Evropská komise vyslyšela Česko, bude řešit německý poplatek za tranzit plynu

Evropská komise podpořila Českou republiku a bude se zabývat českým požadavkem na zrušení poplatku, který Německo vybírá za tranzit zemního plynu přes své území. Po skončení jednání v Bruselu to uvedl český ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN).

Zavádění jednostranných poplatků za tranzit plynu podle Síkely neodpovídá dohodám o solidaritě, v nichž bylo konstatováno, že energetická bezpečnost je společným zájmem a náklady na ni mají na svých územích nést jednotlivé státy. „V tomto smyslu jsme zahájili jednání s Komisí, za podpory dalších zemí, a Komise po našem vystoupení konstatovala, že z jejího pohledu pravděpodobně došlo k porušení evropského práva,“ uvedl ministr Síkela.

Nyní bude Evropská komise o záležitosti s Německem jednat. Český ministr v této souvislosti doufá, že se podaří dosáhnout dohody bez postihu pro Berlín. Česko podpořily i další země, například Rakousko, Slovensko, Maďarsko či Polsko.

Německý poplatek, jehož cílem má být pokrytí nákladů na ukládání plynu v zásobnících, je podle dřívějších informací českého ministerstva průmyslu a obchodu 1,86 eura (přes 47,15 koruny) za megawatthodinu pro veškerý plyn exportovaný z Německa. Podobný poplatek podle ministerstva zvažuje zavést i Itálie a další země.

Němci podle Síkely na českou výhradu reagovali s tím, že budováním zásobníkové infrastruktury pomáhají i státům, které tuto infrastrukturu nemají. „Na druhou stranu ale řekli, že kritiku berou velmi vážně, i stanovisko Evropské komise, a budou s Komisí jednat,“ dodal český ministr.

„Tento poplatek je účtován všem, hlavně německým podnikům a spotřebitelům. Takže není diskriminační. Velmi bychom přivítali evropské řešení tohoto problému,“ prohlásil státní tajemník německého ministerstva hospodářství Sven Giegold.

Konec přepravy ruského plynu přes Ukrajinu

Ministři zodpovědní za energetiku se zabývali i možnými důsledky ukončení smlouvy o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu, ke kterému s vysokou pravděpodobností dojde na konci tohoto roku, což by mohlo mít vliv na zásobování plynem ve střední a východní Evropě.

Podle českého ministerstva průmyslu jsou česká a slovenská přepravní soustava na tento výpadek připravené, je ale nutné posílit na německé straně tak, aby byla zajištěna dostatečná kapacita v předávací stanici Brandov a aby nebyly ohroženy dodávky do dalších zemí.

„Je zjevné, že ani na ukrajinské, ani na evropské straně není příliš vůle tento kontrakt prodlužovat,“ uvedl k tomu po jednání ministr Síkela. „Za mě je velmi důležité, aby přerušení dodávek nebylo jenom deklaratorní, ale i faktické. V tomto smyslu jsem přivítal ochotu všech států zabývat se detailně tím, jaký původ má plyn, který se do Evropy dostává,“ dodal. Zmínil přitom nápad, že by i distributoři v Česku měli do budoucna povinně, nebo dobrovolně zveřejňovat, jakým plynem zásobují konečné spotřebitele. Podobná povinnost pro distributory bude brzy uzákoněna například v Rakousku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 23 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...