Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) bude v pondělí jednat v Bruselu o zrušení poplatku, který vybírá Německo za tranzit zemního plynu. Jeho zrušení by mohlo vést ke snížení množství dováženého ruského plynu do Česka, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. O cenách energií i zelené politice Evropské unie Síkela debatoval s exministrem průmyslu a místopředsedou ANO Karlem Havlíčkem a prezidentem Svazu průmyslu a dopravy Janem Rafajem.
Podle Síkely je vývoj cen energií v Česku „velmi pozitivní“, a to jak velkoobchodní ceny, tak například i ceny pohonných hmot.
„Klesají ceny spotové, to znamená na trzích, leč neklesají u zákazníků,“ reagoval Havlíček. Podle Síkely je však jen otázkou času, kdy konkurence a pokles velkoobchodních cen donutí jednotlivé distributory ke zlevnění. Pokles cen energií by se v domácnostech podle ministra měl projevit ještě v letošním roce.
Havlíček zároveň upozornil, že vláda zvýšila ceny regulované složky energií, což vedlo k dalšímu zdražení. Podíl regulované složky podle něj navíc „pochopitelně poroste“. „Už nyní činí třetinu, možná bude činit ještě víc, čtyřicet procent,“ řekl. „S ohledem na to, jak se budou budovat obnovitelné zdroje, jak se bude muset posilovat přenosová soustava, distribuční soustava.“
Podle dat Eurostatu v Česku nejvíce v EU rostly ceny, které stát a úřady ovlivňují a regulují. Meziměsíčně šlo v lednu o zdražení o 5,6 procenta.
Síkela na přelomu příštího roku neočekává skokové zdražení energií
„Vláda nic nezvýšila, vláda pouze snížila masivní dotace, které v roce 2023 poslala firmám a spotřebitelům. Ze 120 miliard asi jen na deset miliard korun,“ reagoval Síkela. Zvýšením cen regulované složky pouze „zreálněla“ ceny energií, uvedl ministr. Kabinet podle něj navíc připravuje investice do těchto regulovaných složek, například do rozvodové sítě, aby se v budoucnu nestaly základem pro zvyšování cen a zároveň aby stát mohl dovážet levnější energii ze zahraničí.
Díky tomu by podle něj na přelomu letošního a příštího roku nemělo dojít k dalšímu skokovému zdražování regulované ceny.
Rafaj upozornil, že okolní průmyslové státy však postupují opačně. „Snaží se nezreálňovat náklady, které se musí vynakládat do budování infrastruktury, protože jinak dopadnou na zákazníka. To způsobuje ekonomickou stagnaci. Pokud máte drahé náklady, jste méně konkurenceschopní,“ řekl.
„Musíme se rozhodnout, jestli jako Česká republika chceme opět nakopnout ekonomiku a napomoci průmyslu nezatěžováním poplatky, nebo jestli budeme dále trvat na zreálnění. Ale potom si musíme uvědomit, že český podnikatel má ve svém okolí horší podmínky,“ doplnil Rafaj. Svaz průmyslu a dopravy tak bude navrhovat například zastropování poplatků za obnovitelné zdroje.
„Náš zájem je konkurenceschopný český průmysl, jeho modernizace a restrukturalizace. Pro to uděláme všechno i v oblasti energií,“ reagoval Síkela. „Pokud budou v návrhu rozumné a akceptovatelné věci, není důvod, abychom se jím nezabývali,“ řekl k možnému zastropování poplatků za obnovitelné zdroje.
Síkela chce jednat o zrušení poplatku za transfer plynu
Síkela také poukázal na to, že ke zdražení energií přispělo i několikeré navýšení poplatku Německa za transfer zemního plynu. „Tento trend našel sympatie i v jiných tranzitních státech a nám se to samozřejmě nelíbí,“ uvedl ministr průmyslu. Podobný poplatek podle ministerstva průmyslu zvažuje zavést i Itálie a další země. „Naším cílem je tento poplatek odstranit,“ doplnil.
„Musí se jednat, použít argumenty vzájemného obchodu. Zřejmě se to domluvit dá,“ uvedl Havlíček.
Plyn, který proudil do Česka, v posledních měsících z nadpoloviční většiny pocházel z Ruska – v prosinci mělo jít až o 60 procent. Havlíček uvedl, že stát kupuje směsici zemního plynu od západních dodavatelů, odkud však plyn pochází, nemůže ovlivnit. „Tak jako vláda neměla zásluhu na tom, že sem šlo málo plynu (z Ruska – pozn. redakce), nemá žádnou vinu na tom, že sem dnes jde asi 60 procent,“ řekl Havlíček.
„Vy jste to celé otočili, postavili jste si na tom marketingovou kampaň a dnes vás to celé doběhlo,“ řekl Havlíček Síkelovi.
„Plyn, který může být ruský, sem jde z ukrajinských zásobníků, částečně ze zásobníků na Slovensku a v Maďarsku. Jde sem primárně proto, že máme naplněné zásobníky a jiný plyn ze západního směru přes Německo je zatížený právě poplatkem, který jej zdražuje od dvě eura na megawatthodinu,“ reagoval Síkela.
Právě odstranění poplatku, které chce prosadit na pondělním setkání ministrů pro energetiku v Bruselu, by mělo podle ministra „zrovnoprávnit cenu mezi plynem ze západu a plynem z východu“. Dalším možným krokem by mohlo být zavedení sankcí na ruský plyn, proti kterému by se však dle Síkely postavily země, které se „se závilostí narozdíl od nás nevypořádaly“.
Distributoři by mohli mít povinnost informovat o původu plynu
Ministr také zvažuje návrh, podle kterého by soukromí obchodníci museli zveřejňovat, jaký plyn nakupují. „Pak by se mohl konečný spotřebitel rozhodnout, jestli chce uzavřít smlouvu s firmou, která bere ruský plyn,“ řekl. Kdy by takový návrh mohl začít platit, však říci nedokázal. „Není to úplně jednoduchá změna,“ řekl.
Podle Havlíčka to však sami obchodníci neví. „Když k nám jde trubka z Německa, do té trubky ústí celá řada dalších trubek, mimo jiné z Ruska,“ řekl. Přestože se nedá přesně určit původ plynu, je podle něj rozdíl mezi plynovody ze západu a východu. „Do východní trubky nemůže jít prakticky nic jiného než ruský plyn. Do německé ústí obrovské množství trubek a tam to neovlivníte,“ dodal.
Podíl ruského plynu na importu do České republiky v lednu činil asi 62 procent, po většinu loňského roku byl téměř na nule. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), uvedl na začátku února ekonom UniCredit Bank Jiří Pour. Podle něj Česká republika za ruský plyn v lednu zaplatila přes tři miliardy korun. Podíl plynu z Ruska začal stoupat loni na podzim. Ministerstvo průmyslu na začátku února uvedlo, že nárůst ruského dovozu je důsledkem aktuálního vývoje na trzích, stále však platí, že Česko je na plynu z Ruska nezávislé.
Síkela chystá zákon, která zajistí postupný odchod od uhlí do 2033
Ministr oznámil, že chce do poloviny příštího roku připravit zákon, který zajistí řízený odchod od uhlí v energetice do roku 2033. Kabinet dlouhodobě počítá s ukončením využívání uhlí pro výrobu elektřiny do roku 2033. Podle Síkely je nyní potřeba připravit legislativní návrh konce uhlí a nástroje veřejné podpory, které je nutné notifikovat na evropské úrovni. „To, čeho chci dosáhnout, je řízený odchod od uhlí na základě uzákonění konečného termínu tohoto odchodu,“ řekl Síkela. Podle něj se tomu minulé vlády nevěnovaly. S tím ale nesouhlasil Havlíček.
Ministr o řízeném odchodu mluvil v souvislosti s výrokem majitele skupiny Sev.en Energy Pavla Tykače, že zvažuje uzavření elektráren Počerady a Chvaletice a svých dvou uhelných lomů na jaře 2025. Podle Síkely ČR odstavení elektráren zvládne.
Tykač zdůvodnil možné uzavření elektráren a lomů nekonkurenceschopností uhelných zdrojů. Síkela řekl, že i nejčernější scénář, kdy by se elektrárny Sev.en zastavily, Česká republika zvládne. „My jsme schopni to zvládnout, ale co chybí, je výkonová rezerva,“ uvedl ministr. Pokud by se například kvůli údržbě musel odstavit blok v jaderné elektrárně, muselo by se podle Síkely velké množství elektřiny dovážet. K oznámení Tykače poznamenal, že se dalo očekávat.
Síkela i Havlíček uvedli, že je nutné také posoudit, co by vypnutí elektráren udělalo se stabilitou přenosové soustavy a jaké by mělo uzavření lomů dopady na teplárenství.
Evropská průmyslová dohoda
Ředitelé významných evropských průmyslových podniků po EU požadují, aby snížila regulační zátěž spojenou s ekologickými pravidly, a pomohla tak Evropě udržet si konkurenceschopnost v porovnání s Čínou a USA.
„Dříve to bylo tak, že jsme nadšeně schvalovali ideologické věci a bylo v tom málo pragmatismu. Když jsme naopak měli pochybnosti, jestli trh funguje správně, tak všichni volali, že nemáme dostatek dat a nemůžeme rozhodnout. Koncept ale musíme úplně změnit,“ okomentoval Síkela. Zavedení evropské průmyslové dohody před evropskými volbami se podle něj ale dá „jen těžko stihnout“.
„Signál je ohromně důležitý. Pokud se bude vyvíjet tímto směrem, je to pro průmysl, Evropu a naši budoucnost extrémně důležité,“ uvedl Rafaj. Datum případného schválení deklarace podle něj není zásadní. „Důležité je, abychom v konkrétních řídících krocích, které se dělají na straně Evropské komise a Evropského parlamentu, nabrali směr racionality,“ domnívá se.
Síkela zároveň upozornil, že díky dekarbonizační snaze Evropské unie bude moci Česko čerpat rozsáhlé prostředky nejen na restrukturalizaci energií, ale i celé ekonomiky.
