Evropská komise podpořila Českou republiku a bude se zabývat českým požadavkem na zrušení poplatku, který Německo vybírá za tranzit zemního plynu přes své území. Po skončení jednání v Bruselu to uvedl český ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN).
Evropská komise vyslyšela Česko, bude řešit německý poplatek za tranzit plynu
Zavádění jednostranných poplatků za tranzit plynu podle Síkely neodpovídá dohodám o solidaritě, v nichž bylo konstatováno, že energetická bezpečnost je společným zájmem a náklady na ni mají na svých územích nést jednotlivé státy. „V tomto smyslu jsme zahájili jednání s Komisí, za podpory dalších zemí, a Komise po našem vystoupení konstatovala, že z jejího pohledu pravděpodobně došlo k porušení evropského práva,“ uvedl ministr Síkela.
Nyní bude Evropská komise o záležitosti s Německem jednat. Český ministr v této souvislosti doufá, že se podaří dosáhnout dohody bez postihu pro Berlín. Česko podpořily i další země, například Rakousko, Slovensko, Maďarsko či Polsko.
Německý poplatek, jehož cílem má být pokrytí nákladů na ukládání plynu v zásobnících, je podle dřívějších informací českého ministerstva průmyslu a obchodu 1,86 eura (přes 47,15 koruny) za megawatthodinu pro veškerý plyn exportovaný z Německa. Podobný poplatek podle ministerstva zvažuje zavést i Itálie a další země.
Němci podle Síkely na českou výhradu reagovali s tím, že budováním zásobníkové infrastruktury pomáhají i státům, které tuto infrastrukturu nemají. „Na druhou stranu ale řekli, že kritiku berou velmi vážně, i stanovisko Evropské komise, a budou s Komisí jednat,“ dodal český ministr.
„Tento poplatek je účtován všem, hlavně německým podnikům a spotřebitelům. Takže není diskriminační. Velmi bychom přivítali evropské řešení tohoto problému,“ prohlásil státní tajemník německého ministerstva hospodářství Sven Giegold.
Konec přepravy ruského plynu přes Ukrajinu
Ministři zodpovědní za energetiku se zabývali i možnými důsledky ukončení smlouvy o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu, ke kterému s vysokou pravděpodobností dojde na konci tohoto roku, což by mohlo mít vliv na zásobování plynem ve střední a východní Evropě.
Podle českého ministerstva průmyslu jsou česká a slovenská přepravní soustava na tento výpadek připravené, je ale nutné posílit na německé straně tak, aby byla zajištěna dostatečná kapacita v předávací stanici Brandov a aby nebyly ohroženy dodávky do dalších zemí.
„Je zjevné, že ani na ukrajinské, ani na evropské straně není příliš vůle tento kontrakt prodlužovat,“ uvedl k tomu po jednání ministr Síkela. „Za mě je velmi důležité, aby přerušení dodávek nebylo jenom deklaratorní, ale i faktické. V tomto smyslu jsem přivítal ochotu všech států zabývat se detailně tím, jaký původ má plyn, který se do Evropy dostává,“ dodal. Zmínil přitom nápad, že by i distributoři v Česku měli do budoucna povinně, nebo dobrovolně zveřejňovat, jakým plynem zásobují konečné spotřebitele. Podobná povinnost pro distributory bude brzy uzákoněna například v Rakousku.
