahájili jednání s Komisí, za podpory dalších zemí, a Komise po našem vystoupení konstatovala, že z jejího pohledu pravděpodobně došlo k porušení evropského práva,“ uvedl ministr Síkela.

Nyní bude Evropská komise o záležitosti s Německem jednat. Český ministr v této souvislosti doufá, že se podaří dosáhnout dohody bez postihu pro Berlín. Česko podpořily i další země, například Rakousko, Slovensko, Maďarsko či Polsko.

Německý poplatek, jehož cílem má být pokrytí nákladů na ukládání plynu v zásobnících, je podle dřívějších informací českého ministerstva průmyslu a obchodu 1,86 eura (přes 47,15 koruny) za megawatthodinu pro veškerý plyn exportovaný z Německa. Podobný poplatek podle ministerstva zvažuje zavést i Itálie a další země.

Němci podle Síkely na českou výhradu reagovali s tím, že budováním zásobníkové infrastruktury pomáhají i státům, které tuto infrastrukturu nemají. „Na druhou stranu ale řekli, že kritiku berou velmi vážně, i stanovisko Evropské komise, a budou s Komisí jednat,“ dodal český ministr.

„Tento poplatek je účtován všem, hlavně německým podnikům a spotřebitelům. Takže není diskriminační. Velmi bychom přivítali evropské řešení tohoto problému,“ prohlásil státní tajemník německého ministerstva hospodářství Sven Giegold.

Konec přepravy ruského plynu přes Ukrajinu

Ministři zodpovědní za energetiku se zabývali i možnými důsledky ukončení smlouvy o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu, ke kterému s vysokou pravděpodobností dojde na konci tohoto roku, což by mohlo mít vliv na zásobování plynem ve střední a východní Evropě.

Podle českého ministerstva průmyslu jsou česká a slovenská přepravní soustava na tento výpadek připravené, je ale nutné posílit na německé straně tak, aby byla zajištěna dostatečná kapacita v předávací stanici Brandov a aby nebyly ohroženy dodávky do dalších zemí.

„Je zjevné, že ani na ukrajinské, ani na evropské straně není příliš vůle tento kontrakt prodlužovat,“ uvedl k tomu po jednání ministr Síkela. „Za mě je velmi důležité, aby přerušení dodávek nebylo jenom deklaratorní, ale i faktické. V tomto smyslu jsem přivítal ochotu všech států zabývat se detailně tím, jaký původ má plyn, který se do Evropy dostává,“ dodal. Zmínil přitom nápad, že by i distributoři v Česku měli do budoucna povinně, nebo dobrovolně zveřejňovat, jakým plynem zásobují konečné spotřebitele. Podobná povinnost pro distributory bude brzy uzákoněna například v Rakousku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 18 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 19 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...